Loskutáci, ptáci pověstní svou schopností dokonale napodobovat všelijaké zvuky, včetně lidského hlasu, jsou dováženi do Evropy asi po dvě století v hojném počtu. Nejméně jedna forma byla známa již Linnému.
Systematicky jsou řazeni do čeledi špačkovitých. Jelikož systematika je věda v neustálém vývoji a na revizi zařazení čeká spíše více než méně ptačích druhů, setkáváme se i u této čeledi s různými názory. Zatímco Karásek uvádí u čeledi Sturnidae asi 200 různých druhů, napočítáme jich v Goslerově atlasu pouhých 105. Slučování a dělení různých taxonů je v systematice záležitost běžná. Jak se má potom ubohý laik orientovat? Naštěstí většina těchto sporů se děje v latině a náš rodný jazyk bohudíky nezatěžuje, i když mnohé z těchto sporů byly již na půdu češtiny zavlečeny. Určité nejasnosti najdeme proto také u loskutáků. V porevoluční době, kdy se začali ptáci legálně dovážet i k nám, bylo uskutečněno také několik importů loskutáků. Tím se oživily také staré, skryté vědomosti, lépe řečeno podvědomí. Slyšeli jsme o loskutáku posvátném, malém, velkém, prostředním, i dalších. Tak jak to vlastně je? Nestudoval jsem tuto problematiku nijak do hloubky, zajímají mně více jiné oblasti, jenom jsem otevřel několik knížek.
Karásek používá rodové jméno loskuták pro dva rody a to pro rod Eulabes a pro rod Ampeliceps. V rodu Eulabes uvádí 4 druhy a to: Eulabes religiosa (L.) = loskuták malý, Eulabes intermedius (Hay) = loskuták prostřední, Eulabes javanensis (Osbeck) = loskuták velký, Eulabes ptilogenys Blyth. = loskuták cejlonský. V rodu Ampeliceps uvádí druh jeden a to sice Ampeliceps coronatus (Blyth) = loskuták žlutohlavý. Tento druh v našem případě pomineme, protože v jiných systemech se mezi loskutáky nepočítá a bylo by velmi zdlouhavé zjišťovat o jakého ptáka vlastně jde, i když Goslerův atlas používá české pojmenování majna zlatochocholatá.
Soustřeďme se proto jen na ptáky, které snadno určíme jako loskutáky. Goslerův atlas používá jméno loskuták jen pro 2 druhy a to: Gracula religiosa = loskuták posvátný a Gracula ptilogenys = loskuták ceylonský. Ačkoliv pro určení druhu jsou rozhodující především hlediska morfologická, v některých případech se musí vzít v úvahu i hlediska geografická, což právě platí pro rod Gracula (Eulabes), loskutáky. Na Srí lance, neboli Ceylonu totiž žijí oba druhy společně, nekříží se, tudíž musí jít o rozdílné druhy. Loskuták posvátný, který je rozšířen od Indie na západě až po poslední ostrovy Wallaceovy linie na východě, vytváří na tomto ohromném území nejméně 10 zeměpisných forem, které jsou rozeznatelné jednak podle své velikosti, dále podle jasně žlutých kožních záhybů na krku a tvářích, případně i podle hlasových projevů. Pro chovatele, kteří by se případně chtěli pokusit o jejich chov, je zajisté důležité naučit se jednotlivé formy rozeznávat. O rozlišování pohlaví se literatura nijak nezmiňuje, ale vzhledem k velikosti loskutáků je možné použití endoskopie.
K rozlišení 2 druhů a 7 zeměpisných forem jsem si dovolil nakreslit hlavy loskutáků podle zahraničních pramenů a doplňuji pojmenování o přeložená německá jména (v závorce), která lze považovat za jména obchodní. Jsou to:
1. Loskuták posvátný ceylonský - Gracula religiosa indica (loskuták malý),
2. Loskuták posvátný indický - Gracula religiosa peninsularis (indická rasa),
3. Loskuták posvátný prostřední - Gracula religiosa intermedia (loskuták prostřední),
4. Loskuták posvátný filipinský - Gracula religiosa palawanensis (loskuták filipinský),
5. Loskuták ceylonský - Gracula ptilogenys (loskuták ceylonský),
6. Loskuták posvátný andamanský - Gracula religiosa andamanensis (loskuták andamanský),
7. Loskuták posvátný sumatranský - Gracula reliogiosa robusta (loskuták sumatranský),
8. Loskuták posvátný velký - Gracula religiosa religiosa (loskuták velký). Nakonec malá poznámka, němci nazývají loskutáky jménem Beo.
K popisu rozšíření použiji číslic podle popisu forem:
1. - Srí Lanka,
2. - Indie až Barma.
3. - Thajsko, Vietnam, Malajsie.
4. - Filipiny.
5. - Srí Lanka.
6. - Andamanské souostroví.
7. - Sumatra.
8. - Borneo.
Ke krátkému popisu budu citovat Brehma: Mezi loskutáky neboli špačky lesklé náleží loskuták posvátný (Gracula religiosa), mino asi 26 cm dlouhý, 52 cm široký, je tmavočerný, konce per na hlavě a krku fialově zbarvené, na letkách u kořene bílé. Za každým okem zdvihá se neopeřený kožní lalůček skvostně zlatožlutě zbarvený. Obývá v Indii dosti hojně, řidčeji na Ceylonu. Žije v hejnech po způsobu našeho špačka. Živí se potravou rostlinnou a nadělá hojně škod.
Nakonec zkráceně. Ptáci hnízdí v dutinách, snůška průměrně 5 vajec modrozelených, červenohnědě skvrnitých. V zajetí dobře prosperují při krmení průmyslově vyrobenými suchými krmivy pro hmyzožravce, doplněnými vaječnou míchanicí, ovocem, moučnými červy i ovocem sušeným. Odchovů bylo dosaženo mnohokrát, vše doloženo i fotografiemi. O odchovech u nás nejsem informován.