Poznámky k chovu (část 1.) Popis: Chameleon jacksonův patří svou velikostí (samci dosahují délky až 35 cm) mezi středně velké chameleony. Velikost...
Poznámky k chovu (část 1.)
Popis:
Chameleon Jacksonův patří svou velikostí (samci dosahují délky až 35 cm) mezi středně velké chameleony. Velikost se však u různých poddruhů liší. Maximálních délek dosahují samci poddruhu Ch. jacksonii xantholophus, nominotypický poddruh je menší (do 25 cm) a nejmenší jsou příslušníci poddruhu Ch. jacksonii merumontanus (do 16 cm).
• dospělá samice (ch. jacksonii)
Samci mají na hlavě tři dopředu mířící rohy. Na hlavě je také možné spatřit velmi nízkou přilbu převyšující jen o několik milimetrů hřbet. Límec vytvořen není. Hřbetní hřebínek tvoří 17-20 dvojic za sebou uložených kónických až homolovitých šupin.
Používaná barevná paleta není tak pestrá jako u jiných, pestřeji zbarvených druhů chameleonů, např. chameleona pardálího (Furcifer pardalis), chameleona kobercového (Furcifer lateralis) nebo dnes nejčastěji chovaného chameleona jemenského (Chamaeleo calyptratus). Přesto na jeho těle můžeme vidět barevné tóny od sytě hnědé, přes zelenou, namodralou až po žlutou. Nejčastěji jsou tito chameleoni tmavozelení s hnědými, nažloutlými či žlutými pysky, očními víčky, hlavovými lištami a hřbetním hřebenem. U některých samců se může při vzrušení objevit na šupinách těla a hlavy i světle modrá barva. Při nepříjemné manipulaci nebo cítí-li se delší dobu pozorováni, vytvoří se na jejich těle mimikry, připomínající lišejníky porostlou kůru stromů.
Samce od samic rozlišíme spolehlivě podle zduření u kořene ocasu, vyšší přilby a více výrazného hřbetního hřebenu. U většiny samic nenajdeme rohy, jsou jen naznačeny šupinami. U nominotypického poddruhu může být u samic vyvinut rostrální (prostřední) a někdy i všechny tři. V tomto případě bývají rohy znatelně tenčí a kratší než u samců a mohou být i zprohýbané.
Zoogeografie a biotop:
Chameleon jacksonův žije ve vysokohorských oblastech Keni, Ugandy a severní Tanzánie. Člověkem byl navíc vysazen i na Havajských ostrovech. Ve své domovině ve východní rovníkové Afice, obývá hlavně vlhké horské lesy, kde žije ve výškách až kolem 2500 m n. m. V současné době bývá nalézán také v plantážích kávy i v zahradách a sadech. Maximální denní teplota kolísá v průběhu roku mezi 26-30oC, obvykle je však ve dne 22-24oC. V noci klesají teploty průměrně na 10oC, v červenci až v září mohou výjimečně klesnou i pod 5oC. Roční úhrn srážek je vyšší jak 1200 mm, nejvíce prší v měsících listopadu, prosinci, dubnu a květnu.
• dospělý samec (ch. jacksonii)
Biologie a chov v teráriu:
Pro chov se osvědčilo prostorné a dobře osvětlené terárium, alespoň na jedné straně opatřené pletivem pro zajištění dostatečné cirkulace vzduchu. Teplotní gradient by měl odpovídat teplotám v jejich domovině s tím, že k potřebnému vyhřátí může sloužit bodový zdroj tepla. Jedním z nejdůležitějších aspektů úspěšného chovu je nezbytný noční pokles teplot minimálně na 15-18oC, optimálně až na 10-15oC. V souvislosti s výrazným nočním ochlazením stoupá i relativní vzdušná vlhkost, která by v noci měla dosáhnout až 80-90%, ve dne by neměla klesnout pod 40-50%. Toho lze dosáhnout vydatným rosením několikrát denně a to buď ručním rozprašovačem nebo pomocí některého z automatických rosících zařízení. Samozřejmostí je vybavit terárium hustou spletí větviček a bohatou rostlinnou výsadbou. Velice dobře se osvědčil i chov v hustě zarostlých venkovních voliérách v závislosti na počasí zhruba již od května až do konce září či začátku října.