Svod a bonitace

Současně při vstupu (přihlášení se) do chovatelského klubu by jste měli dostat Řád pro svod dorostu a bonitaci, Klubový řád, případně i standard plemene. Pokud se tak nestane, obraťte se na předsednictvo klubu a zažádejte si o tyto informace včas.

Klubový zpravodaj

Kdy a kde se svody a bonitace konají, se dočtete ve zpravodaji, který vydává každý klub, případně se obraťte na poradce chovu či chovatele. Přihlášku na svod a bonitaci naleznete povětšinou taktéž ve zpravodaji, či na požádání vám bude zaslána poradcem chovu. Poplatek za svod dorostu je zpravidla menší (výjimečně dokonce žádný), než částka za bonitaci. Poplatek za bonitaci se orientačně pohybuje mezi 200 - 500 Kč (ale i méně). Nečlen klubu povětšinou platí i několikanásobek stanoveného poplatku. Platí se složenkou přiloženou u přihlášky, nebo pokud tato chybí a není uvedeno jinak, standardní složenkou typu C. Svody a bonitace se zpravidla organizují 2x-4x ročně, u více početných plemen (jako je např. Německý ovčák) i podstatně častěji a ve všech koutech republiky. Kdy, kde a jak často se tyto akce budou konat, záleží na rozhodnutí výboru klubu toho kterého plemene.

Přihlášení

Jak na svodu dorostu, tak na bonitaci je nutné předložit průkaz původu (včetně výkonnostního a výstavního průkazu psa), a dále očkovací průkaz s potřebným očkováním a potvrzením veterinárního lékaře. Jistě vše potřebné se dočtete v informacích přiložených k přihlášce, či v Bonitačním a svodovém řádu. Háravé feny, pokud není uvedeno jinak, se mohou těchto akcí zúčastnit, avšak po celou dobu konání akce musí být drženy mimo areál či pouze na vyznačených místech a jsou posouzeny nakonec (aby nezkreslily povahu ostatních zkoušených psů a fen).

Přihlášky na svody a bonitace se povětšinou musí odeslat nejpozdějí 1 měsíc před konáním akce, proto žádost o přihlášku, stejně jako zaplacení poplatku a odeslání přihlášky, neodkládejte na poslední chvíli.

Pokud má klub ustanovenou povinnost splnění jak svodu tak bonitace, zpravidla je pes či fena (dále bude používáno pouze souhrnné slovo pes) nesmí splnit - účastnit se v jeden den. Takže i když se svod povětšinou koná ve stejný den jako bonitace, bonitaci je nutné absolvovat v jiný den, tedy později. Pro účast na svodu dorostu je určena spodní věková hranice psa, a to obvykle 6 měsíců. Se psem velkého plemene je vhodnější se svodu zúčastnit až kolem 1 roku života psa, neboť v období překotného růstu je takříkajíc samá ruka, samá noha. Některé kluby omezují účast na svodu i horní věkovou hranicí (např. 36 měsíců), na což je nutné si dát pozor. Samozřejmě nejlepší je se domluvit s chovatelem a dalšími majiteli sourozenců vašeho psa, aby jste se presentovali společně.

Svod dorostu je akce pořádaná kluby různých plemen (ne však všech!). Některé kluby pořádají pouze bonitace, což je ovšem škoda, neboť poslání svodů dorostu je získat co nejširší údaje a představu o exteriéru (případně i o povaze) jedinců narozených jednotlivým fenám a plemeníkům (krycím psům). Právě svod ukáže vyrovnanost či naopak nevyrovnanost vrhu, vhodnost výběru krycího psa, rychleji a snáze poodhalí nedostatky a klady, (např. nevhodný skus, světlé oko, vytočené končetiny…, nebo pěkně tvarovanou hlavu, hluboký hrudník, kvalitní srst…), které jednotliví plemeníci, případně i feny předávají svým potomkům. Stejně tak je možné relativně včas podchytit dědičné zdravotní vady (entropium, ektropium, chybějící zuby…) a nežádoucí povahy. Cílem svodu je také zhodnocení zdravého vývoje mladého psa a včasné upozornění na případné nedostatky (a vhodnost nápravy) v jeho vývoji.

Posouzení psa

Posouzení psa na svodu i bonitaci se provádí jak v postoji (ve statice), tak v pohybu (dynamice). Dále je kontrolován skus, počet a stav chrupu, u psů-samců přítomnost varlat v šourku. Svod v nárocích výrazně připomíná výstavu, ale ještě se nepožaduje perfektní předvedení. Nezřídka se mladí psi předvádějí po skupinách (sourozenci). Povaha je pouze sledována a to během posouzení exteriéru, případně zkoušena orientačně. Na svodu a bonitaci je posudek zaznamenán písemně. Originál si ponechává pro svou potřebu klub a kopii obdrží majitel (předvádějící) psa. Výsledek svodu se do průkazu původu obvykle zapisuje pouze jako “splnil” či “nesplnil”.

Již na svodu dorostu se povětšinou prohlíží i srst a tetování. Je proto nutné na tuto skutečnost psa předem připravit - navyknout. Avšak nejčastějším kamenem úrazu je prohlídka chrupu. Pokud není možné psa na svodu posoudit proto, že si např. nenechá zkontrolovat chrup, může se zúčastnit dalšího svodu, avšak poplatek se nevrací. Naučit tomuto relativně jednoduchému úkonu psa není velký problém, ale každopádně nejjednodušší je věnovat alespoň zlomek času návyku na otevírání mordy po různou dobu mladého psa. S dospělým psem je horší pořízení, přesto pozvolným zvykáním a vhodně zvolenou metodou je možné dosáhnout kýženého výsledku také poměrně brzy.

Bonitační řád podává jasné informace, kdy, jak a za jakých podmínek je možné psa uchovnit. Úspěšné absolvování bonitace je (většinou) jednou ze základních podmínek pro zařazení jedince do chovu. Je určen minimální věk, nezřídka pro fenu a psa rozdílný, od kterého je možné se bonitace zúčastnit. Nejčastěji je u velkých plemen stanovena spodní hranice věku na 18 měsíců a u malých plemen na 12 měsíců. Upozornění - minimální věková hranice pro vykonání bonitace (chovného svodu) se může lišit od minimální věkové hranice zařazení jedince do chovu! Na bonitaci se psi předvádí také ve výstavním postoji (malá plemena na stole), v pohybu, je zkontrolován skus a chrup, u psů-samců varlata, dále se provádí na pevném rovném podkladu (desce apod.) měření výšky, často i délky psa, u některých plemen je měření podrobnější - např. velikost hrudníku, délka temene, hřbetu nosu…. U některých malých plemen je velikost měřena vahou (u jezevčíků dokonce objemem hrudníku). Na vše by si měl pes předem zvykat. Samozřejmě, že nejlepším chováním psa na svodu dorostu a bonitaci je vyrovnanost a zdravé sebevědomí bez agresivity či bázlivosti, a to ať se jedná o měření, prohlídku chrupu či samotný test povahy.

Povaha, vzhled a zdraví

U většiny bonitací (především u plemen pracovních, spíše zřídkakdy u plemen společenských apod.) se provádí i zkouška povahových vlastností. Prostor pro přezkoušení povahy musí být vymezen tak, aby se vyloučily vnější rušivé jevy, které by mohly hodnocení zkoušeného jedince ovlivnit. Povahový test se povětšinou skládá z několika cviků, avšak po celý průběh bonitace, i mezi jednotlivými cviky, je chování psa sledováno. U většiny pracovních - služebních psů je dán prostor i obraně majitele, dále pak reakci na střelbu a chování k neohrožujícím osobám. Zkouší se chování psa jak za přítomnosti, tak bez přítomnosti svého majitele (psovoda). Celkově se posuzují převládající nervové procesy, sebevědomí, temperament a u některých plemen i samotná obranná reakce.

Exteriér i povaha (pokud se posuzuje) je shrnuta do tzv. bonitačního kódu. Jedná se povětšinou o řadu písmen a čísel, nezřídka vypadající nějak takto: C5K1jk/5 nebo i 0000120530500 a podobně. Jednotlivými čísly či písmeny se vyjadřují nedostatky psa, ale také velikost, zbarvení, případně povaha atd.. Každý chovatelský klub má své osobité zpracování bonitačního kódu - bonitační karty, proto chcete-li rozluštit bonitační kódy kteréhokoliv plemene, je zapotřebí si od chovatele, případně klubu daného plemene vyžádat “překlad bonitačního kódu”. Bonitační kód je tedy číselné a písmenné vyjádření exteriérových, povahových i zdravotních vlastností zvířete. Bonitační kód může sloužit k hrubé orientaci při párování chovných jedinců a k vyhodnocování potomstva jednotlivých fen i krycích psů.

U mnohých velkých plemen je podmínkou pro uchovnění, mimo jiného, přijatelný výsledek rentgenu kyčelních kloubů (klubem stanovena maximální možnost postižení). Mohou být nutná i (či jen) jiná zdravotní vyšetření před přiznáním chovnosti, např. vyšetření očí na PRA-vyšetření sítnice oka, rentgen loketních kloubů… Některé kluby trvají na tom, aby psi byli předvedeni na bonitaci až po splnění všech ostatních podmínek pro přijetí do chovu (výstavy, zkoušky, vyšetření…), což je rozumné.

Většinou u importovaných či zapůjčených psů do ČR, je povinností držitele, případně majitele, předvést i tohoto psa k posouzení na bonitaci v ČR, přestože daný jedinec absolvoval úspěšně bonitaci v zemi, odkud byl dovezen.

Přebonitace

Bonitace se provádí zpravidla jednou za život zvířete, a jen v opravdu výjimečných případech může předsednictvo klubu daného plemene povolit, případně nařídit opakování bonitace, tzv. přebonitaci či rebonitaci. Složení přebonitační komise by mělo být zcela jiné, než u původní bonitace. Důvody, díky kterým je možné přebonitovat psa a průběh přebonitace, většinou bonitační řády jednotlivých plemen popisují. Výsledek přebonitace je za všech okolností neodvolatelně platný.

Bonitační komise se zpravidla sestává z rozhodčího s aprobací pro dané plemeno, poradce chovu a člena výboru. Mohou být přizváni i další členové výboru klubu (apod.), pokud to Bonitační řád povoluje. Ten také určuje, zda mají tzv.hlas poradní či nikoliv.

Výsledek bonitace se zapisuje do průkazu původu. Některá plemena jsou po splnění všech podmínek chovnosti a výsledku bonitace rozdělena do chovných tříd, na chovný I., chovný II., a někdy i chovný III. (nejlepší výsledek je chovný I.). Krásným zvykem např. Klubu chovatelů kavalír a king charles španěla je, že každého jedince na bonitaci vyfotografují jak pro svou potřebu, tak pro majitele.

*Uvedené informace jsou pouze orientační, neboť každý klub má své, členy odsouhlasené, specifické podmínky pro konání svodů a bonitací; některé kluby svod ani bonitaci vůbec nepořádají, tedy ani u “svých psů” je nevyžadují.