Takže především, králice musí být zdravé, po jejich vylínání je připouštíme v měsících prosinci a lednu. Toto včasné připouštění provádíme z důvodů vystavování mláďat (neorganizovaní chovatelé mohou o měsíc později). Další zásadou je, že králice určené k dalšímu chovu prošly pečlivým výběrem. O výběru chovných zvířat jsem se zmínil ve Fauně č. 18/2000. Důležitým ukazatelem výběru králic je vlastní užitkovost, kam patří rychlost růstu, plodnost a mléčnost. Další důležitou podmínkou je, aby králice byla pohlavně vyspělá a urostlá. Rozhodující jsou měsíce stáří a váha, např. u malých a zakrslých plemen věk 6 měsíců, u plemen středních a velkých je to 8 měsíců. Váha minimálně dle stanovené hmotnosti pro posuzování.
A teď k vlastnímu připouštění. Nejprve prohlédneme pohlaví samce, zda není podrážděné, zarudlé a zda nemá pohlavní nákazu králíků - syfilis. Totéž provedeme i u samic, s výjimkou překrvení zevních pohlavních orgánů, které jsou významnou podmínkou říje králic, ale nemusí být vždy, jak jsme si také řekli ve Fauně č. 2/2001. Zásadně se králice pouštějí do kotce samce z důvodu větší agresivity králic v domácím prostředí a delší doby seznamování samce s kotcem samice. Říjící samice se snaží umožnit páření pozdvihnutím zadečku a kolmým srovnáním pírka. Někdy se stává, že sama přebírá úlohu samce, ale po chvíli přebere dominantní úlohu samec a po obejmutí těla králice dojde k vlastnímu pářícímu aktu. Po spojení se samec skulí na boční stranu. Takto zůstávají několik vteřin a zpravidla králice opouští tuto polohu jako první.
Důležitá je kontrola chovatele při páření, protože některé králice jsou tak agresivní, že by mohly i samci ublížit pokousáním. Je-li králice vůči samci nevšímavá, zpravidla ho nepřijme a tudíž není v říji. Samce nenecháváme zbytečně pohlavně vysilovat a králici odebereme. Po 5 až 7 dnech toto opakujeme, až se podaří říji vyprovokovat a králici úspěšně připustit.
Spirochetóza je poměrně běžné onemocnění pohlavních orgánů králíků, hlavně se nacházející u chovatelů, kteří nedodržují hygienické zásady rozmnožování. Na tuto nemoc je králík dosti vnímavý a přitom postižené samice dokonce mohou rodit i mláďata. K nakažení může dojít při zapuštění nemocným samcem, přímým stykem nemocných králíků se zdravými a nebo stelivem, ve kterém se zárodky spirochetózy mohou volně nacházet. Problém této nemoci spočívá v opožděném zjištění nákazy, protože inkubační doba se pohybuje mezi jedním až třemi měsíci. Takže než zjistíme, že samec je nakažen, máme nakaženy všechny králice jim připuštěné.
Nemoc se projevuje ložisky, tj. uzlíky o velikosti prosa až čočky na pohlavních orgánech a při jejich odstraňování může dojít i ke krvácení. Při neléčení se tyto vřídky mohou vyskytovat i na nose, kolem uší a očí. Pohlaví nemocných zvířat je zarudlé, mokvavé a zduřené. Injekční léčbou vaším veterinárním lékařem se většinou kožní změny ztratí do 14 dnů, stroupky odpadnou a zduření i sekrece ustoupí.
A co závěrem? Abychom se vyhnuli výše uvedeným problémům, je potřeba králíkům pravidelně kontrolovat pohlavní orgány před jejich zapuštěním a hlavně se vyvarovat návštěv se samicemi na připuštění k “obecnímu” samci. Dále nesmíme zapomenout na pravidelnou očistu a následnou dezinfekci kotců.
(Pozn.red.: Králíci se mohou touto nemocí nakazit i na výstavách, kde není věnována patřičná pozornost desinfekci klecí. Léčba je jednoduchá, pokud je podchycena v začátku. Králíkům je podáváno léčivo na bázi penicilínu, např. penstrepten, po několika dnech je onemocnění vyléčeno. Musí následovat dokonalá desinfekce chovného zařízení.)
Po pohlavním spojení králíků teprve dochází u králice k vyplavování vajíček a to zhruba do 10 hodin. Odborná literatura udává, že ejakulát samce je schopný oplození v pohlavních orgánech samice 24-30 hodin a dosahuje objemu v průměru 0,7 ml. Proto bohatě stačí jeden skok a jak jsem už řekl, 5-7 den provedeme kontrolní připuštění. Odmítne-li králice samce, je možné, že byla oplodněna jak se říká “na poprvé”. Nejlépe po 14 dnech, kdy už jsou plody velké asi 1,2 cm a tudíž rozeznatelné od bobků, provedeme vyšetření na březost králic. Králici si položíme hlavou k sobě, levou rukou ji fixujeme v zátylku, zároveň i s ušima a pravou rukou (nebo tou citlivější) projíždíme směrem k hrudnímu koši. Určování březosti vyžaduje cvik a musí se provádět opatrně a s citem, ale není třeba se zase přehnaně bát. Zkuste to.
Po zjištění březosti je potřeba přemístit králici do důkladně vyčištěného a vydezinfikovaného kotce. V tomto si musíme pospíšit, protože manipulace s králicí by měla proběhnout nejpozději týden před předpokládaným porodem, neboť v pozdějším, pokročilejším stadiu březosti by citlivější králice mohly předčasně porodit a roztahat nebo dokonce sežrat svá čerstvě narozená mláďata. Prostě před kocením musí mít absolutní klid. V tomto období je také nejlepší termín k podání kokcidiostatik, např. EsB3, které se mi na doporučení mého veterinárního lékaře osvědčilo a už dva roky se neprojevují příznaky kokcidiozy u mých králíků. Nechci dělat výrobci ani tomuto přípravku reklamu, ale jeho účinnost při tradičním chovu králíků je zatím opravdu vynikající a to je pro nás, chovatele, velmi důležité.
Doba březosti trvá u králice v průměru 31 dnů ode dne zapuštění. Při delší době březosti, tj. nad 31 dnů, bývá menší počet mláďat a naopak při kratší době březosti bývá mláďat více. Délku březosti ovlivňují i podmínky chovu. V zimním období se mláďata rodí později.
Je-li králice neklidná a začne-li si tvořit hnízdo, vytrhávat srst pod krkem a kolem mléčných bradavek, vypadá to na příznaky začínajícího porodu.
(Pozn. red.: Dle našeho názoru není vhodné zatěžovat organismus březí králice podáváním léčiv. Toto by měl chovatel provádět před započetím plemenitby. Různé preparáty je dobré každou sezónu měnit, aby nevznikala rezistence.)