Amazona ochrocephala oratrix - amazoňan žlutohlavý velký je rozšířen na Pacifických svazích středního Mexika a Karibských svazích od severního Nueva Leonu a Tamaulipasu jižně po východní Oaxacu, Tobasko.
Po tříměsíční karanténě jsme skupinku papoušků umístili do expozice s vnitřní ubikací o rozměrech - šířka 3,20 m, délka 4,60 m a výška 2,50 m. Začátkem roku 1999 byla do skupiny zařazena dvouletá samička. Byla mnohem nedůvěřivější než ostatní členové. Spojování proběhlo bez komplikací. O samičku projevil zájem jeden ze samečků. Neustále si samičku bránil, sedával stále vedle ní, hlídal si ji. Další dny už byli stále spolu. Asi po třech měsících společného “bytí” ve skupině si i bojácná samička začala chodit pro nabízený pamlsek.
Začátkem roku 2000 byl perspektivně utvořený pár oddělen do samostatné voliéry o stejných rozměrech. Voliéra byla vybavena boudou s rozměry: výška 1 m, šířka 0,40 m, s vletovým otvorem o průměru 10 cm. Bouda byla vystlána dvaceticentimetrovou vrstvou troudu. O boudu se nezajímali.
Od března začal pár amazoňanů dostávat bohatší stravu ve formě jižného ovoce, oříšků, jablek, mrkve, zelených pampeliškových listí, naklíčeného obilí, zelí, kapusty a zrní, která byla obohacena o NUTRIBIRD A-19. Každý týden dostávali čerstvé větve stromů jeřábu, dubu, buku. Koncem března začali být oba papoušci velice hluční, agresivní vůči okolí i k chovateli. Zdržovali se často na bidýlku u boudy, kam neustále nakukovali.
V polovině dubna bylo slyšet z boudy vrkavé zvuky. Následující dny probíhalo páření několikrát denně, mimo boudu, doprovázené stejnými vrkavými zvuky. Od začátku května útočili na každého, kdo se jen přiblížil ke kleci, natož do ní vstoupil. Od 2. května se samička neustále zdržovala v boudě, vyletěla pouze v době podávání potravy.
15. května byla v boudě objevena tři vejce. Samička stále dobře seděla, pouze ke krmení vylétávala, dokonce 1 - 2krát denně vyletěla na chvíli do venkovní voliéry, takže mohla v klidu proběhnout kontrola vajec, následně mláďat.
20. června po 3 dnech inkubace, bylo v boudě nalezeno jedno mládě, ostatní vejce byla odebrána, prosvětlením se zjistilo, že jsou čistá, neoplozená. Rodiče se chovali neustále agresivně. O mládě se pečlivě starali. Samec nosil krmení samici a následně mláděti, občas vyletěla i samice na krmení a vracela se zpět k mláděti do boudy. Od vylíhnutí mláděte byla dvakrát denně podávána míchanička, tvořená strouhanou mrkví a piškoty, vařeným vaječným žloutkem a krájeným salátem nebo listy pampelišky. Do krmení se denně přidával VITAMIX pro exotické ptáky. Začátkem srpna začalo mládě vykukovat z boudy a asi po dvou dnech z ní vyletělo.
První dny bylo velice neohrabané, lezlo jen po pletivu a větvích, v dalších dnech se již snažilo létat. Po celou dobu ho samička hlídala, krmila, obírala na hlavě a po celém těle.
Koncem srpna mládě samo začalo přijímat potravu přesto, že ho rodiče stále ještě krmili. Dokrmovali ho až do konce října.
Váha mláděte:
26. června ve stáří 14 dnů: 164 g
19. července ve stáří 37 dnů: 424 g
24. července ve stáří 42 dnů: 418 g.
V závislosti na počasí, ale v létě téměř každý den, jsou papoušci jemně postřikováni rozprašovanou vodou. Tento pár i v následujícím roce 2001 zahnízdnil za podobných podmínek. Tentokrát samice snesla tři oplozená vejce a rodiče odchovali tři potomky.
Amazoňani dokáží být milými společníky, pokud jim poskytnete veškerou péči, můžete se těšit dobrým výsledkům.