Aligátor severoamerický

Výskyt

Pochází z jihovýchodu USA, kde žije od nížinatých oblastí Texasu směrem na východ a pak na sever podél pobřeží. V podstatě jde vždy o velké nížiny, tedy o jižní polovinu Arkansasu, celou Louisianu, většinu území státu Mississippi, jižní polovinu Alabamy a Georgie, celou Floridu, východní polovinu států South Carolina a North Carolina, okrajově se pak objevuje na samém jihovýchodě Virginie.

V biotopu je orientován na sladké i brakické vodní prostředí. Upřednostňuje vodní plochy s bohatým porostem vodních i břehových rostlin.

Popis

V dospělosti je zbarven šedě nebo šedohnědě, někdy s nádechem do olivové. Dosahuje délky až 6 m, přičemž samičky bývají při stejném stáří a stejném výživném stavu o poznání menší. Běžná velikost v přírodě žijících exemplářů ovšem u obou pohlaví jen vyjímečně překračuje 3,5 až 4 m.

Terárium a chov

Chov tohoto druhu praktikují spíše zoologické zahrady, jako např. Ústí n. Labem (viz. foto). To ovšem neznamená, že by běžný terarista při troše zaujetí a odpovědnosti nemohl aligátory doma mít.

Zřizujeme pro ně ubikace, jejichž rozměry odpovídají momentální velikosti chovaných zvířat. Tak např. J Zelinka popisuje držení tří zhruba půlmetrových mláďat v nádrži 150 x 100 x 70 cm s jednou čtvrtinou souše. Zbytek plochy zabírala voda. S růstem zvířat je však nutné zvětšovat i chovatelské zařízení a dospělé aligátory pak chovat na ploše několika metrů čtverečních. To by si měl uvědomit každý, kdo se k chovu chystá, protože tito zajímaví tvorové jsou nároční jak na prostor a z toho vyplývající přísun energie na vytápění a osvětlení, tak i na potravu, které dokáží pozřít nevídané množství. J. Zelinka např. uvádí spotřebu potravy za první rok chovu tohoto druhu na více než 44 kg. Přitom jeho zvířata za uvedené období svou délku zdvojnásobila.

Chovanci vyžadují denní teploty vzduchu kolem 30 °C, teplotu vody 26 - 28 °C. V noci může teplota klesat ve vodě i mimo ni na 22 °C.

Krmíme přibližně každý třetí den živými nebo usmrcenými obratlovci, tedy rybami, obojživelníky, laboratorními hlodavci a odchovem drůbeže. Pokud možno se vyhýbáme výsekovému masu hospodářských zvířat nebo je doplňujeme o vnitřnosti, peří a kosti. Potravu saturujeme vitamino - minerální směsí.

Samičky tohoto druhu staví hnízdo z rostlin a substrátu. Sem kladou 20 - 60 vajec, jejichž inkubace v přirozeném prostředí trvá 9 - 10 týdnů. Samičky svá hnízda hlídají a líhnoucím se mláďatům pomáhají na svět a pak i do vodního prostředí. V prvním období života se mladí drží poblíž samice.

V zajetí je vhodnější přemístit vejce do inkubátoru s teplotou 31 °C a 95 % r.v.

Literatura: Wermuth H., Fuchs K.: Bestimmen von Krokodilen und ihrer Häute, Stuttgart 1978

Zelinka J., Voženílek P.: Krokodýlové - přežívající současníci dinosaurů, Ratio

Živa 3/87