V poslední době jsem četla na stránkách různých chovatelských časopisů příspěvky důvěřivých lidí, kteří byli napáleni “rádoby chovateli”. Je alarmující, že těchto jevů stále přibývá a poškozují dobré jméno skutečných chovatelů. Co je příčinou?
Příčin vidím hned několik. Zájemce o kočičího (či jiného zvířecího kamaráda) se zřejmě dopusil chyb hned několika. V první řadě, pokud se rozhodl pro určité plemeno a sám neměl zkušenosti s tím, jestli zvířátko odpovídá standardu této rasy, měl kontaktovat poradce chovu, či jiného známého chovatele. Laik může přehlédnout exteriérovou chybu, zkušený chovatel nikdy. Pokud se však chcete spolehnout výhradně na sebe, musíte dodržet několik zásad.
Pokud chovatel vlastní oba rodiče, nechte si je předvést spolu s mláďaty. Vzhled potomků většinou získá rysy jednoho z rodičů. Zároveň také máte jistotu, že se časem z roztomilého koťátka či štěňátka nevyklube něco zcela odlišného od vašich představ.
Všímejte si všech mláďat. Je chybou vybírat si mládě nejmenší, ustrašené, plaché, jenom proto, že je nám jej líto.
Nestyďte se prohlédnout mláděti ouška, kožíšek, zda nemá parazity. Rovněž nesmíte zapomenout na zoubky. Správný chovatel by vás měl upozornit, pokud nechal mláděti uštípnout první zoubky, že je třeba je stále kontrolovat až do přezubení. Hrozí-li nebezpečí špatného skusu, měl by zohlednit cenu mláděte, eventuelně vám je předat až po přezubení, chcete-li zvíře použít do chovu.
Prohlédněte si ocásek, zda na jeho konci není zálomek. Může se jednat o mechanické poškození, stejně jako o genetickou vadu, což je důvodem pro vyřazení zvířete z dalšího chovu.
Máte právo si prostudovat rodokmen (průkaz původu) rodičů i mláděte. Jenom tak máte záruku, že barva mláďat souhlasí barevně s barvou předků.
Toto jsou jen všeobecné zásady, ale věřte, jejich dodržování se vyplatí. Pokud si dopředu nastudujete odbornou literaturu, je to jen lépe. Někteří jedinci si totiž chovatelskou činnost pletou se živností. Jenom tak si lze vysvětlitl inzeráty typu: “...prodám koťátka (štěňátka) bez PP po papírových rodičích...”. Chovatel, tedy ten opravdový, by něco podobného nikdy neudělal. Ano, možná, že by u některých jedinců snížil cenu na úkor špičkových odchovů, ale vždycky mláďata předá s PP, byť označeným jako “nevhodné k chovu”.
A ještě jedno upozornění. Ušlechtilá koťata se mohou prodávat až ve věku 13. týdnů. Je ve vašem vlastním zájmu nebrat si zvířata mladší. Množí se případy, kdy koťátka jsou prodávána ve věku pouhých 6 týdnů v době, kdy ještě pijí mateřské mléko a ve většině případů neumějí sama jíst pevnou stravu, teprve se to učí.
V tuto chvíli opominu tu část, kde se píše o tom, jak se předvádí novému zájemci rodiče a jak adepti na prodej. Pokud si zájemce koťátko vybere, seznámím jej s potřebami mláděte, proberu s ním jídelníček, zdravotní a hygienické návyky.
Jako strvrzení prodeje sepisujeme prodejní smlouvu, kde je uvedeno:
- jméno chovatele, adresa, kontakt
- jméno nového majitele, adresa, kontakt
- následuje jméno prodávaného zvířátka, pohlaví, barva, cena
- zdravotní stav zvířátka
- datum a podpisy obou smluvních stran
Jedná se o prodej dle Obchodního zákoníku a platí pro něj pravidla v tomto zákoníku uvedená, tj. v případě reklamace apod. Při reklamaci je třeba vše doložit, tj. musí být prokázána genetická vada, či vada exteriérová.
Spolu s prodejní smlouvou je předán očkovací průkaz s platným očkováním, rodný list zvířete a kontakt na jeho ošetřujícího lékaře. Předání těchto dokumentů je rovněž uvedeno ve smlouvě pro případ reklamace.
A tak mi nezbývá, než všem zájemcům o kamarády z řad zvířátek, držet palce.