Chůvička japonská - Japonské straky
Chov domestikovaných ptáků se neustále vyvíjí, zájem chovatelů pozvolna roste, vznikají nové barevné mutace i formy opeření a člověk není nijak zvlášť překvapen, když spatří tu a tam nějakou tu novinku, Občas se však objeví něco, kdy zapomenu údivem zavřít ústa. Právě se mi to stalo.
Co barevný ráz, to exotické pojmenování
V posledních letech se mi zdá, že jarní chovatelská sezóna začíná u nás národní poutí na burzu v Holandsku, kde lze spatřit ptáky někdy i neurčitelné, alespoň podle pramenů, které máme k dispozici. Právě letos se mi to stalo asi třikrát, přičemž šlo o ptáky ze skupin jaksi běžných. Dva exempláře vzhledově jasně zařaditelné do rodu Lonchura, nazvané na kleci TWA-TWA, cena horentní, dosahující výšky módních mutací papoušků, majitel nepřítomen. Na jiném místě druh papoušků, označených St.Thomae a po dotazu na rod, sděleno, že Aratinga. Prodávající p. Postema, známý i našim papouškářům, takže ani nemusím podotýkat, že se jednalo o raritu, protože on ani nic jiného nechová. Toto vše však není to, co mi otevřelo ústa. Časem se najde pramen, kde se patřičné informace najdou. Dech mi vyrazily právě informace. U prodejce literatury jsem si prohlížel nové vydání knížky o japonských chůvičkách, za kterou stojí holandský klub chovatelů těchto ptáků. Vcelku nic nového, předešlé vydání mám dokonce doma. Náhodně jsem v knížce zalistoval a otevřela se mi stránka, kde byly zobrazeny japonské chůvičky, pravidelné straky.
Nikdy bych nevěřil, že je možné dosáhnout takových výsledků. Naprosto, ale naprosto neuvěřitelné. Co barevný ráz, to exotické, nezapamatovatelné pojmenování. Ichimonzi, nimonzi, itaponzi, ichigemono, kanako, sarasa, tenbohi, kyobizine. To jsou však jenom japonská pojmenování pro barevné rázy, které byly publikovány na fotografiích a jejichž jména byla přepsána z japonských znaků do naší latinky. Na další straně byl přetištěn, zřejmě japonský standard, kde byly vyobrazeny další rázy, jejichž pojmenování převedeno nebylo. Celá knížka stála 13,50 Euro, což by byla jaksi málo vhodná investice, vzhledem k tomu, že holandština je mi prakticky nesrozumitelná. Ostatně již Karel Čapek tvrdil, že se nejedná o řeč, ale o krční nemoc. Samo sebou jsem byl na jarní pouť dokonale připraven, poznámkový blok, tužka, fotoaparát a další takové nezbytnosti, jenom jsem neměl sílu to tahat sebou, takže jsem to vše zanechal v autě. Tužku měl kamarád, papír ležel na zemi a tak jsem si to obkreslil, doma tomu dal správnou formu a mohu se dál o svůj údiv podělit.
Jde o japonské chůvičky, bílé, s tmavýma očima, s naprosto pravidelnou tmavou kresbou. Ptáci, kteří jsou nakresleni velcí, byli na fotografiích, malí jen jako kresba ve standardu.
Pojmenování a popis
1. ICHIMONZI - pták celý bílý, jen na krku jeden pásek tmavý.
2. NIOMONZI - totéž, ale pásky jsou dva.
3. ITAPONZI - pták je celý bílý, zobák světlý, jen kostřec a vrchní krovky ocasní jsou tmavé.
4. ICHIGEMONO - pták je celý bílý, jen na ramenou má okrouhlé tmavé skvrny.
5. KANAKO - pták je celý bílý, na zádech má příčné perlování.
6. SARASA - pták je celý bílý, jen na zádech má podélné perlování.
7. TENBOHI - pták je celý bílý, s pravidelnou, okrouhlou tmavou čepičkou.
8. KIOBIZINE - pták je celý bílý, s tmavým ocasem a horní půlkou zobáku.
9. Pták je celý bílý, záda jsou tmavá, kresba se směrem nahoru zužuje.
10. Pták je celý bílý, na krku pásky jako variace 1 a 2, ale pásky jsou tři.
11. Bílý pták s tmavými zády, jediná variace, která je k spatření v evropských chovech.
12. Bílý pták s tmavou, okrouhlou skvrnou v týle.
13. Bílý pták s tmavým zobákem.
Co dodat? Snad jen smeknout klobouk. Asi to uměj ještě lepší než motocykly.
