Určení pohlaví u sklípkanů

Určení pohlaví u sklípkanů není pro laika snadnou záležitostí. Chovatel, který má své pavouky jen pro vlastní “potěšení”, také většinou nepotřebuje znát pohlaví svých chovanců. Je však všeobecně doporučováno, aby si takový “zájmový” chovatel pořídil samici, neboť bývají větší a žijí déle (samice po dospělostním svlékání až 25 let, samec po dospělostním svleku měsíce až 3 roky).

Vzhled makadel a tělesná stavba

Chovatelé, kteří chtějí své chlupaté miláčky i rozmnožovat a odchovávat, však jsou na určení pohlaví svých pavouků závislí.

Nejjednodušší je rozlišit pohlavně dospělá zvířata. Samci mají na pedipalpách (makadlech) bulby, což jsou pohlavní orgány sloužící k páření. Jejich spatření není až tak snadné (jsou sklopeny), ale po přečerpání spermatu do bulbů je jejich viditelnost zřejmější také tím, že konce pedipalp mají jakoby “tupý” a zahrocený tvar, zatímco u samic jsou užší. Dalším znakem u samců je výskyt tibiálních (holenních) háků na prvním páru kráčivých končetin. Tento znak se vyskytuje u většiny běžně chovaných sklípkanů (např. Avicularia, Brachypelma, Lasiodora...), zatímco u některých druhů jsou silně redukovány (Theraphosa blondii) nebo chybí (Hysterocrates, Poecilotheria...).

Jako pomocný znak nám může sloužit tělesná stavba. Samice bývají robustnější, zatímco samci působí štíhlejším dojmem, mají menší zadeček a opticky delší nohy. Ve zvířecí říši však existuje obrovská variabilita, proto je tento znak výraznější v případě, máme-li dva jedince k vzájemnému porovnání.

Barevnost sklípkana

V rozlišení pohlaví nám může pomoci i barevnost sklípkana. Existují druhy, u kterých se samice barevně velmi odlišují od samců. Např. stromová Psalmopoeus irminia má na zadečku osm červených skvrn, zatímco sameček je barevně nevýrazný. Stejně je tomu u pavouků rodu Poecilotheria, kde bývají samice obzvlášť velké a samečci barevně nevýrazní. Výjimkou z “obyčejně” vyhlížejících samců je např. Haplopelma lividum. Samec sice nemá tak výrazný modrý lesk nohou jako samice, zato však má na zadečku kontrastní kresbu, u samice je nevýrazná.

Určení pohlaví u nedospělých zvířat

Poněkud obtížnější je určení pohlaví u nedospělých zvířat. Uvádím některé odlišnosti, které je však lepší kombinovat a neřídit se jedinou z nich.

1. Mezi pohlavním otvorem a hlavohrudí jsou dvě rýhy, mezi kterými je tzv. epigynální destička. U samečků bývá plochá a čtverhranná, u samic lichoběžníková a poněkud vypouklá.

2. Samec má nad pohlavním otvorem tmavší oblast (0,5-3 mm velkou) a samotný pohlavní otvor olemován dvěma řadami kartáčkovitých chloupků. Samice má pohlavní otvor širší, který se může i mírně rozevírat (většinou patrné až u větších jedinců).

Nejjistější určení představuje prohlídka pavoučí axuvie (svlečky) a to krátce po svlékání. Potřebujeme totiž pokožku spodní strany abdomenu (zadečku) a ta je po svlékání svinutá a je třeba ji napnout. U suchých svleček to již není možné. Pozorně si prohlédneme oblast pohlavního otvoru a to z vnitřní strany svlečky, nejlépe lupou (ideální je samozřejmě mikroskop). Spatříme dvě spermatéky, pokud se jedná o samici, nebo “nic” (příp. malé nevýrazné tečky) máme-li samečka. Touto metodou lze určit pohlaví již u nejmenších stádií sklípkanů, pokud se nám ovšem podaří nepoškodit při “napínání” svlečky.

Aby to však nebylo tak jednoduché, u některých druhů jsou spermatéky velmi nevýrazné a tak není snadné pohlaví určit (zvláště u mladších sklípkanů) - např. Poecilotheria sp.

Literatura: Kovařík: Chov sklípkanů
Klátil: Krasavci s chlupatýma nohama
Klaas: Vogelspinnen im Terarium
Bruins: Encyklopedie teraristiky