Naučte se o nás starat: Umělý odchov mláďat

Obojživelníci

Reprodukce obojživelníků může probíhat rovněž spontánně. Podle druhu chovaných zvířat nalezneme vajíčka ve vodě, jindy jsou nalepena na rostliny nebo sklo terária. Zpravidla je přeneseme do čisté nádobky s trochou vody. Snesení vajec mohou předcházet zvukové projevy samce nebo kopulační spojení obou pohlaví. Vajíček bývá od několika kusů až po stovky, výjimečně několik tisíc. Z vajíček ocasatých obojživelníků se líhnou larvy, z žabích vajec pulci, v obou případech žijící ve vodě a dýchající tam rozpuštěný kyslík. Existují i žáby, pečující o vajíčka a mláďata jinými, až kuriozními způsoby. Vývojová stadia obojživelníků mohou být býlo i masožravé. Po různě dlouhé době metamorfují v dospělce. Menší část jich zůstane ve vodě trvale, větší se dýcháním přeorientuje na vzdušný kyslík a vylézá na zem. Již zmíněnou výjimkou setrvání v larválním stadiu, v němž se i rozmnožuje, představuje axolotl.

Stimulace některých druhů je proveditelná opět pomocí choriového gonadotropinu (drápatka vodní). Jinde se nedaří nebo je vyloženě nebezpečná a je lepší se pokusit o vyprovokování reprodukčního procesu umělou změnou mikroklimatu. Druhy, žijící v mírném pásmu se rozmnožují v závislosti na ročním období, druhy z oblastí blízkých rovníku se množí celoročně.

Plazi

Podobná kritéria platí i pro plazy. Zimování se v chovu uplatňuje vyloženě jako moment podporující nastartování reprodukčního procesu. Teploty, použitelné pro zimování jsou odvozeny z teplot, jaké nacházíme v klidovém období plazovy domoviny. Bývá to teplota +12 až +15 stupňů, které docílíme v chladnější místnosti bytu, +5 až +8 stupňů ve sklepě i teploty blížící se nule v chladničce. Pod bod mrazu teplota klesnout nesmí.

Krokodýlové, želvy a ještěři

Krokodýlové a želvy vajíčka zahrabávají. Samice některých druhů krokodýlů zůstává v okolí hnízda a chrání je před predátory. V době líhnutí, které malí krokodýlkové signalizují kvákáním, hnízdo opět rozhrabe a dokonce mláďata přenáší v tlamě do vody (aligátoři).

Rovněž ještěři snášejí různý počet vajec, která lepí na stěny terária nebo zahrabávají do substrátu. Jako podklad pro inkubaci vajíček suchomilných druhů volíme méně nasáklivý (písek, vermikulit), pro ostatní nasáklivější materiály (rašeliník).

Hadi

Hroznýšovití hadi snášející vejce snůšku obtočí tělem a jsou schopni je do jisté míry zahřívat. Při snížení teploty dochází u nich ke stahům svalstva a větší výrobě tepla - had vyhlíží, jakoby škytal. Naopak při vyšší teplotě se samice rozmotá nebo odplazí stranou (krajty). Jiní hadi rodí mláďata živá (hroznýš královský, anakondy).

Kobra královská si staví jakési dvoupatrové hnízdo. Ve spodním patře jsou uložena vajíčka, v horním bydlí samice, která snůšku hlídá. Ostatní hadi vajíčka více či méně ledabyla zahrabou a více se o ně nestarají, eventuálně jsou živorodí.

Mláďata jedovatých hadů disponují zuby a jedovým aparátem od prvních okamžiků, kdy spatřili světlo světa.