Zvěrolékařský průvodce exotickým chovem - pokračování z Fauny č. 7/2002.
klokan Bennetův 40 dnů
ježek 31-49 dnů
kaloni 6 měsíců
netopýři 35-105 dnů
tany 52-56 dnů
lemuři 120-135 dnů
outloni 185-193 dnů
malpy 165-182 dnů
kosmani, tamarini 140-170 dnů
makakové 146-186 dnů
paviáni 150-185 dnů
kočkodani 170-213 dnů
languři 170 dnů
giboni 210-215 dnů
šimpanz 216-261 dnů
gorila 251-289 dnů
orangutan 255-275 dnů
pásovec 65-72 dnů
lenochod 170-175 dnů
králík 26-31 dnů
zajíc 35-50 dnů
psoun 27-33 dnů
sysel 20-30 dnů
veverka 30-45 dnů
křečíci, křečci 16-22 dnů
pískomil 21 dnů
myš, krysa 20-24 dnů
nutrie 100-150 dnů
myš bodlinatá 36-38 dnů
dikobraz 80-90 dnů
činčila 105-130 dnů
morče 63-65 dnů
velryby 12-13 měsíců
kuny 260-270 dnů (prodloužená březost)
vydra 60-65 dnů
mýval 63-65 dnů
nosál 71-74 dnů
medvědi 7-8 měsíců
promyky 50-65 dnů
hyeny 90-110 dnů
vlci 60-70 dnů
lišky 46-56 dnů
fenek 46-51 dnů
rysi 65-71 dnů
kočka domácí 55-60 dnů
puma 92-96 dnů
jaguár, levhart 90-112 dnů
lev, tygr 95-116 dnů
tuleni, lachtani 11-12 měsíců
sloni 18-22 měsíců
tapíři 390-405 dnů
koně 336 dnů
nosorožci 419-550 dnů
zebry 12 měsíců
prase divoké 134-140 dnů
lamy 330 dnů
hroch obojživelný 225-257 dnů
velbloudi 315-406 dnů
jeleni 210-250 dnů
srnec 280-285 dnů
žirafa 14,5 měsíce
buvoli 9-10 měsíců
gazely 165-210 dnů
ovce, koza 150 dnů
antilopy 200-280 dnů
tur domácí 255-280 dnů
Při nástupu porodu samice začne tlačit, což je spojeno s odtokem první plodové vody. Poté by již mělo následovat první mládě. Dojde-li k poruše, stahy samice postupně slábnou a ta se zdánlivě uklidní. V této fázi také může vyčnívat část mláděte z porodních cest. Velice zkušení chovatelé se mohou pokusit pokračovat sami. V případech, kde je možné manuální vybavení jsou nepostupující porody sudokopytníků snáze zvládnutelné než u lichokopytníků, zejména pro těžko překonatelný tlak ze strany matky. V ostatních případech je moudré přivolat veterinárního lékaře. Jádrem problému je zásadní posouzení, zda jsou porodní cesty natolik průchodné, aby umožnily porod s přiměřenou pomocí včetně aplikace Oxytocinu. V opačném případě nezbude než přikročit k operativnímu vybavení mláďat. Vše je komplikováno neochotou divokých zvířat k jakékoli spolupráci, nebezpečí pro chovatele v to počítaje. Porodní cesty poměrně rychle vysychají a jejich kluzkost se jen velmi obtížně obnovuje. Suchá a drsná sliznice sama o sobě stačí k tomu, aby plod nešel vybavit.
V případě, že cílem císařského řezu je jedno mládě, stačí pomoc chovatele. Jde-li veterinární lékař pro více plodů, potřebuje pomocníky, jejichž počet je v ideálním stavu totožný s počtem vybavených mláďat.
Pomocníci především usilují o to, aby mládě začalo pravidelně a zhluboka dýchat. V případě vdechnutí plodové vody není od věci mládě naklonit hlavou dolů a rázným zatřepáním z něho tekutinu vypudit. Poté pomůže energická masáž hrudníku. Překvapivě účinné je dýchání z úst do tlamy nebo nosu mláděte. Efekt přináší rovněž studená voda a následující vytření zvířátka suchou textilií nebo injekce látky, povzbuzující dýchání (Isoprenalin a další).