Velkou roli při výběru sklípkana mnohdy hraje nejen jeho "povaha", ale především barevnost. Oblíbenou barvou pro každého začátečníka je červená. K nejznámějším druhům s červenou barvou patří zástupci rodu Brachypelma.
Snad nejznámějšího sklípkana Br. smithi netřeba představovat, proto se zaměřím na barevnější Br. boehmei. Velikostí 6 - 7 cm v těle patří tento pavouk, který obývá suché oblasti Mexika, spíše ke středně velkým druhům, v rozpětí nohou dosahuje většinou vel. do 14 cm.
Svým zbarvením však opravdu patří mezi nejbarevnější sklípkany světa. Karapax je světle oranžový s naznačeným černým trojúhelníkem okolo očního hrbolku (výraznější má např. Br. emilia). Končetiny jsou na patelle, tibiu a metatarsu sytě oranžové, po svlečení oranžovo-červené. Abdomen a femurální články nohou jsou porostlé dlouhými naoranžovělými chlupy.
Pavoukům prospívá teplota 24 - 28 °C, po několik měsíců v roce je dobré vytvořit v teráriu sušší období (vzdušná vlhkost 50 - 60 %, nižší teplota).
Jedná se o velmi impulzivního sklípkana, který na každé vyrušení reaguje prudkým vykopáváním žahavých chloupků z abdomenu. Pokud tedy nechceme mít větší zvířata holá, zbytečně s nimi nemanipulujeme. Stejně jako ostatní zástupci rodu Brachypelma se pavouk většinou nebrání kousnutím, které však použije při nutné "obraně" např. před naší rukou. Kousnutí je sice bolestivé (úměrně velikosti chelicer našeho chovance), ale jed nepůsobí výraznější potíže (pokud se nejedná o alergika nebo astmatika).
I přes tento nepříjemný způsob obrany se jedná o velmi krásného sklípkana, který bude pestrou ozdobou každého chovu.