Revoluce ve výživě - přechod na BARF dietu

Dovolte mi představit vám ve zkratce knihu australského veterináře Iana Billinghursta - Give your dog a bone (Dejte svému psovi kost), se kterou jsem se seznámila při svém pobytu v Anglii v chovatelské stanici ARCANUM.

Kosti a syrová potrava

Autor se už dlouhá léta věnuje veterinární praxi, studiu dietetiky a chovu psů, je autorem BARF diety, což znamená The Bones And Raw Food, Kosti a syrová potrava. Jeho kniha velice čtivou formou vysvětluje, co je BARF dieta, vysvětluje fungování trávení, co je pro organismus potřebné a proč, co je nevhodné a proč, co a jak krmit, příklady krmných dávek.

Během několika let po vydání knihy poklesly tržby výrobců kompletních krmiv, takže její autor je v jistých kruzích mírně řečeno "velice nepopulární". Musím přiznat, že já sama jsem až donedávna krmila granulemi, ale po přečtení této knihy a po tom, co jsem viděla výsledky této výživy na bulteriérech chovatelské stanice Arcanum, jsem na BARF dietu přešla (tedy můj pes), a dokonce nechápu, jak to, že mě tento způsob výživy už dávno nenapadl! Také bych tímto chtěla moc poděkovat Brianovi a Andy, (i když si to asi nepřečtou), že mě přijali ve svém domě jako svou dceru, a že se se mnou podělili o své třicetileté zkušenosti s chovem bulteriérů.

Veškeré níže podané informace jsou již vztažené na plemeno bulteriér, a také ověřené na několika generacích a vrzích štěňat bulteriérů.

Pes je sice domestikován několik tisíc let, ale na jeho trávicím systému se nic nezměnilo - stále je to masožravec schopný strávit kusy masa i s chlupy a kostmi. Neexistuje žádný rozumný důvod, proč krmit kompletním granulovaným nebo konzervovaným krmivem nebo vařeným masem.

Hlavní důvody, proč nekrmit kompletní krmiva

Veškeré suroviny (maso, kosti, zelenina, obiloviny, tuky, masokostní moučky) se melou a vaří, vařením kostí se zvyšuje obsah přijatelného vápníku. Vápník v organismu působí antagonisticky na metabolismus ostatních prvků - čili čím více vápníku, tím méně je organismus schopen vstřebat ostatních prvků, zejména zinku. Bulteriér je plemeno velice citlivé na deficit zinku, typickým projevem jsou zpočátku kožní problémy - olysalé, zarudlé tlapky a nadprstí, nehojící se hnisavé ekzémy - známka narušeného imunitního systému.

Jak vitamíny, tak bílkoviny se vařením degradují.

Kompletní krmiva jsou obohacena o chemické konzervační látky, barviva, "zchutňovadla", soli, - tyto nepříznivě působí na imunitní systém psa a z dlouhodobého pohledu způsobují vznik alergií.

Zachycují se v mezizubních prostorech a na zubech, způsobují vznik zubního kazu a zápachu z tlamy.

Proč jsou nám kompletní krmiva doporučována

Obsahují vše, co pes potřebuje - ano a ještě mnohem víc, než pes skutečně potřebuje.

Výhodná cena vzhledem ke kvalitě - ta "nejlepší" stojí kolem 100 a více Kč za kg - 1 kg krmného masa a kostí stojí mezi 10 a 18 Kč za kilogram.

Krmit drůbežími kostmi je nebezpečné - ano, zkrmování vařených kostí je nebezpečné - jsou křehké a lámou se na ostré štěpiny, které mohou perforovat žaludeční nebo střevní stěnu.

Krmení je rychlé a pohodlné - ano, ale krmení syrové stravy není na váš čas o nic náročnější.

Co a jak krmit

• kosti - syrové by měly být krmeny denně spolu s masem, nejlepší jsou měkké - drůbeží (kuřecí, krůtí). Králičí, telecí, hovězí a skopové, vepřové, ne morkové - morek je příliš tučný.
• syrové maso (svalovina) - vhodné je drůbeží (nejlépe kuřecí a krůtí), hovězí, skopové, jakékoliv jiné, méně vhodné je vepřové (příliš tučné, možné nebezpečí nákazy cizopasníky). Pouze zdravotně nezávadné.
• vnitřnosti - hovězí srdce, játra, ledviny, mozek, neprané hovězí žaludky (pokud ten zápach vydržíte), váš pes bude nadšený a dostanete spoustu důležitých látek v přijatelné formě, včetně přátelské žaludeční mikroflóry. Pozor, ne králičí vnitřnosti! (cizopasníci)
• ryby - zejména mořské jsou nenahraditelný zdroj vitamínů a mastných kyselin, možné i olejovky
• zelenina - protože vláknina je téměř nestravitelná, je dobré část zeleniny lehce povařit. Vhodné jsou: mrkev, špenát, brokolice, květák, salát, cukety, dýně, brambory (ne nazelenalé - obsahují jedovatý solanin), topinambury. Velice vhodné je podávat syrovou čerstvou šťávu (příp. konzervovanou mražením). Opatrně s luštěninami - jen vařené (s výjimkou čerstvého mladého hrášku) a jen občas na zpestření jídelníčku.
• ovoce - jakékoliv sezónní ovoce v množství podle chuti psa, čerstvé i sušené
• mléko - dospělý pes většinou není schopen strávit mléčný protein, proto je zbytečné mléko podávat
• mléčné výrobky - jako doplněk a nejlépe zakysané výrobky - živý bílý jogurt, tvaroh, tvrdé sýry - nesolené. Kozí mléko je vhodnější
• pečivo - celozrnný chléb, jiné spíš jako pamlsek, nikdy ne čerstvé, protože ve střevech kvasí a nadýmá
• obilniny - celozrnná rýže (hnědá), ovesné vločky, pšeničné klíčky. Vzhledem k obtížnosti přípravy je možno doporučit celozrnné obilné extrudované těstoviny, granule a pelety bez přídavků živočišného původu (masokostních mouček), barviv, konzervantů, soli a dochucovadel
• vejce - slepičí, křepelčí, obzvláště žloutek. Vhodné alespoň jednou týdně, klidně celé (i se skořápkou), syrové, pouze ze zdravých a kontrolovaných chovů - nebezpečí nákazy salmonelózou. Ne husí nebo kachní.
• doplňky - pivovarské kvasnice (Pangamin), melasa, med
• oleje - rybí tuk, sojový olej, lněný, slunečnicový olej

Jak dosáhnou vyrovnané krmné dávky

Krmná dávka nemusí být denně stejná, mění se tak, aby během tří týdnů obsahovala přibližně 10 jídel z kostí, 4 jídla zeleninová, 1 jídlo obilné a bramborové (škrobové), 1 obilné a luštěninové, 2 masitá, 2 mléčná a 1-2 jídla z vnitřností. Je dobré jeden den v týdnu zařadit hladovku.
Určit přesně vhodné procentuální zastoupení a poměry cukrů, tuků, bílkovin... až po detaily jako esenciální aminokyseliny a mastné kyseliny, vitamíny a minerální látky v krmné dávce a ještě tak, aby se nenarušily jejich vzájemné interakce je takřka nemožné a spíš ve sféře akademických debat a dohadů. Takto postavená krmná dávka obsahuje vše, o čem víme, že je třeba pro zdraví a dobrou kondici, i to, o čem to ještě nevíme a navíc v přirozené podobě a poměrech, zaručujících maximální využití.
Pozn.: Nikdy nedovolte, aby pes ztloustnul! Pokud se tak stane, uberte obiloviny a maso nahraďte zeleninou a ovocem.

Bulteriér má sice mohutnou kostru, ale nepotřebuje žádné doplňky vápníku, ačkoliv ještě před nedávnou dobou se to běžně doporučovalo. Má se zato, že nadbytek vápníku způsobuje predispozice k osteochondróze a u fen rovněž k poporodním problémům - pseudoeklampsii. Můžete doplňovat vitamíny, ale to při rozmanité syrové stravě není třeba. Pokud tak činíte, dejte pozor na předávkování vitamíny (zejména rozpustnými v tucích)!

Přechod na BARF dietu

Je možný v jakémkoliv věku psa, ale nikdy ne v prvních týdnech po převzetí štěněte, pokud již chovatel nekrmil tímto způsobem, ale až se štěně v novém domově usadí a dobře si přivykne. Změna by měla být pozvolná, alespoň během týdne postupně zařazujeme do stávající krmné dávky syrové maso, zeleninu, extrudované těstoviny a postupně zvyšujeme množství. Pes musí mít neustále k dispozici čistou vodu!

Nemusíte tuto dietu brát za svou doslovně, ale spíš jako inspiraci a určitý návod. Praktický příklad denní krmné dávky na základě BARF diety pro dospělou fenu (23 kg) v běžné zátěži:
2 celá kuřecí křídla (nebo kus hovězího srdce, nebo kuřecí kostra)
2 hrnky (500 ml) celozrnných pelet
hrst vařené zeleniny (22-250 ml)
syrové ovoce během dne podle chuti