Ještě jednou granule
V loňském roce se v chovatelských časopisech objevila řada článků, zabývajících se (ne)vhodností krmení papoušků granulemi.
Proč ještě jednou?
Přestože mám na celou problematiku poměrně jednoznačný názor, podpořený vlastní praxí a důkladným rozborem, nepovažoval jsem zpočátku za nutné se ke zmíněné sérii článků připojovat. Teprve poté, kdy jsem se několikrát setkal s kategorickým odsouzením, s názory že “staří chovatelé nikdy žádnými granulemi nekrmili a jaké měli výsledky” a dokonce s tvrzením, že tento způsob krmení papoušků je vysloveně škodlivý, rozhodl jsem se připojit na dané téma i svůj názor, resp. omezit se na popis zkušeností, které jsem s granulemi udělal ve svém chovu já sám.
Mnozí chovatelé si dodnes jistě dobře pamatují, čím jsme krmili své svěřence před dvaceti a více lety, jak složitě a na příděl jsme dostávali to nejobyčejnější krmení přes ZO ČSCH a jak se postupně celá situace začala měnit ve druhé polovině osmdesátých let. Vzpomínám si ještě velice dobře, když se tehdy objevily první zmínky o jakémsi pro nás exotickém krmení (rozuměj semenu indického bodláku kardi). Byl to v té době údajně hit v západní Evropě a my jsme jim jen tiše záviděli. Dnes je kardi zcela obyčejným krmivem a společně s dalšími, donedávna pro chovatele zcela neznámými druhy semen (ostropestřec, katjang, mungo, paddy rýže, limbové oříšky...), je běžnou součástí směsi semen pro papoušky.
Byl jsem si jist, že se ke granulím nevrátím
Podobný vývoj postihl i granule. Zkuste si schválně vzpomenout, jak dlouho jsou na trhu obyčejné granule pro domácí hospodářská zvířata nebo pro psy a kočky. Dnes přitom patří neodmyslitelně do každé domácnosti, kde jsou tito miláčci chováni i když i zde si osobně myslím, že krmit výhradně touto stravou není ideální. Logickým pokračováním vývoje na poli výživy domácích mazlíčků byly pelety a extrudáty (názvem granule bývají někdy nesprávně označovány oba produkty) i pro papoušky či hlodavce. Na náš trh se granule poprvé dostaly v první polovině devadesátých let, ale pro poměrně vysokou cenu v porovnání s běžným krmením - semeny a v té době poměrně levným ovocem a zeleninou z tuzemských zdrojů - nezaznamenaly výrazný průlom do chovatelské praxe. A právě zde začínají mé vlastní zkušenosti.
Někdy kolem roku 1993 jsem se seznámil s jedním majitelem zooobchodu v SRN, kam jsem poměrně často pracovně jezdil. Po určité době, to už dávno věděl o mém chovu papoušků, mi nabídl k vyzkoušení a posouzení dva pytle granulí kanadské provenience (značku si již nepamatuji), kterou dostal jako reklamní vzorek od jejich dealera. Granule byly ve tvaru drobných peciček či oválků červenohnědé barvy. Protože se jednalo o poměrně velké množství, “krmil” jsem dosti velkoryse a na nějaký ten drobek jsem nehleděl. Zkoušel jsem nejrůznější metody podávání. Přidával jsem je do směsi semen, ubíral jsem semena za současného přidávání granulí, nechal jsem ptáky dva dny jen o granulích a nic. Raději by snad všichni padli, než by jen ochutnali. Dalším pokusem byl výrobek jisté holandské firmy. Opět se jednalo o jednobarevné kuličky a výsledek mé snahy byl totožný s předchozím snažením. Do třetice všeho dobrého, řekl jsem si společně s kamarády na olomoucké Exotě a zakoupil větší množství granulí (opět jednobarevné) u stánku českého dovozce známé belgické firmy. Moji papoušci opět odmítali spolupracovat a předkládané granule tvrdošíjně odmítali. Protože jednomu z kamarádů se někteří jeho australští papoušci přece jen “chytli”, dal jsem mu nakonec několik zbylých kilogramů. Pro mne tím v tu dobu granule na dobro skončily. Celou záležitost jsem považoval za definitivně vyřízenou a fakticky jsem si byl jist, že se ke granulím už nikdy nevrátím.
Granule Kaytee
Počátkem roku 1999 jsem si přečetl článek A. Pirla “Zkušenosti s přechodem na krmení Kaytee” (Papageien 2/99), kde popisoval své předchozí zkušenosti s granulemi (shodné s mými) a přechod na různobarevné a různotvaré granule firmy Kaytee, které mu papoušci postupně začali brát a krmí jimi. Protože od posledního neúspěšného pokusu již uplynul nějaký čas, nechal jsem se zviklat a rozhodl se, že to ještě jednou zkusím.
Nejprve jsem koupil devítikilový pytel KAYTEE EXACT PARROT a rozhodl se pro metodu náhlého šoku. Ráno jsem vysypal vše z misek a dal všem bez rozdílu jen granule a vodu. Výsledek pokusu mne doslova šokoval. Beze zbytku zmizely u dvou párů žaků (Psittacus erithacus), jednoho páru p. královských (Alisterus scapularis) (druhý vzal cca 50 %), p. senegalských (Poicephalus senegalus), p. žlutotemenných (Poicephalus meyeri), kakaduů žlutolících velkých (Cacatua sulphurea abbotti), zhruba třetinu až polovinu dávky zkonzumovali oba páry eklektů (Eclectus roratus), kakaduové bílí (Cacatua alba), k. gofini (C. goffini), p. konžští (Poicephalus gulielmi) a amazoňani pomoučení (Amazona farinosa), bez povšimnutí granule nechali další dva páry žaků a am. oranžovokřídlí (A. amazonica). Jak vidno, nelze hovořit o nějaké rodové či druhé dispozici, jako je tomu u některých přírodních krmiv (loriové - ovoce, kaše, ptáci pralesů - ovoce, ořechy, ptáci savan - semena travin). Krmení granulemi jsem tehdy nastavil na třídenní rytmus (ob dva dny), přičemž během měsíce je začali docela dobře brát všichni ptáci. Zajímavé bylo, že asi tři měsíce misky doslova “vymetali”, poté se patrně zasytili a občas začalo trochu zůstávat. Projevovat se začala i obliba k určitým barvám nebo tvarům. Zatímco někteří ptáci berou vše bez rozdílu, jiní si vybírají a určité granule nechávají být. Na granule jsem od té doby naučil všechny nově získané papoušky: kakaduy růžové, šalamounské a naholící (Eolophus roseicapilus, Cacatua ducorps a C. sanguinea) i papoušky Rüppellovy a hnědohlavé (Poicephalus rueppellii a P. cryptoxanthus), přičemž někteří ptáci pocházeli z přímých dovozů z odchytů.
Granule každý čtvrtý den
V současné době krmím granulemi každý čtvrtý den. Ráno dávám obohacenou vařenou rýži (vitamíny, glukopur, ovoce, kopřivu, suchou směs vaječnou + pro hmyzožravé) a odpoledne pak dostávají granule. Někdy je papoušci vyberou okamžitě, jindy jim trochu zbývá na další dny. Vcelku ovšem mohu s čistým svědomím říci, že zbývá minimálně. Pouze u těch párů, které odmítají granule určitého tvaru či barvy, se tyto snažím při podávání vybrat a dávat je jiným párům. Podávání granulí ještě rozlišují na období hnízdní -- podávám EXACT RAINBOW BREEDING PARROT a období klidu - podávám EXACT PARROT.
Nevím, zda uvedené granule moji ptáci berou díky různým tvarům, barvám či snad dokonce pro jejich vůni, ale jednoznačně mohu prohlásit, že jsem na ně bez větších problémů naučil papoušky nejrůznějších druhů. V této souvislosti určitě stojí za zmínku ještě jedna okolnost. V polovině 90. let jsem se začal orientovat na velké papoušky. Aniž bych chtěl přeceňovat vliv granulí na kondici, je pravdou, že mé hlavní chovatelské úspěchy přišly nedlouho po předložení granulí.
Mým papouškům granule minimálně neuškodily
Občas se v tisku, a to i v těch nejpřednějších časopisech, objevují články či dokonce přímo vědecké práce, které čtenářům velice fundovaně podávají informace o přednostech tohoto krmiva. Myslím si, že takové snahy jsou spíše na škodu, až příliš totiž zavání skrytou reklamou a jako takové je potom chovatelé přijímají. Granule by určitě neměly být výhradním krmením papoušků. Semena, ovoce, zelené krmení a další tradiční komponenty jsou naprosto nenahraditelnou součástí správné výživy. Neméně důležité je, že papoušci se při jejich konzumací zabaví. Nuda a dlouhá chvíle je jedním z největších rizik chovu. Jakákoli zábava a vytržení z každodenního stereotypu (oštipování čerstvých větví, loupání drobných semínek, kamínky na dně voliéry...) je nesmírně důležité. Nicméně, troufám si tvrdit, že extrudáty a pelety náleží ke zdravé výživě rovněž!
Zdůrazňuji! Netvrdím, že mé odchovy následující krátkce poté, kdy jsem začal předkládat granule jsou přímým důsledkem podávání granulí!!! Nikoli. Pouze konstatuji, že mým papouškům granule minimálně určitě neuškodily. V určitě době jsem jimi prostě začal krmit a krátce poté jsem začal tyto papoušky odchovávat a tečka! Závěry a ponaučení nechť si z uvedeného učiní každý podle svého.
A proč jsem se vlastně rozhodl zapojit do veřejné diskuse na toto téma? Poslední dobou se totiž začal postupně objevovat názor, že krmení granulemi by snad dokonce mohlo být škodlivé. Není to pravda! Nenabádám nikoho, aby mne následoval. Nemíním zde ani argumentovat tím, že granulemi krmí přední světové ptačí parky nejen v Americe, kde je vše striktně podřízeno komerčním účelům, ale i v Evropě a dokonce se jimi přikrmují papoušci ve volné přírodě v rámci některých záchranných programů (viz papoušek chocholatý nebo peja). Ale jestliže se bavím se známým chovatelem, který horuje proti granulím a nakonec z jeho hovoru vyplyne, že s nimi nemá žádné vlastní zkušenosti, protože jimi nikdy nekrmil, mám z toho divný pocit předpojatosti. Krmení granulemi není právě nejlacinější a někdy se mi zdá, že to je ten pravý důvod, proč je někteří odsuzují a hájí tradiční krmení třeba i “velice zdravou” černou slunečnici.
