Po velkolepé Evropské výstavě Brno 98 jsme byli v naší vlasti svědky další akce, která takovým pozitivním způsobem povzbudila holubářské nadšení až v Lysé nad Labem, ve dnech 23.-25.11.2001.
Poslední listopadový víkend se stalo veletržní výstaviště v Lysé místem konání 5. celostátní výstavy holubů a drůbeže, spojeném s uznáváním plemenných chovů. Lysá byla obeslána téměř 3000 holubů, kteří byli vystaveni v prvním patře velmi dobře prosvětleného veletržního pavilonu. Expozice holubů ve své tradici navazovala na CV v Plačicích a tak tolik časté srovnávání se všeobecnými výstavami v Brně je zavádějící, přesto se dá konstatovat, že výstavní poplatky byly vzhledem k místu uskutečnění akce stanoveny adekvátně (klecné a vstupné á 50, -Kč, katalog á 70,-Kč).
Oproti Plačicím 99 se v Lysé zvedl jak počet holubů (o 1300 jedinců!), tak se podařilo zajistit i prostornější a velmi vkusné prostředí, kde několik chovatelských klubů využilo možnosti prezentovat krásu svých plemen v reprezentativních voliérách svazových i klubových. Rovněž byla ve výstavní hale nadstandartní teplota, což s povděkem přijali jak návštěvníci, tak i garanti a další pomocníci, kteří při zajišťování akce strávili v pavilonech celých 9 dní. Čestnou cenou, či pohárem byl honorován každý třicátý holub, což je jistě málo, ale bez aktivní účasti chovatelských klubů, či jednotlivců, kteří by darovali další ceny, se tento poměr asi nezmění. Do Lysé věnoval pohár jediný chovatelský klub, dále dvě organizace ČSCH, redakce časopisu a zbylých jedenáct pohárů z pouhých patnácti věnovali jednotlivci.
Výstava byla velmi dobře zabezpečena po mnoha stránkách, největší slabinou se však kupodivu stal pečlivě připravovaný výstavní katalog. Holubi v něm měli omylem připsáno i ohodnocení 59, či 99 bodů, pohár čejek byl připsán kudrnáči apod. Katalog poukázal však i na některé chyby při udělování pohárů, které sice nebyly až natolik závažné, ale mohly vyvolat u pozornějších návštěvníků rozporuplné dojmy. Přesto jsme se v Lysé dočkali mnoha pozitivních změn, které nás posunuly blíže k úrovni CV v sousedním Německu. Mezi tyto pozitiva patří uspořádání holubů od největších plemen - např. římanů, či štraserů na začátku, aby mohla být tato plemena umístěna do větších klecí(v Lysé však nebyly k dispozici), dále byla dána šance prezentovat chovatelské kluby jak formou ukázky plemen ve voliérách, tak i prostřednictvím stánků, čehož využili chovatelé sivých voláčů. Uspokojivé bylo i zázemí s chovatelskými potřebami.
V expozici okrasného holubářství se předvedlo 80 plemen holubů, včetně několika velmi líbivých novinek, kam můžeme zařadit holuby carneau, dánské stehlíky, špačky, lucernské holuby, norimberské bagdety, šmalkaldské barevnohlávky a birminghamské rolery. Bohužel žádnému jedinci z těchto novinek nebyla udělena čestná cena, ani neobdržel pohár pro "šampiona rarit", věnovaný autorem článku právě na tolik anoncovanou podporu chovu novinek v našem holubářství. V Lysé se díky kategorii AOC, která se již u nás dobře zavedla, mohly posoudit i takové rázy u některých plemen, které by v minulosti zůstaly neoceněny, nicméně k praxi na německých, či amerických výstavách -- snaze posoudit všechna plemena, barvy a rázy jsme se jen přiblížili, o čemž svědčí příklad birmighamských rolerů, kteří zůstali neoceněni pro neexistující český vzorník. Tito byli navíc označeni jako rejdiči. Doslova žalostná byla příprava některých chovatelů, kterou věnovali svým svěřencům, reprezentující jejich chovy, a tak jsme v Lysé opět viděli desítky holubů s ušpiněným peřím, kde obzvláště u bílých, či sedlatých rázů toto působilo nehezky. Co se týče chovatelské péče u nejzastoupenějšího plemene výstavy - moravských pštrosů - vyskytovali se zde holubi s velmi nestandardní úpravou obojků a rovněž tak bílá pírka věsmes se objevující v příuší či obojku u červených pštrosů nepůsobila esteticky, zejména jedná-li se o plemeno, na které jsou kladeny v pozici barva a kresba ty nejvyšší požadavky.
Na naše holubářské CV se nám zatím nedaří delegovat posuzovatele z Německa, či jiných západních zemí a tak jedinou zahraniční účast vykazují posuzovatelé ze Slovenska. Přesto, že dnes máme na některá plemena u nás a na Slovensku odlišný názor, dá se konstatovat, že soudcovské výkony slovenských přátel byly dobré, až na př. Kováčika, který svým neadekvátním ohodnocením předvedených holubů doslova znehodnotil ocenění několika plemen, které posuzoval, když se největších pochybení dopustil u norvičských voláčů. Věřme, že nám příště slovenští přátelé připraví kvalifikovanější delegaci a že se nám snad podaří zajistit i posuzovatele ze Západní Evropy, jak se to daří chovatelům králíků.
Velkou předností Lysé bylo umístění kolekcí usilujících o uznání plemenných chovů přímo s ostatními holuby a tak se nabídla jednak možnost dobře porovnat kvalitu těchto holubů s ostatními, jednak se vytvořily anonymní podmínky při posuzování. O splnění podmínek uznávacího řízení plemenných chovů soutěžilo 74 osmičlenných kolekcí, přičemž bodová kritéria splnilo 52 kolekcí ze 74 přihlášených. Někteří z majitelů, jejichž chovy nesplnily bodové podmínky uznání P-chovů si na místě podali odvolání proti výsledkům ocenění, která byla vesměs kladně vyřízena a bodová ohodnocení zvýšena tak, aby dotyčné chovy podmínky splňovaly. Je však otázka, zda takovým jednáním netrpěla hodnota těchto P-chovů, které by měly tvořit genetickou základnu špičkové kvality plemen holubů.
Co se týče umístění celostátní výstavy Peří v Lysé nad Labem, jedná se o místo ještě více posunuté do středu Čech než byly Plačice (u Hradce Králové) a tak byla pro většinu návštěvníků akce příznivě situována. V letošním roce bude pravděpodobně uskutečněna největší holubářská akce tradičně v Brně (Národní výstava drobných zvířat) a tak střídání umístění těchto velkých výstav v liché roky v Čechách (P-chovy + CV) a o sudých letech na Moravě (Národní všeobecná) by v případě, že bude zachováno, mohlo zůstat spravedlivou a milou tradicí.