Vnitřní parazité koček

Měchovci

Měchovci parazitují v tenkém střevě, rozrušují krevní kapiláry a sají krev. Vajíčka jsou vylučována trusem a v zevním prostředí se z nich líhnou mikroskopicky velké infekční larvy. K nákaze kočky může dojít nejen přímým polknutím infekčních larev, ale také ulovením pasivního přenašeče, třeba myši. Infekční larva také může proniknout aktivně do podkoží. Část larev putuje krevním oběhem do plic, do průdušnice, vykašláním a polknutím do střeva.

Měchovci škodí kočkám jednak poškozením a následnou infekcí kůže v místě průniku, průchod larev plícemi působí kašel. Ve střevě dochází ke krvavému průjmu, následkem ztrát krve a dehydratací vzniká anemie a případně i srdeční nedostatečnost.

Dospělí měchovci neodchází s trusem, diagnózu lze potvrdit pouze parazitologickým vyšetřením. Antiparazitární prostředky běžně používané proti tasemnicím a škrkavkám jsou obvykle účinné i proti měchovcům. V uzavřených chovech s dobrou hygienou je malá pravděpodobnost onemocnění. Při nedostatečné výživě a stresu koček držených ve špatných podmínkách nebo u bezprizorních zvířat dochází k častému onemocnění a úhynu

Pokud se člověk pohybuje v prostředí, kde se ve větší míře vyskytují larvy měchovců, mohou larvy aktivně proniknout do kůže na nohou a vyvolat svědivé zarudnutí. Člověk je nespecifický hostitel, proto larvy po několika dnech hynou.

Plicní červivost

Plicní červivost se u koček v našem prostředí příliš často nevyskytuje. Kočka se nakazí pozřením mezihostitele, to jsou suchozemští plži, nebo pasivního přenašeče-obojživelníci, plazi, ptáci, drobní savci. Uvolněná larva putuje krevními a lymfatickými cestami do plic, kde vznikají uzlíky. Tyto obsahují dospělé červy, vajíčka i larvy. Larvy se dostávají při vykašlání a polknutí do zaživadel a s trusem do zevního prostředí.

Onemocnění se projevuje kašlem a kýcháním, výtoky z nosu a hubnutím. Diagnóza je možná jen larvoskopickým vyšetřením trusu nebo vykašlávaného hlenu.
Mnohé z běžných antiparazitik působí i na plicní červy. Pokud kočky mají omezený volný pohyb a je jim zabráněno v chytání volně žijících živočichů, není nutno se tohoto onemocnění obávat.

Tenkohlavec

Tenkohlavec liščí se vyskytuje kosmopolitně. I u nás patří k běžně rozšířené parazitóze koček a psů. Jsou to geohelminti, jejich vajíčka se vyvíjejí v zevním prostředí. K nakažení dochází polknutím zralého vajíčka mikroskopické velikosti. Z něj se ve žlázkách sliznice tenkého střeva vyvíjí larva. Vrací se do střeva, postupuje do tlustého a slepého střeva. Dospělí jedinci měří 4,5 - 7,5 cm.

Zvíře hubne, projevují se střídavé průjmy s příměsí krve. Dospělí červi neodcházejí s trusem, diagnostika se opírá o parazitologické vyšetření a nález vajíček. Vajíčka tenkohlavců jsou velmi odolná, v zevním prostředí, zvláště ve vlhku, vydrží až tři roky a jsou schopná infekce. Ničí je sucho a sluneční záření. V kočičí populaci se s tímto parazitem setkáváme méně, k terapii lze použít celé řady antiparazitik. Vzhledem k dlouhému vývoji parazita je vhodné v diagnostikovaných případech léčbu opakovat až třikrát v intervalu jednoho měsíce.

Kapilárie

Kapilárie způsobují onemocnění močového měchýře, případně jater nebo dýchacích cest. Mají kosmopolitní rozšíření, občas jsou diagnostikovány i u nás. Mezihostiteli některých kapilárií jsou žížaly, jiných zajíci a myšovití hlodavci. Kočka se nakazí pozřením mezihostitele, ze kterého se uvolní infekční larvy. Ty pronikají do krevního oběhu a jsou zanášeny do pánvičky ledvinné, do močového měchýře, jiné do jater.

Při slabé invazi v močovém měchýři nemusí mít kočka potíže, při silné invazi mají kočky nucení na močení a krvavou moč. Diagnóza je možná při velmi silném napadení i rentgenologicky, jinak záchytem vajíček vylučovaných močí. Infekci močového aparátu lze zvládnout běžnými antiparazitiky. Kapilarie v játrech působí jaterní selhání a většinou končí smrtí. Terapie je velmi problematická, naštěstí se u nás toto onemocnění zatím příliš neobjevuje.

Srdeční červi

Srdeční červi jsou v teplých klimatických pásmech včetně jižních oblastí Evropy závažnou parazitózou koček a psů. Přenašeči jsou komáři a proto je velmi důležitá prevence při přesunu zvířat do krajin s výskytem tohoto parazita. Antiparazitární léky nepůsobí na dospělého parazita, ale usmrcují larvy a tím je zabráněno dalšímu rozvoji onemocnění.

Proto je doporučována prevence při cestování do rizikových oblastí již měsíc před odjezdem a pravidelně opakovaná apikace.. Diagnostika parazitů již uhnízděných v srdci a terapie takového onemocnění je velmi problematická a nemusí být úspěšná.

Trichinelóza

Trichinelóza představuje s ohledem na zdraví člověka závažný zdravotní problém. U koček i psů se s tímto onemocněním setkáváme spíše výjimečně. Svalovec stočený je rozšířený po celém světě, u nás dlouhá léta nebyl diagnostikován, ale v poslední době byl opakovaně zachycen. Hostiteli jsou masožravci, všežravci a člověk.
K nakažení hostitele dochází pozřením masa s larvami svalovce. Po natrávení masa se larvy uvolňují, prodělávají vývoj, dostávají se do krevního oběhu a do kosterní svaloviny, do svalů bránice, jazyka nebo mezižeberních svalů. Tam se opouzdří a případně dojde i ke zvápenatění pouzdra. U hostitele dochází k zánětu svalů a velké bolestivosti.

Kočky a psi jsou značně přirozeně odolní a při nakažení často nedochází k projevům bolestivosti. Preventivní opatření pro kočky, psy i pro člověka jsou stejná - nepojídat maso prasat, zvláště divokých, které neprošlo hygienickou veterinární kontrolou. Larvy svalovců jsou spolehlivě ničeny důkladným varem, přemražení nestačí.
U nás je stabilně prováděno dokonalé veterinární vyšetření všech jatečných zvířat včetně černé zvěře ( záchyty z poslední doby byly právě při tomto vyšetření). Nebezpečí onemocnění hrozí těm lidem, kteří pojídají maso masožravců ( psů a koček).