Nebo jinak: byl standard mutací zebřiček zbytečný či nikoliv? Před více roky se začaly objevovat mutace zebřiček, ale nebyla k dostání monografie ani standard, po kterém chovatelé tolik toužili. Já sám jsem si sehnal plakát s barevnými obrázky zebřiček, který byl vydán v Holandsku. U všech uvedených druhů zebřiček byla psacím strojem připsána česká jména. O dva roky později byl u nás vydán standard, pravděpodobně práce přítele W. Wienera. Také jsem se doslechl, že tento autor zpracoval v kapesním provedení i genetiku zebřiček. Obě tyto práce vyvolaly znovu zvýšený zájem o chov mutací zebřiček.
Ale ouha, kámen úrazu byl, že tyto mutace byly prodávány za vyšší ceny. Přesvědčil jsem se, že za kus bylo požadováno 150 - 300 Kč podle druhu a kvality. Všechno bylo v začátcích a odchovaná mláďata nebyla dosti často zbarvena stejně, jako jejich rodiče. Podle mého názoru bylo všechno příliš uspěchané. Z většího počtu odchovaných samečků se sem tam objevil jeden kus geneticky čistý. Mně to ale neodradilo od další práce. Zkoušel jsem odchovávat zebřičky dál a u některých párů se mi podařilo zjistit jejich původ. Kdo bude chtít docílit opravdu čisté mutace, musí počítat s tím, že to bude vyžadovat několik let a větší počet chovných prostorů. Protože tak náročnou práci nemohu dělat sám, pomáháme si navzájem s mým dobrým kamarádem. Odchované zebřičky si mezi sebou vyměňujeme a děláme další zkoušky.
Je škoda, že odchované kvalitní zebřičky na burze za tak vysokou, i když odpovídající cenu neprodáte. Koupí je jen ten chovatel, který má opravdový zájem.
Ani se nedivím, že se na burzách objevují všelijak překřížené mutace, u nichž je na první pohled zřejmé, že neodpovídají standardu. Mnozí chovatelé chtěli něco nového a snad tušili, že za pár let tyto mutace opět zapadnou. Jak se potom cítí autor standardu nebo genetické analýzy, které dával po večerech pracně dohromady? Je mi líto, že jeho snaha nakonec takhle dopadla.
Vyjde-li tento článek ve Fauně, ať si sami chovatelé rozhodnou, zda mám či nemám pravdu. Budu-li chovat tyto mutace i nadále, budu se snažit o jejich zkvalitňování, rozhodně ne přešlechťování! Přešlechtění odchovanci mají jen krátký život a nevydrží do pohlavní dospělosti, tím méně do prvních odchovů. O tom jsem se přesvědčil při chovu mých pinguinů stříbrných.
Podaří-li se mi odchovat něco nového a pozoruhodného, budu o tom informovat chovatelskou veřejnost na stránkách zpravodaje Fauna.
Co by se k tomu mohlo říci? Standard sám o sobě nepředpokládá, že by ptáci mohli být všichni kvalitní, čistokrevní. Standard je vzorník, který ukazuje, jak má opravdu kvalitní pták vypadat. Řídím-li se standardem, měl bych sám poznat, jestli nabízený pták stojí za to, za kolik je nabízen a sám se musím rozhodnout, je-li vhodný právě do mého chovu. Může být zebřička, která je drahá za 50,-Kč a můž být jiná zebřička, která je laciná za 1000,-Kč. U nás chovatelé nedokáží ocenit kvalitní věci. Pokud by nová mutace nebo skutečně kvalitní věc stála pořád stále stejnou cenu, potom by bylo úplně zbytečné se o něco nového nebo o kvalitu vůbec pokoušet. Tolik k cenám.
Otázka tolik žádaných zahraničních plakátů. Nejde o žádný standard. Plakáty nevydávají spolky chovatelů jako vzorníky, ale jde o propagační materiál různých výrobců pomůcek pro chov, jako jsou klece, krmiva a podobně. Proto nelze na tyto materiály pohlížet jako na standard! Jde sice o vhodnou pomůcku, ale ptáci na nich vyobrazení, konkrétně zebřičky, jsou mnohdy na hranici standardu a několikrát jsem prstem ukazoval na hrubé chyby. Ono to ani nejde. Ukazujete-li skutečné živé exempláře, tedy fotografie, nutně budou mít chyby. Snad jen v případě, kdybych fotografoval jen vítěze nějakých významných soutěží, potom by to mělo asi velký význam. Pokud někdo pěstuje jen podle plakátu a neporovnává současně i se standardem, může se stát, že ve skutečnosti propěstovává chyby, nikoliv ideál.
Všeobecně k situaci novinek v našich chovech. Každý ví, že dopracovat se k čistokrevné nové barevné mutaci je práce nesmírně obtížná a několikaletá. Zkrácení může přinést jen velká investice, tedy peníze a to v případě, pokud se něco takového objeví i jinde. Drtivá většina novinek, které se k nám dostanou, je ovšem nakoupena na burzách a to je vlastně second hand. Ano, tolik oblíbený “sekáč”! Je více než pravděpodobné, že takoví ptáci budou odpovídat novince maximálně fenotypem, tedy svým vnějším vzhledem a je proto nutné s nimi dále cílevědomě pracovat a také hned na začátku s tím počítat a tedy koupit více než jediný pár. Samo- sebou, že je to dražší. Právě teď jsem do krve koupil jednu jedinou chůvičku, protože jsem ji potřeboval. Stála 20,- Euro. Počítejte. Kurs + bankovní poplatky, to máte dobře 33,- Kč za 1 Euro. Tedy 20 x 33 = 660,-Kč. A také někam jedete, jíte, spíte, což představuje další výdaje. Když pak chcete za takového ptáka 150,-Kč, jste zloděj. Inu, není jednoduché pěstovat u nás kvalitu. Jen to zkuste.
Petr Podpěra