Chladné vlhko je nebezpečné

Cizokrajné ptáky, především astrildovité pěvce, jsem choval v mnoha druzích po dlouhé roky. Získal jsem mnoho zkušeností, které jsem doplňoval studiem dosažitelné literatury, odborných časopisů i kontaktem s odborníky od nás i ze zahraničí. Poznatky jsem uplatnil ve své monografii Astrildovití pěvci, také jsem je publikoval v našich i zahraničních časopisech. Při svých přednáškách jsem na ně neopomněl upozornit četné posluchače.

Nebude na škodu připomenout v úvodu tohoto příspěvku, že chladné vlhko je nebezpečné nejen astrildovitým pěvcům a drobným ptáčkům, ale zabíjí všechny živé organismy. Některé hynou v krátkém čase (Amadiny Gouldové, agapornisové, Neofémy modrohlavé aj.), jiné vzdorují déle. Postižené ptáky je pozdě zachraňovat, ale je nutno vhodným způsobem náš chov připravovat již dříve.

Již při plánování výstavby chovatelského zařízení musíme myslet na vytváření zdravého mikroklimatu. Co to znamená? Trvale musí být udržován optimální poměr mezi teplotou a relativní vlhkostí v odchovně. Bude-li odchovna na půdě nebo v obytné místnosti, kde je většinou nízká relativní vlhkost, snadněji vytvoříme zdravé klima, než ve zděné voliéře na zahradě nebo v suterénní místnosti. Zde je vždy relativní vlhkost vyšší, přesněji vysoká a také se zde okamžitě projevují nepříznivé změny počasí (ochlazení, déšť). Mysleme na to, že s poklesem teploty prudce stoupá relativní vlhkost. Astrildovitým pěvcům nestačí teplota 10 - 12 °C, protože při ní je většinou relativní vlhkost 80 - 100 %. Ozdravit můžeme tuto situaci pravidelným větráním a topením, které musí být kdykoliv provozuschopné. Nejlépe vyhovují kamna na tuhá paliva, i když udržení jejich provozu je náročné, nebo plynová kamna (např. WAW). Méně vhodné jsou zdroje elektrické, které se uplatní jen v prostorách sušších. Výborně se mi osvědčila naftová kamna (!!), ale v současné době je jejich provoz neúnosně nákladný, vlastně zcela nemožný.

Za plně vyhovující zařízení pro chov astrildovitých pěvců, také agapornisů, papoušíčků vrabčích, neofém a dalších, pokládám tzv. celoroční voliéry. Skládají se z dobře izolované, světlé a snadno větratelné vnitřní ubikace s možností temperování a především dlouhodobého vytápění. Zde ptáci trvale žijí a také hnízdí, zde mají k dispozici krmivo i vodu. Dobře uzavíratelným průletovým okénkem mohou ptáci létat do připojené výletové voliéry. Tato voliéra je vybavená několika bidly nebo suchými větvemi. Ptáky denně na noc uzavíráme do vnitřního prostoru. V případě chladného nebo deštivého počasí (také v zimním období) zůstávají ptáci trvale uvnitř. Pamatovat musíme také na bezpečnou instalaci elektřiny, abychom mohli s použitím spínacích hodin prodlužovat aktivní den ptáků. Budeme-li zajišťovat teplotu elektrickým zdrojem, dobře nám poslouží termostatická regulace.

Výletovou voliéru zajistíme proti škodné všeho druhu dvojitým pletivem. V současnosti někteří chovatelé toto opatření nemají instalováno a pozdě litují, když dojde k poranění nebo k zabití chovanců.

Důkladné promyšlení projektu a jeho řešení, i když s vyššími náklady, se nám mnohonásobně vrátí v bezpečném chovu a úspěšném odchovu mláďat!