Patří mezi lehká nosná plemena hrabavé drůbeže. Jedná se o plemeno hrabavé drůbeže, které pochází z českých zemí. O její regeneraci a zušlechtění do dnešní podoby se zasloužil poštovní ředitel Karel Škoda, působící v dnešním Havlíčkově Brodě.
Po prostudování všech dostupných materiálů, jak v jazyce českém, tak i německém, se vydal v srpnu roku 1913 spolu s poštovním zřízencem ve výslužbě panem Zemkem ze Staré Bříště hledat na Pelhřimovsko jedince, připomínající co nejvíce původní češku. Tři slepice nakoupili v Komorovicích, jednu v Záhoří a kohouta pak koupili ve Staré Bříšti. Dalších několik slepic koupili na statku v tehdejším Českém Šicndorfě. Od těchto rodičů vylíhl počátkem roku 1914 celkem 30 kuřat ve dvou barevných rázech. Rázy pojmenoval podle místa původu slepic - matek. První barevný ráz (koroptví zbarvení) označil jako českošicendorfský a druhý barevný ráz (vlnitá zlatá kresba) pojmenoval jako komorovický. První světová válka sice zbrzdila práci tohoto nadšeného chovatele, ale zabránit dosažení vytčeného cíle naštěstí nedokázala.
Dnes rozeznáváme tyto barevné rázy češek:
zlatě kropenatá
koroptví
bílá
černá
černobílá.
Tělesný rámec kohouta je středně velký na nižších nohách. Ozdobou hlavy je vzpřímený, listovitý, středně velký hřeben s pěti až sedmi zuby. Mírně zahnutý hrubší zobák v barvě břidlice, oči oranžové až hnědočervené (podle zbarvení příslušného barevného rázu). Obličej je hladký, řídce porostlý jemnými pírky, ozdobený malými, červenými ušnicemi. Červené laloky jsou krátké a zaoblené. Středně dlouhý a mírně zahnutý krk zdobí bohatý krční závěs. Prsa jsou široká, plná. Středně dlouhá a široká záda navazují na bohatě vyvinutý sedlový závěs. Plný a vysoko nesený ocas má dlouhé zahnuté kosírky. V minulosti se používaly jako ozdoba vojenských chocholů nebo klobouků krojovaných chlapců Českomoravské vysočiny. Křídla jsou středně dlouhá, přitažená k tělu. Čtyřprsté běháky břidlicové barvy jsou holé, neopeřené.
U slepice je jemně zoubkovaný hřeben též vzpřímený, nikoli klopený a vějířovitý ocas. Lýtka u obojího pohlaví jsou opeřená.
Základní barva je zlatožlutá s výraznou kresbou. Zlatožlutý krční závěs je zdobený černou stvolovou kresbou se zlatožlutým lemem. Štíty křídel, prsa, záda a ocas jsou stejnoměrně proklesleny dvojitým černohnědým lemem. Letky jsou šedočerné. Kohout má ohnivě zlatý krční závěs a rovněž bohatý červenohnědý sedlový závěs. Šavlovitě zahnuté kosírky ocasních per mají kovově zelený lesk.
Hmotnost kohouta udává vzorník z roku 1986 od 1,8 - 2,5 kg u slepic 1,8 - 2,2 kg. Ročně snášejí 170 - 190 vajec se smetanově žlutou skořápkou o hmotnosti 55 gramů.
Kromě velkých češek byly vyšlechtěny češky zdrobnělé. Hmotnost kohoutka podle vzorníku z roku 1986 je 0,9 kg, slepičky 0,8 kg. Snášejí 100 - 120 čtyřicetigramových vajíček se smetanově žlutou skořápkou. Zájemcům o okrasnou drůbež můžeme zdrobnělou českou slepici plně doporučit pro krásu jejího peří.
Jedná se o shánčlivou slepici, která má-li velký výběh a možnost pastvy, najde si mnoho potravy sama, jak tomu byla zvyklá od pradávna.