Úvahy o krmení

Ve Fauně vycházejí různé články např. o úspěších dosažených v chovu vzácnějších druhů, o nových mutacích, zajímavosti ze zahraničních časopisů a podobně. Stále aktuální by však také měly být zprávy od chovatelů týkající se krmení. Domnívám se totiž, že je to jedna ze základních věcí v chovu. Většina z nás má všelijaké recepty na krmení nebo zkušenosti s chovem vůbec. Občas ale v chovatelské praxi dojde k neúspěchu a pak se přihodí i těm nejzkušenějším něco nového, co se předtím nestalo, a chovatel si potom “láme hlavu”, v čem udělal chybu. Někdy se to svádí na počasí, že je nějaký špatný rok.

Podmíny ve volné přírodě

V přírodě se samozřejmě stává, že pokud nejsou vhodné podmínky, ptáci mají minimální počet mláďat, případně nezahnízdí vůbec. Jindy může být chybou nedobře sestavený pár, nevhodně nasměrovaný vletový otvor budky atd. Někdy bývají příčiny neúspěchu také v krmení. Je však také pravdou - a to nechci opomenout -, že k úspěchu je potřeba často hodně štěstí. Sám jsem měl před léty problém s tím, proč mi nezahnízdilo několik párů rozel (pestrých, žlutohlavých, žlutolících), jinak hnízdících pravidelně. Páry bývaly umístěny po celý rok ve venkovních voliérách.

Krmení v průběho roku

Když jsem o tom přemýšlel, dospěl jsem časem k názoru, že slabý tok ptáků mohl být zaviněn krmením, i když připouštím, že příčinou mohlo být něco jiného. Přiznám se, že zkouším různé způsoby krmení i krmiv a tehdy byli moji ptáci po celý rok krmeni co nejpestřejší potravou. Doposud tomu bylo tak, že ptáci byli krmeni přiměřeně, kromě období před hnízděním, v době hnízdění a pelichání. Myslím si tedy, že není dobré krmit po celý rok stejným způsobem a stejně vydatně, protože ani v přírodě nemají ptáci stále všeho dostatek. Tím však nechci říci, že by se mělo krmit málo, nebo nekrmit co nejrůznějším krmivem. Myslím to tak, že v chovu by se měla rozlišovat různá období, tedy podobně, jak je tomu v přírodě (např. období sucha, dešťů, hnízdění atd.) a chovatel by se měl snažit vědět, jak a kdy v kterém období krmit. Když chceme dosáhnout úspěchu, musíme nutně vědět, kdy a jak podávat různé vitamíny, které ptákům v zajetí schází, jak krmit v období před hnízděním, kdy je dobré páry ke hnízdění připravit a trochu vyprovokovat právě změnou v krmení, jak postupovat v době sezení na vejcích a potom při odchovu mláďat. Chci k tomu ještě dodat, že to vše nelze brát jako pravidlo, každý musí časem poznat, jak a co jeho svěřencům schází nebo určitému páru vyhovuje a naopak.

Zkoušejte a vytrvejte

Příčina neúspěchu v chovu nemusí však být jen v krmení, jak se sami mnohokrát přesvědčujeme. Myslel jsem tehdy na vše možné, čím to může být, a samozřejmě také na krmení. Vyzkoušel jsem téměř vše, a ať už to bylo čímkoli, další rok jsem zkusil snad poslední: dal jsem jim větší budku. A bylo po starostech. Od té doby vyváděli každý rok dva odchovy. Takže někdy stačí jen malá změna, aby ptáci úspěšně vyhnízdili.

Ale ještě ke krmení. Mnoho chovatelů má jistě své způsoby krmení, které si během let sestavili a které se jim osvědčily. Z nouze jsem zkoušel dávat svým ptákům vařenou rýži smíchanou s ovesnými vločkami, sójovou moukou, trochou sirupu, Roboranu a Plastinu a to tak, aby směs nebyla lepkavá. Nejprve jsem směs zkusil dát andulkám, vzaly vše beze zbytku. Z větších druhů ji přijímali papoušci nádherní, červenokřídlí, královští.
Je třeba hledat nové způsoby krmení, ale současně nezapomínat na ty staré a osvědčené.

Nakonec je naším chovatelským posláním stále něco zlepšovat, učit se z neúspěchů a poznávat a také neodmítat dobrou radu od zkušenějšího a v neposlední řadě zajímat se o to, co se píše v odborných časopisech a literatuře.