Věk ptáků

Jakého asi stáří dosahují jednotlivé druhy ptáků? Jaký asi je průměrný věk různých druhů ptáků? Na takové otázky je snadná odpověď pokud jde o nás, o lidi. Máme přece každý svůj rodný list, naše narození je úředně zaznamenáno, úmrtí rovněž. Alespoň v našich zeměpisných šířkách a to již velmi dlouhou dobu, takže podkladů pro seriozní výpočty je dostatek. Pokud se týká ptáků, takové podklady rozhodně nemáme. Ze zkušenosti sice víme, že menší druhy ptáků dosahují jen nízkého věku, větší druhy věku vyššího a některé druhy věku, který je srovnatelný s věkem lidským, což považujeme za věk velmi vysoký. Nicméně podklady skutečně seriozní máme opravdu jen malé. Proto se také odborná literatura tomuto tématu většinou vyhýbá, popřípadě uvádí jen údaje skutečně zjištěné. Například uvádí nejvyšší věk ověřený pomocí kroužkování. Uvádět věk průměrný je záležitost poněkud ožehavá. Protože již základní otázka, totiž co máme vlastně považovat za průměrně dosahovaný věk, je značně diskutabilní. Protože život v přírodě je neustálý boj o přežití, mladí, nezkušení jedinci jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí a také jich většina nepřežije. Ztráty jsou obrovské. Pokud bychom tedy chtěli uvádět skutečný průměrný věk, kterého ptáci dosahují, vycházelo by nám číslo velmi nízké. Ovšem, táže-li se někdo na průměrný věk, má obyčejně na mysli něco jiného. Jakého asi průměrného věku se může dožít andulka, ptá se kupující. V této situaci nejde o skutečnou průměrnou délku života, proto je nutné použít jinou, přesnější formulaci.

V knize “Vaše ptactvo” uvádí David Alderton u každého druhu údaj průměrná délka života. Možná, že zjednodušené pojmenování je dílem překladatele, možná, že takto zjednodušené pojmenování použil sám autor, protože tím jenom odpovídal na otázku tak, jak si to čtenáři přejí. I tak jsou údaje jistě zajímavé, i když autor neprozrazuje, jak ke svému zjištění dospěl.

Pro ilustraci použiji pár čísel. Jestliže Alderton uvádí u astrilda oranžolícího průměrnou délku života 4 roky, použiji pro zjednodušení jako zkoumaný vzorek 100 kusů. V úplně nejjednodušším případě bych dospěl ke čtyřem letům tak, kdyby se 50% ptáků dožilo jen 3 let a dalších 50% 5 let. Situace je však daleko komplikovanější. Ze zkušenosti víme, že u pěvců se dožívá věku dospělosti méně jak polovina mláďat. To právě silně ovlivňuje výsledek průměru. Skutečně seriozní výsledek podložený výzkumem lze citovat z “ Čs. Ornitologie”. Jde o drozda zpěvného. Mortalita v 1. roce života je 53,8%, očekávaná průměrná délka života 1,4 roku, nejvyšší věk zjištěný kroužkováním je 13 let, 9 měsíců.

• astrild oranžolící

V časopise Gefiederte Welt byl uveřejněn překvapující údaj. Právě o astrildu oranžolícím. Autor článku zde uvádí, že jednoho tohoto astrilda vlastnil celých 21 let. Přestože údaj lze považovat za seriozní, snadno zjistíte, že ani takto extrémně starý jedinec nijak významně neovlivní údaj o průměrném věku. Pokud bych zůstal u zkoumaného vzorku sta kusů, muselo by být takto starých ptáků alespoň 10%, aby se průměrná délka života zvýšila o jeden rok!

Aldertonem uváděná průměrná délka života tedy ve skutečnosti znamená předpokládanou délku života, kterou můžeme očekávat u dospělého ptáka. Pták kroužkovaný v roce 2000, uhyne asi v roce 2004, to znamená asi 3 sezóny, kdy bude schopen rozmnožování. To asi mohu předpokládat, podle těchto údajů, jestliže si takového ptáka kupuji. Ani takový údaj není ani zdaleka přesný. Lze předkpokládat, že údaje nebyly získány na v zajetí odchovaných ptácích, ale jedná se o ptáky z dovozů. Pokud by ptáci v zajetí žili v ideálních podmínkách, pak můžeme očekávat, že se dožijí i vyššího věku. To potvrzují i některé dílčí zprávy z odborného tisku. Například Zlatoprska malá 13 let (Kohlíček), astrild rudobřichý 14 let (Robiller), výše zmíněný astrild oranžolící 21 let (GW) nebo i z doslechu, 9 let stará samice pásovníka škraboškového, ještě plodná (Jüstel), amarant malý 9 let (Angst), průměr u amarantů získaný z 250 ptáků 5,4 roku (Mietsch). Údaj získaný kroužkováním: louskáček červenohlavý kroužkovaný v západní Keni v roce 1979, znovu odchycen asi 100m od původního místa odchytu v roce 1988, téměř po deseti letech.

Pro zajímavost uvádím přehled některých druhů drobných ptáků, především astrildovitých a jejich délku života uváděnou Aldertonem.

Tady bych chtěl připojit malou poznámku. U snovačů zkušenosti našich chovatelů naznačují, že věk u snovačů byl podceněn a to dosti silně. Snovači s největší pravděpodobností dosahují mnohem vyššího věku, čemuž napovídá více záznamů našich chovatelů, kdy ptáci dosáhli 18 až 20 let a potom i skutečnost, že snovači snáší obvykle jen 2 vejce. Malý počet snášených vajec bývá vždy u druhů, které dosahují vyššího věku.

Záměrně se nezmiňuji o věku papoušků, to je samostatná kapitola. Jak je všeobecně známo, zvláště velké druhy dosahují vysokého věku a bylo by na místě citovat více skutečně věrohodných pramenů, například záznamů ze zoologických zahrad. A to by vydalo na samostatnou vědeckou práci.

Nakonec bych rád vyzval naše chovatele, kteří si vedou svoje osobní záznamy, aby je uveřejnili. Jsem přesvědčen, že by se podařilo získat další údaje o výši věku, kterého jsou ptáci v zajetí schopni dosáhnout.