Jako každý živočich na tomto světě i kůň, aby přežil, musí požívat potravu. Kůň je býložravec a jeho původní životní styl můžeme přirovnat k pastevnímu odchovu na rozlehlých pastvinách. Domestikací a postupným využíváním koní v náročném pracovním procesu začali lidé koně přikrmovat potravou s větší koncentrací živin.
Velmi důležitým orgánem k analýze potravy je hmat. Kůň nejdříve vše prověří hmatovými chloupky, které jsou umístěné kolem pysků. Poté všechno řádně “prohmatá” pysky, aby vyloučil pozření cizích předmětů. Nemusíte se tedy přespříliš obávat, že by pozřel kamínky, provázky či jiná tělesa, která nedokáže strávit. Samozřejmě je ale dobré tyto věci z krmení odstranit.
Posléze potravu žvýká v dutině ústní, a to tak, že ji rozdrtí stoličkami (současně probíhá i obrušování zubů). Rozdrcené krmení zároveň promísí slinami. Drcení a slinění je velmi důležité pro následný trávící proces, který probíhá v žaludku. Tímto způsobem mu umožní snáze potravu zpracovat.
A tady je správný čas vám připomenout, jak potravu koním připravovat. Pokud krmíte krmnou směsí ve formě granulí, není vhodné ji namáčet, protože jenom suchá potrava podporuje slinění. Jestliže krmíte ovsem, je poznatek stejný - tedy máčený oves nepodporuje slinění. Snižování slinění rovněž napomáhá podávání ovsa ve formě ovesného šrotu, což zároveň negativně působí na obrušování zubů (když není co kousat, není co obrušovat). Naopak přimíchání plev do krmiva podporuje slinění. Pokud chcete napomoci trávení, můžete u obilnin narušit obaly semínek mačkáním nebo hrubým šrotováním.
Nyní se vrátíme opět k trávícímu procesu. Rozmělněná potrava projde jícnem až do žaludku, kde za pomocí agresivních žaludečních šťáv probíhají trávící procesy. Není bez zajímavosti, že žlázy sliznice žaludku vylučují žaludeční šťávy v hodinu, kdy se obvykle krmí. Takže je dobré zachovávat hodiny krmení a klidu. U lehce stravitelného krmiva je průchod žaludkem velmi rychlý.
Ze žaludku pokračuje natrávené krmení do tenkého střeva, které se skládá z dvanácterníku, láčníku a kyčelníku, kde probíhá největší přestup látek do vnitřního prostředí. Za pomoci slinivky břišní, která uvolňuje trávící látky, dochází k dalšímu zpracování potravy.
Následné trávení pokračuje ve slepém střevě, velkém a malém tračníku. V malém tračníku se vstřebává nejvíce vody. Součástí tlustého střeva je rovněž konečník.
Kůň vylučuje nestrávené zbytky potravy ve tvaru skybala (nepravidelný elipsoid) o průměru zhruba pěti centimetrů. Trus je vylučován zhruba po dvou až třech hodinách a za 24 hodin ho při běžné stravě vyloučí 10 až 20 kilogramů, což činí 40% až 60% z pozřené potravy. Trus má barvu zelenohnědou s lesklým povrchem. Většina potravy projde celým ústrojím koně za 30 až 48 hodin.
Další vylučovanou složkou je moč, která se vytváří v ledvinách. Ledviny regulují stav vody v těle a vylučují přebytečné látky. Zbytková voda a přebytečné látky následně putují do močového měchýře a odtud močovou rourou ven. Barva moči u zdravého koně je žlutá. Pokud kůň onemocní, může moč obsahovat různé příměsi, na jejichž základě změní barvu i hustotu. V průměru kůň vymočí denně 8 až 10 litrů tekutin.
Co se týká vylučování, jsou koně velmi čistotná zvířata. Ve volné přírodě vylučují jak trus, tak i moč na vyhrazená místa. Bohužel domestifikace je přinutila vylučovat trus i moč ve stáji na místě, kde také leží. Pro vylučování trusu a moči si kůň vybírá místa, která dobře pohlcují vlhkost. Proto je vhodné, aby vaše stájová kultura byla založena na této skutečnosti - tedy dostatečně vysoké, dobře sající podestýlce. Nejvhodnější podestýlkou jsou piliny nebo hobliny, které velmi snadno absorbují vlhkost.
(převzato z časopisu Čeký reiner)