Kudrnáči dnes představují v Evropě druhé nejoblíbenější plemeno strukturových holubů a jejich obliba stále stoupá. Nejvystavovanějším plemenem struk...
Kudrnáči dnes představují v Evropě druhé nejoblíbenější plemeno strukturových holubů a jejich obliba stále stoupá. Nejvystavovanějším plemenem strukturových holubů nadále zůstává pávík, třetí místo patří staroholandskému kapucínu, i když v našich zeměpisných šířkách ho stále překonává parukář. Již méně vystavovaná plemena jsou čínští holubi, indičtí pávíci, šmalkaldští barevnohlávci a naprostou raritou se kterou jsme se nesetkali na žádné z velkých evropských výstav jsou hedvábní pávíci vystavovaní autorem článku.
• modří bělouši p. Kolba, Norimberg 2000 SRN
Pro připomenutí uvádíme, že moderní kudrnáč je středně dlouhý holub s širokou hrudí, středně vysokým postojem a značně širokým křídelním štítem. Hlavním plemenným znakem jsou mimořádně široké, tvrdé a dokonale stočené prstence - tzv. kudrny, která vytvářejí všechna pera křídelního štítu. Hladkohlaví kudrnáči mají nohy opeřené punčoškami, chocholatí vykazují rousek střední délky a lasturovitou chocholku s oboustrannými růžicemi.
• kudrnáč, barva černá
Na Evropské výstavě konané v rakouském Welsu ve dnech 2. až 3. prosince 2000 bylo vystaveno 71 kudrnáčů. Bohužel i kudrnáče postihlo neslýchané rozdělení na holuby z Evropské unie a na holuby z bývalých komunistických zemí, kde nás reprezentoval Ing. Kratochvíl s bílými chocholatými. Nejlepší z jeho holubů obdržel 95 b. a čestnou cenu. Další šok zažil samotný Ing. Kratochvíl při přejímce vystavených holubů po evropské výstavě, když zjistil, že mu 2 nejlepší holuby z Welsu někdo vyměnil za holuby maďarské! V expozici „postkomunistického“ holubářství velmi zaujali bílí hladkohlaví slovenského chovatele Drábika krátkých, širokých postav a vynikající kudrnatosti. Nechápal jsem, že posuzovatel, německý specialista Kolb, udělil stejné body podprůměrným maďarským holubům. V expozici evropské unie vystavovali čtyři chovatelé evropské(=světové) špičky a se svými holuby bezpečně zvítězili. Jednalo se o černé Rolfa Weidmanna/SRN, mezi kterými se mi jevil jako nejkvalitnější holub oceněný 96 body, i když Weidmann předvedl i holuba oceněného 97 body(evropský šampion). Tento prodejný jedinec však vykazoval na samce slabou a dlouhou postavu. Evropská špička mezi chovateli bílých hladkohlavých - Richard Moser/SRN dominoval i na EV, jeho holubi byli asi nejkvalitnější ze všech kudrnáčů ve Welsu. Jedinci ocenění 96 a 97 body(Evropský šampion) patřili k ideálním představitelům plemene - měli krátkou zadní partii, širokou kudrnatost, širokou hruď, široký křídelní štít. Modré bělouše vystavoval nejlepší chovatel kudrnáčů v Rakousku - Otto Scheuringer, kvalitou však neoslnili, u nás máme lepší. U červených běloušů dominoval další špičkový chovatel - Josef Kreutmair/SRN, který získal na nejlepšího holuba 96 b. a titul evropského šampiona(tento holub byl zakoupen jedním českým chovatelem). U červených holubů nepotěšily široké ocasy a slabší úroveň holubů rakouských chovatelů. Naši holubi by se zde rozhodně neztratili. 2 špičkoví jedinci byli i mezi žlutými bělouši bratrů Schillingů/SRN, zato bílí chocholatí slabí po všech směrech rakouského chovatele Lothara Dasslera neoslnili. Holubi v Rakousku byli umístěni v dvouřadých klecích, na podložce z vroubeného kartonu, který výborně sál, jako podestýlky bylo použito hoblin, misky na krmení byly uvnitř klece zavěšeny nad úrovní podlahy.
Největší dojmy vyvolala expozice kudrnáčů na mezinárodní výstavě holubů, která se konala v Norimberku ve dnech 15. až 17. prosince 2000. Ta patřila vůbec k nejúchvatnějším na celé výstavě, kde bylo k vidění téměř 45.000 holubů. Německý klub chovatelů kudrnáčů měl vlastní posezení s občerstvením, kolem kterého bylo umístěno osmnáct okrasných domečků, kde bylo vždy 1,1 každého rázu včetně novošlechtění - plnobarevně žlutých a červených a chocholatých štítníků ve čtyřech rázech. Kromě této nádherné podívané byli kudrnáči - modří bělouši Williho Kolba předvedeni i ve voliéře. Ve výstavní části bylo předvedeno 365 kudrnáčů ve všech oficiálně uznaných rázech. Mezi černými jasně dominovali jako ve Welsu holubi Rolfa Weidmana(97 a 2 x 96 b.), kteří na rozdíl od EV byli špičkoví i v postavách a šířce kudrnatosti. U bílých hladkohlavých došlo k překvapení, kdy Richarda Mosera(2 x 96b.) tentokrát překonal Uwe Hartman(97 a 96 b.), i když mně osobně se líbili více holubi Moserovi. Byl jsem zklamán z bílých chocholatých, kde i holubi drobní dosáhli vysokého ohodnocení, posuzovateli stačilo, že měli kudrnatost po celém štítu. 97 b. získal na mladého 1,0 Peter Culek, 96 b. obdržel na mladou O,1 Wilfried Bergmann. Kvalitou opět dominovali modří bělouši vystavovaní po dlouhé době legendou, čestným předsedou Klubu kudrnáčů SRN, panem Wernerem Pfortnerem, jehož dokonalí holubi široké a pevné kudrnatosti a širokých štítů obdrželi 97 a 2 x 96b. Jednoznačně pozitivní dojem vyvolali červení bělouši, kteří až na širší ocasy měli všechny přednosti moderních kudrnáčů, jak jsme si popsali v úvodu. Nejlepší byli holubi Hanse Lemkeho - 2 x 97b., dále stará 0,1 Gerharda Dehlera - 97b., neztratili se ani jedinci Josefa Kreutmaira 2 x 96b., Fritze Kalverkampa 3 x 96b., Pfortnera, Weimarka, Schuppa a jiných. Jedince shodného fenotypu jsme mohli spatřit i mezi žlutými bělouši, i když některé holubice byly ještě celkově slabší. I zde se nelíbily enormně široké ocasy, způsobené snahou o široký křídelní štít. Nejlepší žluté vystavil Harry Hirschfeld(97 a 96b.), dále Hermann Schupp(97b.) a Werner Pfortner(96 b.). Velmi atraktivními rázy kudrnáčů se stali již špičkoví štítníci, kteří jsou vyhledáváni bohatými holubáři z arabských zemí a USA. Mezi černými, modrými pruhovými a červeněplavými dominoval Dieter Kastner(97 a 2 x 96 b.), u červených nenalezl přemožitele Peter Culek(96 b.), kdežto mezi žlutými se tentokrát prosadil Dietz Schurer. Holubi byli vystavováni v jedné řadě v prostorných klecích v úrovni očí, což je vysněným ideálem, kterého u nás asi dlouho nedosáhneme. Podlaha byla stejná jak ve Welsu, avšak nevhodné hobliny nahradil jemný štěrk. Celkem 437 v Norimberku vystavovaných kudrnáčů, spolu s jednou z nejatraktivněji uspořádaných expozic zanechalo v mnohých návštěvnících silný zážitek.
• ochočení kudrnáči z chovu autora při krmení
Poslední ohlédnutí za vystavovanými kudrnáči patří speciální výstavě českého Klubu chovatelů strukturových plemen holubů, která se konala v Hradci Králové - Plačicích ve dnech 13. - 14. ledna 2001. V Plačicích se letos sešlo 43 jedinců, což je po nákladné CV Brno 2000 na naše poměry velmi slušný počet. Speciálky se zúčastnila téměř kompletní česká špička, citelně však chyběli žlutí bělouši Vladimíra Láníka, černí Ing. Novotného a rovněž u nás chovaní štítníci. Malá ukázka bílých hladkohlavých vykazovala nedostatky v utváření postav i kudrnatosti, čestnou cenu obdržel Jiří Horký. Mezi chocholatými od tří chovatelů byl jediný zástupce, který opravdu zaujal - patřil Ing. Kratochvílovi. Tento jedinec vykazující širokou kudrnatost obdržel 95 b. a čestnou cenu. Další holubi měli menší, či větší nedostatky v utváření hlavních plemenných znaků, kvalita chocholatých kudrnáčů oproti ostatním rázům stagnuje. Přesto získal čestnou cenu jedinec Josefa Havrdy(94 b.). Mezi červenými bělouši mě velmi zaujal holub stejného chovatele široké plné hrudi i uspokojivé kudrnatosti(94 b.). Čestnou cenu však obdržel starý 1,0 Josefa Zlámala(94 b.), který měl dnes již zapovězenou stříkanou hruď a třepenité kudrny. Titul Šampion získal na červeného bělouše oceněného 96 b. Ing. Zadina. Předností tohoto holuba byla široká kudrnatost, výška postoje a opeření běháků, mírné nedostatky měl v mezerovité kudrnatosti a malé šířce křídelního štítu. Ing. Zadina získal na své červené bělouše putovní pohár pro 4 nejlepší kudrnáče věnovaný př. Veselým. Žluté bělouše, bohužel starého typu, vystavoval pouze Josef Zlámal. Prestižní ocenění Klubu - vítěznou kolekci obdržel na modré bělouše oceněné 283 body Alexandr Veselý, který tentokrát vystavoval pouze tyto bělouše. U černých zaujali sytou barvou a širokou kudrnatostí holubi Josefa Havrdy, přesto dal posuzovatel vyšší ocenění mírně našedlým holubům Ing. Kratochvíla, z nichž nejlepší jedinec získal titul nejlepší výletek.
Na těchto třech výstavách jsme se mohli přesvědčit, že kudrnáči jsou stále líbivější a dokonalejší, náročnější chovatele již dokáží kvalitou uspokojit i štítníci, či novošlechtěné rázy, se kterými se jistě brzy setkáme i na našich výstavách.