Nemá dnes svůj den
Snad každý majitel psa použil větu: “můj pes nemá dnes svůj den”; nebo “…špatně se vyspal”; či “…není ve formě” apod.. O to častěji tak hovoří psovodi pracovních, služebních či loveckých psů. Ani pes není schopen podávat každý den stejný výkon. Není stroj, ale živá bytost, která také může být unavená, smutná, plná elánu… Těchto vět je však někdy vědomě zneužíváno psovody, kteří o chabém výkonu svého psa vědí, avšak se za jeho výkon stydí, či lépe řečeno se stydí za sebe, pozorují-li jeho výkon oči diváků či rozhodčích apod..
Výkyvy ve výkonech
Že výkyvy ve výkonech jednotlivých psů jsou a zdaleka to nemusí být pes neochotný spolupracovat a pracovat, každému potvrdí kynolog, který sleduje výsledkové listiny závodů, či má přehled o kvalitách psů zúčastněných na zkoušce či závodě. Není žádnou výjimkou, že se ten který pes umístní jednou na předních místech, jindy “vybouchne” na cviku, který obvykle dělá bez zaváhání, či se na stopě nedostane ke konci, i když při minulém výkonu na stopě exceloval.
Proč ale psi podávají víceméně různé výkony? Na výkonnost psa má vliv zejména momentální zdravotní stav, a to může být jak mírné nachlazení, takřka nepozorovatelné zranění či únava svalstva po předchozí dlouhé túře atd.. Velký vliv má již zmiňovaná fyzická únava. Samozřejmě, že pes který je unavený, nemůže podat takový výkon, jako když je odpočatý a svěží.
Pes se však unavuje i daným, momentálně prováděným výkonem. Jistěže je pro něj namáhavější dlouhá a “stará - vychladlá” stopa, nežli čerstvá a na krátkou vzdálenost, či zadržení pachatele na 200 metrů než stejný úkon, ale na pouhých 20 metrů. Každopádně nejde jen o únavu fyzickou, ale zejména u pachových prací, o únavu psychickou. Na stopě pes musí nejen rozlišovat další přítomné pachy, ale také odolat pokušení pustit se po stopě jiné (např.zajíce), nesmí se nechat vyvést z míry cizími přítomnými lidmi, musí hodit za hlavu různé zvuky a hlasy, co během stopování zaslechne... Jeho soustředění musí být maximální a jen velmi malé množství lidí je schopno si uvědomit, jak je pro psa vysilující sledovat pouze jeden jediný pach, a to přesně a plynule. Nezasvěcený do kynologického sportu jen udiveně vrtí hlavou, jak pes může vědět, kudy před hodinou kdosi šel a jak vůbec ví, že tam je předmět, a že ten člověk šel tímto směrem a ne na opačnou stranu…
Co má na výkonnost vliv?
Výkonnost psa ovlivňuje i mnoho dalších věcí: předchozí dlouhá cesta dopravními prostředky na místo závodů či zkoušek (obzvláště, pokud ji pes špatně snáší), pobyt v zakouřených místnostech, kvalita a množství stravy, kondice psa, nervozita a vyrovnanost psovoda, rušivé jevy a rozmanitost prostředí a podmínek… Výkony se také snižují při pohlavním podráždění psa, často i u feny v době hárání, případně u feny v kterémkoliv stádiu březosti.
Jak vidět, příčin, které ovlivňují výkonnost psa, je více než dost. Je však důležité nejen k nim přihlížet a hledat odpověď na otázku “proč je dnes výkon mého psa horší než obvykle”, ale snažit se i zvykat psa na různá prostředí, zvuky a různé negativní vlivy, nebo v některých případech se vyhýbat vlivům, které výkonnost psa snižují doslova zbytečně (zakouřené místnosti, nekvalitní strava…).
Důležitým, těžkým a velkým úkolem psovoda by mělo být naučit se rozeznávat neochotu psa pracovat - plnit jednotlivé cviky a špatný výkon způsobený “špatným dnem”.
Denní rytmus
I pes má svůj denní rytmus (podstatně jiný než člověk), tvrdě spí jen minimálně, jinak stále pouze bdí či pozoruje okolí. Aktivní je zejména ráno, vpodvečer a večer, kdežto celé dopoledne a odpoledne by s chutí “nic nedělal”. Každý pes je víceméně vlastním denním rytmem ve výkonech ovlivněn. Každopádně daleko stabilnější výkony (opomenu-li zdravotní stav, pracovní podmínky…) bude podávat pes, který je učen pracovat v každou denní či noční dobu.
Je však možné konstatovat, že ne každé počasí a každá teplota je každému psovi stejně “příjemná - nepříjemná”. Většina psů pracuje podstatně hůře při teplotě +30°C, než-li -10°C. Hodně však záleží na hustotě srsti, temperamentu a zda se jedná o psa umístněného celoročně venku či v bytě. Kynologičtí specialisté také spekulují s myšlenkou, že psi podávají různé výkony v různém ročním období. Logicky snad každého napadne, že pro psa je asi nejlepší jaro a podzim, ale podle těchto odborníků je vrchol aktivity psa od února do srpna, kdežto od září do ledna je výkonnost nejnižší.
