Jedním z nejchoulostivějších momentů v životě každého hada je svlékání staré pokožky odborně nazývané ekdyse. Protože keratin, ze kterého se vlastně hadí pokožka skládá, není příliš pružný a zabraňuje zvířeti v růstu, musí se had jednou za čas vrchní vrstvy staré kůže zbavit.
Zdravý had se zbavuje své pokožky zpravidla najednou, od hlavy směrem k ocasu a to včetně očí. Za normálních okolností většinou celý proces netrvá déle než půl hodiny. Svlečka je potom vlastně obrácená naruby asi jako svlečená nylonová punčocha. Samotnému svlékání napomáhá tenká vrstvička mazlavého moku, který se vytvoří mezi starou a novou pokožkou, což vlastně způsobuje typické mléčné zakalení hada a jeho očí. Hadi v té době špatně vidí a jsou zpravidla poněkud podráždění. Tím že mladí hadi rychleji rostou, svlékají pokožku daleko častěji než dospělí jedinci, u kterých může ekdyse proběhnout jenom dvakrát nebo třikrát za rok.
Je jisté, že v prostředí terária nemůžeme nikdy naprosto věrně napodobit ekosystém jednotlivých druhů i se všemi jeho zákonitostmi a specifiky. Občas se proto stává, že had připraví chovateli nemilé překvapení v podobě potíží se svlékáním, které jako první indície upozorňují na špatný zdravotní stav plaza, na nevyhovující podmínky v teráriu, apod.
Snad nejčastější příčinou potíží při svlékání staré pokožky, je nedostatečná relativní vlhkost substrátu a vzduchu v teráriu, často spojená s omezeným množstvím vody na pití a koupání. Takto “vysušení” hadi trpí silnou dehydratací, která se projeví trháním svlečky a přisycháním cárů staré kůže k nové. Zejména oči jsou k tomu velice náchylné a přischlá kůže na nich znemožňuje hadovi vidění a tím částečně i lov kořisti. V horším případě může přischlá kůže způsobit nepříjemné záděry s následnými druhotnými bakteriálními infekcemi. Tento problém lze relativně snadno vyřešit umístěním dostatečně velké misky s čerstvou vodou v teráriu, aby se plaz měl možnost kdykoliv napít či vykoupat. Relativní vlhkost udržujeme pravidelným rosením vlažnou vodou v závislosti na požadavcích chovaného druhu. Rosíme zahradnickým nebo ručním rozprašovačem. Vždy mějme na paměti, že i pouštní hadi, ač bychom to možná nepředpokládali, potřebují ke svlečení pokožky určitou vlhkost. V době svlékání je vhodné rosit opatrně i několikrát denně a to přímo na hada.
Vyvarovat bychom se však měli hodně častého a nadměrného mlžení terária, jehož důsledkem bývá trvale přemokřený substrát - živná půda různých hub a plísní, mnohdy karcinogenních. Při neúměrně vysoké vlhkosti, nedostatečném větrání a zanedbané hygieně, je kůže hadů náchylná k plísňovým či bakteriálním onemocněním ( mykózám a dermatitidám), kterých chovance potom jen obtížně zbavujeme.
Další teraristovou chybou bývá absence vhodných drsných předmětů v teráriu, kterých hadi využívají k odírání staré kůže. Je-li terárium uvnitř hladké a bez těchto pomůcek, musí zákonitě dojít k potížím. Ideální jsou např. různě tvarované, hrubé větve, shluky kamenů, popř. vhodně přilepený kus drsné borové kůry, kterou hadi zcela jistě ocení. Problémy mohou nastat především v tzv. karanténních nádržích, kde se pochopitelně snažíme podobných předmětů vyvarovat. Také špatně zvolený způsob vytápění terária se může podepsat na zdravotním stavu hada. Sálavé teplo příliš silné žárovky již zapříčinilo mnoho problémů s povrchovým popálením pokožky a jejím následným seschnutím a odumřením. Proto mnozí teraristé volí pro vyhřívání raději topné podložky či kameny.
Nevhodná výživa, resp. nedostatek některých minerálů a vitamínů, může být také jednou z příčin, proč se had špatně svléká. Nejčastěji se jedná o deficit vitamínů skupiny A a B, jež svlékání ovlivňují. Pravidelným letním sluněním a preventivním podáváním vitamíno - minerálních preparátů ( Combinal, Vitamix Rep aj. Osvědčilo se i občasné rozpuštění tabletky B - komplexu v misce na pití.) se snažíme těmto potížím předcházet. Pokud je přece jen hlavní příčinou špatného svlékání nedostatek vitamínů a minerálů, snažíme se je co nejdříve dodat jakoukoliv formou, třeba i injekčně.
Poruchu ekdyse může také způsobit napadení vnějšími parazity, nejčastěji se jedná o nepříjemné roztoče (Acarina ). Ti škodí nejenom obtěžujícím svěděním, ale mohou při sání krve svého hostitele přenášet různá infekční onemocnění. Pokožka hada je od přemnožených roztočů natolik poškozena prokousanými otvůrky, že se svlek trhá na malé, přisychající kousky, kterých se had jen obtížně zbavuje. Na parazitické roztoče již dnes existuje dostatek vhodných zahraničních i tuzemských přípravků, jejichž výčet by překročil rozsah tohoto článku. Přestože je úplné vyhubení roztočů poměrně náročná a zdlouhavá záležitost, nemělo by být již v dnešní době neřešitelným problémem.
Pokud se had ani po předpokládaném termínu v pořádku nesvlékne a zakalení jeho kůže i očí bezvýsledně odezní, je na čase pomýšlet na umělé vysvléknutí. Základem je alespoň hodinové máčení hada ve vodě teplé 25 - 30 °C. Dobře se hodí i odvar heřmánku nebo řepíku lékařského (oba mají antibakteriální účinky). Po důkladném rozmočení nesvlečené vrstvy kůže se snažíme odchlípnout její konec na obou hadových čelistech a jemným tahem směrem k ocasu jí stahujeme. Jestliže se zatrhává a nejde od nové kůže oddělit, ponoříme plaza znovu do vody a svlek ještě více máčíme. Nikdy nedopusťme, aby se nešetrným stahováním vytvořily záděry a trhlinky na spodní nové kůži. Zvýšenou pozornost věnujeme choulostivým očním štítkům. Nevzhledné cáry staré přischlé pokožky nejen že nesvědčí o dobré péči chovatele, ale navíc může pod nimi dojít i k nekrózám nové tkáně, což může v konečném důsledku zapříčinit i hadovu smrt.
Literatura:
Ivan Kocourek, MVDr. Jaromír Král, 1992 - Terárium A - Z ( Ratio Úvaly )
Eugéne Bruins, 1999 - Encyklopedie teraristiky ( Rebo production )
Ivan Kocourek, 2001 - Nejedovatí hadi v přírodě a teráriích ( Ratio Úvaly )
Miroslav Kocián, 2000 - Příručka pro teraristy - Hroznýši a krajty ( Polaris, Frenštát p. Radhoštěm )