První a základní věc, kterou musíte vašeho koně naučit, je stát na volném vazáku a vedení na ohlávce, které je nutné ovládat i pro případ, že budete svého koně předvádět (což je rovněž jednou ze základních disciplín westernového sportu, tzv. Horsemanship at Halter). Tuto dovednost určitě využijete při každodenní práci s koněm, při jakémkoli převádění z místa na místo.
V první fázi se hříbě brání vedení. Proto je důležité, aby vodič přestal vyvíjet tlak působený vazákem a vyčkal, až se hříbě bude schopno koncentrovat.
Potřebné pomůcky k tomuto úkonu jsou vazák a ohlávka. Ohlávka by měla být dostatečně pevná, nejlépe kožená se zapínáním na přezku. Cílem je, aby vedený kůň respektoval a koordinoval se na osobu vodiče.
Je velmi důležité, aby váš kůň byl naučený nosit ohlávku a neodmítal ji. Proto je vhodné začít ohlávku nasazovat co nejdříve (v ideálním případě již v prvních dnech života hříběte). Tehdy se hříbě nevzdaluje od své matky, proto je poměrně snadné začít s výukou.
Jak tedy začít. Kdykoliv budete vyvádět klisnu s hříbětem na pastvu, nasazujte mu ohlávku. Z bezpečnostních důvodů mu ji ve stáji vždy sundejte. Hříbě si na svou ohlávku zvykne a nebrání se jí.
Za několik dnů (obvykle pátý den po narození) můžete začít s vedením hříběte na vazáku. Využijte přitom toho, že hříbě následuje svou matku. Vyveďte klisnu s hříbětem ze stáje a připněte mu za očko ohlávky vazák. V počáteční fázi výcviku je vhodné, aby jeden vodič vedl klisnu a druhý hříbě. Když se dá vodič s klisnou do pohybu, snažte se, aby hříbě hned nevyrazilo za matkou, ale koncentrovalo se (v rámci možností) na vodiče. Dejte se do pohybu. Dbejte na to, aby hříbě nepředbíhalo vodiče. Tím, jak vodič zatáhne za vazák, začne na zátylek a nos hříběte působit ohlávka. Hříbě se tlaku obvykle brání tím, že nechce jít dopředu, může začít i couvat. Jakmile se hříbě začne bránit, vodič přestane tahat za vazák. Když hříbě necítí tlak, uklidní se, tehdy vodič opět lehce potáhne. Obvykle se hříbě dá do pohybu. Tehdy vodič povolí vazák. Jestli hříbě opět zastaví, vodič zlehka potáhne. A opět, jak se hříbě dá do pohybu - vodič povolí vazák. Je to jednoduché, vodič musí velmi citlivě vnímat reakce hříběte a pracovat s vazákem - potáhnout - povolit, potáhnout - povolit…. Hříbě poměrně rychle pochopí, co po něm vodič chce. Jestliže hned nepochopí, co od něj chcete, v žádném případě nedělejte prudké pohyby, nezvyšujte na něj hlas a už vůbec jej netrestejte!
Jsou majitelé, kteří nepovažují za důležité naučit hříbě nosit ohlávku, vodit jej na vazáku nebo stát na místě. O to více práce pak čeká na ty, kteří si takto nepřipraveného koně pořídí.
V počáteční fázi výcviku koně vedeme vždy po pravé ruce. Kůň jde vedle vodiče s hlavou nesenou v úrovni ramen vodiče. Vodič tak může sledovat reakce koně na rozličné podněty okolního prostředí, je vhodné sledovat “hru” jeho uší, podle níž lze rozpoznat momentální náladu koně. Abychom si získali pozornost koně, aktivně využíváme působení tlaku vazáku.
Když vás například kůň začne při jeho vedení předbíhat, škubněte vazákem směrem dolů, současně použijte hlasovou pomůcku pro zastavení (například “hou”) a zůstaňte stát chvíli na místě. Po tomto zkoncentrování si koně se opět dejte do pohybu. Jestliže vás kůň začne znovu předbíhat, zopakujte tuto proceduru. Pokud kůň opět nezačne reagovat správným způsobem, je třeba ho důrazněji (nicméně citlivě) zrespektovat. A to tak, že koně necháte zacouvat. Do levé ruky vezměte konec vazáku a jím pak plácněte koně přes hruď. Po zacouvání zůstaňte chvíli stát.
Po absolvování základního výcviku koně již není třeba bedlivě sledovat všechny jeho reakce. Mezi vodičem (jezdcem) a koněm se v průběhu výcviku vytváří určitý vztah. Když je mezi nimi vytvořen dobrý, přátelský vztah, vodič důvěřuje svému koni a kůň zase svému vodiči. V této době začněte koně vodit tak, aby šel dva kroky za vámi. Pokud se zastavíte, musí se kůň zastavit dva kroky za vámi. Správně koncentrovaný kůň jde za vodičem, nesmí se zastavit vedle něj ani před ním, při chůzi nesmí předbíhat vodiče. V případě problémů využijte opět působení tlaku vazáku.
Dalším úkolem je, aby váš kůň dokázal stát v klidu uvázaný na vazáku. Dříve, než s tím začnete, je potřeba aby váš kůň uměl příjmat ohlávku, dokázal chodit na vazáku a uvědomoval si, jak působí ohlávka na jeho citlivá místa na hlavě. I velmi dobře voditelný a přiježděný kůň občas dokáže zapomenout na své dobré vychování a řídí se pouze svými instinkty, což může znamenat -- úprkem vpřed cestou necestou. Abyste předešli případnému střetu zájmů mezi vámi a vaším koněm, naučte jej stát v klidu. Pro koně, velmi temperamentní a živá stvoření, je to úkol složitý, avšak realizovatelný.
Nejprve si zvolte vhodné prostředí pro výuku. Ideální je malý uzavřený prostor. Přiveďte sem svého koně a nechejte jej stát se spuštěným vazákem. Je běžné, že kůň zprvu nedokáže stát v klidu na jednom místě. Začne se rozhlížet kolem sebe, očichává okolí. Jakmile se dá do pohybu stává se (a to je účelem této výuky), že šlápne na spuštěný konec vazáku. Tím si kůň zabrání dalšímu pohybu, přičemž dochází opět k tlaku na ohlávku. Výsledkem této činnosti je, že kdykoliv v budoucnu necháme stát koně se spuštěným vazákem, stojí nehybně na místě.
Když se rozhodnete svého koně k něčemu přivázat, zvolte takový předmět, který se v případě vzepření koně neutrhne a nezraní ho. K přivázání použijte takový uzel, který lze velmi snadno rozvázat a zároveň je pevný i při silně naplém vazáku vzepřeného koně (tzv. bezpečnostní uzel).
(převzato z časopisu Český reiner)