Pokračování z Fauny č. 6/2002 - Péče o zvířata tuzemské fauny.
Zvláštní kapitolou je zachraňování srnčat. Srna své mládě odkládá, sama se pase nebo ukrývá opodál a chodí mládě napájet. Srnče má reflex nehybnosti a neuteče ani v těsné blízkosti člověka. Není však ani poraněné, ani opuštěné a je skutečně zbytečné je odnášet z lesa. Naopak bezpředmětné je se tam zase vrátit, matka ucítí pach lidských rukou a mládě odmítne. Srnče se dá doma odchovat snadno, ale vyroste z něho tvor bez respektu z člověka. Když srneček nasadí první parůžky, nemilosrdně jimi napadá kohokoli a jsou dokonce známy případy usmrcení houbařů doma vychovanými a pak vypuštěnými srnci. Nezbude než pro něho najít útočiště v ohrazené oboře.
Stejně nejspíš skončí odchované sele divokého prasete. Kromě neúměrného zatížení výběhu rozšlapáním a rozrytím si rychle zvykne na blízkou přítomnost člověka. Potravu nebo oblíbené drbání pak vymáhá kousáním a dovede přitlačit.
Reprodukce má v zájmovém chovu význam, hodláme-li si mláďata ponechat nebo máme-li na ně rozumný odbyt. Nemá smysl hromadění mláďat doma v nevhodných podmínkách, což hraničí s týráním zvířat. V tomto případě je zřejmě lepší držet obě pohlaví chovaných živočichů odděleně. Při zájmu o mláďata pak stačí jen zvířata zkontaktovat. Různé implantáty nebo chirurgické zákroky mají dlouhodobý až trvalý charakter.
Pokud došlo ke tření ryb nebo odpáření ostatních zvířat, chovatel by se měl změnit na tichého pozorovatele věcí příštích a probíhá-li vše tak, jak je v živočišné říši obvyklé, nezasahovat. Nechť naslouhá pískání ptáčat v budce nebo pištění mláďat v doupěti, raduje se a drží svoji netrpělivost na uzdě. Není-li nezbytný chovatelský zásah, např. kroužkování, každé rušení odchovu může mít neblahé následky. Stejně za pár dnů či týdnů zjistí, co se mu to narodilo, kolik je mláďat a jakého jsou pohlaví. I v této fázi je však opatrnost na místě.
Předpokládané kladení jiker je u ryb odhadnutelné podle objemu bříška samice. Nemůže-li je vyklást sama, lze ji pomoci jemnou masáží.
Praktická pomoc obojživelníkům je iluzorní.
Špatně se odhaduje okamžik porodu nebo snesení vajec u plazů. Samice obvykle v době, kdy v ní rostou vajíčka nežere a zvětšuje se její objem. V kritickém okamžiku zalézá a různými pohyby těla se snaží vajec zbavit. Nedaří-li se to, může pomoci masáž, teplá koupel a vstřiknutí oleje do kloaky. Někteří Oxytocin nedoporučují vůbec, jiní v malé dávce. Obsah vajec lze odsát přes tělní stěnu. Popsány jsou i úspěšné operativní zákroky, spojené s vyjmutím vajec z těla samice.
Ptačí samice, marně se zbavující vejce tlačí a usedá bříškem na zem či jiný plochý podklad. Vejce lze v břiše opatrně nahmatat (pozor na záměnu se svalnatým žaludkem). Pokusem o řešení je umístění samice do malého prostoru se zvýšenou teplotou, masáž a vpravení oleje do kloaky. U menších ptáků je zákrokem odsátí obsahu vejce jehlou, zavedenou přes stěnu vejcovodu, u velkých je reálné manuální vybavení. Při rozbití vejce se jeho obsah může vylít do tělní dutiny ptáka a způsobit zánět pobřišnice s fatálním koncem.
Relativně nejjednodušší situaci nalezneme u savců. Z data posledního páření a tabulkové doby březosti můžeme odečíst termín porodu. Možná chyba nastane u zvířat cyklujících pravidelně, kdy dojde k dalšímu páření, jehož si chovatel nevšiml. Samici se zpravidla zvětšuje objem břicha. Poslední týdny před porodem se nalévá mléčná žláza. U zvířat, která mají mléčnou žlázu osrstěnou se objeví okolo bradavek lysé ostrůvky. Těsně před porodem mohou být na hrotech struků zaschlé kapky mléka. Zpravidla rovněž opuchne ochod a největší objem břicha se spustí u primátů směrem k pánvi, u kopytníků dolů k vemeni. U zvířat zavalitých nebo u druhů s hodně malými mláďaty však lze tyto příznaky přehlédnout a nezbude než se spolehnout na kalendář a klidnější chování samice. U kontaktních živočichů lze jemně vyšetřit břišní dutinu pohmatem.
Pokračování ve Fauně č. 8/2002.