Ve Fauně č. 6/2002 nás pan Podpěra seznamuje s velmi zajímavými postřehy, které získal během návštěvy burzy v Holandsku. Protože článek působí velmi sympaticky a pan Podpěra přiznává, že několikrát zůstal stát doslova s otevřenými ústy nad jemu neznámými ptačími druhy, myslím, že doplnění tohoto článku uvítá nejen on, ale i další chovatelé. Že na podobných burzách není o překvapení nouze, jistě potvrdí ti, kteří se podobných akcí zúčastňují a těm, kterým to zatím nevyšlo přejme, aby co nejdříve podobné akce navštívili.
Co se týká popisovaného druhu Aratinga, je bezpochyby jasné, že se jednalo o aratingu hnědohrdlého antilského - Aratinga pertinax pertinax, nominátní formu tohoto druhu, kde literatura uvádí dokonce čtrnáct subspecií. Tento druh se chová i u nás, ale nejsem si jistý, zda zrovna forma antilská, která je opravdu velmi hezká. Vodítkem samozřejmě bylo pojmenování “St. Thomas”, které pan Podpěra uvedl, protože to je název používaný v SRN, tedy St. Thomas Sittiche, anglicky St. Thomas Conure. Že se jednalo bezpochyby o tento druh nakonec potvrzuje inzerát pana Posterny v časopise Papageien č. 2/2002, kde mj. tento druh nabízí k prodeji s přesným pojmenováním.
Řada “aratingářů” by jistě neměla s jeho určením problémy ani na místě, ale každý nemůže být specialista na všechny druhy. Přestože se jedná o velmi hezký druh tohoto rodu, domnívám se, že vzhledem k nevelké oblibě papoušků tohoto rodu, by k většímu rozšíření u nás nedošlo, ani pravděpodobně v budoucnu nedojde, což je jistě škoda, ale třeba budeme mile překvapeni.
Další záhadou a to opravdu velkou, jsou popisované exempláře pravděpodobně rodu Lonchura. Zde by opět mohl být vodítkem k identifikaci uvedený název TWA-TWA, ale bohužel ostrov, řeku ani část území s tímto pojmenováním jsem na světových mapách nenašel a tak se domnívám, že jde pouze o přepis názvu starého nebo i nového např. z anglického jazyka. V tomto případě se pojmenování nejvíce blíží pojmenování TWO-COLOURED MANNIKIN - Sperpestes bicolor bicolor, Stračka dvoubarvá západní. Nejsem sice specialista na tuto skupinu ptáků, ale domnívám se, že určitá podobnost s rodem Lonchura - zde je, alespoň co se týká postavy. Sice je to zeměpisně trochu jinde, než se vyskytují zástupci Lonchura, ale je to jenom úvaha. Bohužel pan Podpěra neučinil dokumentační foto a ani neuvedl bližší popis a identifikace je tedy velmi nesnadná, alespoň nákres kdyby byl. Proto můj návrh prosím berte s určitou rezervou a pochybností, nic kategoricky netvrdím. Domnívám se, že tento oříšek by rozlouskl nejlépe někdo, kdo odebírá časopisy z Holandska a Belgie. Pokud šlo o novinku, jistě zde byl tento druh představen.
Dále jsem v souvislosti s identifikací tohoto druhu požádal o pomoc pana Cyrila Laubschera z Anglie, který je známý publicista a pravidelně také přispívá svými články do belgických, holandských i německých časopisů a často představuje zajímavé ptačí druhy. Bohužel ani on nebyl schopen dle názvu a vlastně bez bližšího popisu ptáky určit.
Teď mi dovolte malé odbočení, s tím názvem je to velice pravděpodobné, protože když se u nás začaly objevovat např. “forbesky” téměř nikdo je do určité doby nedokázal pojmenovat správně, tedy amada zelenomodrá. Pokud o nich člověk hovořil s jejich majitelem zpravidla netušil, že oba mluví o stejném druhu. Díky rychlému přenosu poznatků je toto již v současné době překonáno a přitom stačilo vzít do ruky knihu p. Rudolfa Víta “Astrildovití pěvci”, kde by případný zvídavý zájemce tuto odpověď našel. Tato kniha a další starší tituly, nebo lépe řečeno, dříve vydaná literatura jsou a budou základním kamenem, na kterém každý skutečně zanícený zájemce musí budovat a vylepšovat své vědomosti a znalosti, dle mého názoru tyto knihy nesmí chybět v žádné knihovně a vždy mají být po ruce. Tato díla se v současné době jen velmi těžko podaří překonat a pokud je chovatel bude průběžně doplňovat novější literaturou a časopisy, má nejlepší předpoklad k získání potřebných znalostí. Na tomto úseku vykonal pan Vít, Karásek, Veger, Vašíček a někteří další obrovský kus práce, za který jim patří náš dík. Pokud si koupíte literaturu ze zahraničí, často zjistíte, že není tak kvalitní a nezabývá se tak podrobně a do hloubky tématem.
Co se týká popisovaných japonských chůviček, je skutečně obdivuhodné, co se podaří díky přísné selekci a zanícení pro věc dokázat na tomto nenáročném ptačím druhu. Cena těchto jedinců bude jistě vysoká, ale doufám, že se co nejdříve najde i u nás nějaký nadšenec a ptáky budeme brzy obdivovat na výstavě v Nymburce. Vyobrazení podobně zbarvených jedinců je již v časopise Gefiederte Welt v roce 2000, kde se chůvičkám v článku věnuje pan Vít.
Pokud by se mi podařilo z dalších pramenů identifikovat “záhadné” ptáky TWA-TWA, budu Vás neprodleně informovat. O totéž prosím další chovatele, kteří by se případně problémem zabývali, neboť vzájemná výměna informací je mezi námi velmi důležitá.
Věty, kterých si všímá anonymní pisatel tohoto příspěvku, jsem napsal jenom jako malý doplněk textu v článku o chůvičkách. Skutečně mu závidím tu lehkost, s jakou dokázal rébus vyřešit. Bohužel zcela špatně. Snad by si mohl autor třeba všimnout, že papoušky tohoto druhu jsem fotografoval pro Milana Vašíčka již v roce 1980. Takže je znám! V žádném případě to nebyl nominátní poddruh Aratinga pertinax pertinax a dokonce ani žádná jiná Vašíčkem popisovaná subspecie tohoto druhu. Holandského výpravného časopisu ONZE VOGELS vlastním více jak 30 ročníků a kromě toho jsem ptáky hledal ve Forshawovi i jinde. Nenašel. Je však pravda, že ptáci byli druhu pertinax skutečně velmi podobní.
Pokud se týká dalších vývodů týkajících se TWA-TWA, chci říci, že Spermestes bicolor bicolor poznám bezpečně na vzdálenost 100 metrů jedním okem a to se budu dívat skrz prsty! Samosebou, že tuším, o co asi šlo. Ale v tomto případě se i nejmodernější literatura pozoruhodně rozchází dokonce v základních údajích, jako je například velikost. Chci anonymního autora ujistit, že v posledních letech velice intenzivně studuji taxon Estrildidae, mám přímo stohy různého nového materiálu, mám zcela nově nafotografováno 3/4 všech druhů, takže právě v tomto případě pomoc pana Cyrila Laubschera z Anglie určitě nepotřebuji! Pokud však jste s tímto pánem v tak přátelském styku, poproste jej prosím, jestli by Vám nemohl zaslat fotografie (jakékoliv) Lonchura nigerrima (Rothschild et Hartert) a Lonchura melaena (Sclater, 1880). To by mě opravdu zajímalo. Chci vidět fotografie, ne kresby. Laskavé čtenáře Fauny chci ujistit, že se k tomuto tématu vrátím.