Užovky rodu Thamnophis a jejich chov

Thamnophisky chovám asi 3 roky. Měl jsem možnost na burzách vidět poměrně širokou paletu těchto velmi variabilně zbarvených hadů. Některé jsem choval a dva druhy mám dodnes. Patří k velice nenáročným terarijním zvířatům a chová je spousta začátečníků, ale také řada zkušených chovatelů, protože jsou nenáročné na prostor i potravu.

Můj chov

Dříve jsem choval Thamnophis sirtalis parietalis, Thamnophis sauritus sackeni a dodnes mám Thamnophis proximus a Thamnophis marcianus. Užovky chovám v teráriu 50x50x50 cm s podkladem směsi písku a hrabanky. Substrát udržuji stále suchý. Bezpodmínečně nutná je co největší nádrž s vodou nebo chov těchto hadů v akvateráriu. V mém teráriu jsou velké misky s vodou, ve kterých koření rostliny (Scindapsus) pnoucí se a proplétající mezi větvemi umístěnými v prostoru ubikace. Tím vzniká velké množství různorodých úkrytů v kořenech rostlin pod vodou i v listoví nad ní. Větve v teráriu nemusí mít velký průměr, protože užovky rodu Thamnophis jsou drobné a lehké. Nad větvemi je 25 W žárovka, která terárium vyhřívá a pod níž užovky často leží. Pokud není terárium zarostlé rostlinami, je dobré vytvořit zde úkryty z kůry nebo kamenů, protože thamnophisky jsou někdy dost plaché. Naopak některá mláďata si rychle zvyknou přijímat potravu z ruky či pinzety. 

Krmení

Podávám malé rybky volně vypuštěné do nádoby s vodou, kde je užovky podle potřeby loví. Když nejsou živé ryby, krmím rozmrazenými proužky rybího masa, rybími konzervami pro kočky nebo pulci a žábami. Všechno tohle krmení přijímají užovky bez problémů.

Rozmnožování a odchov

Rozmnožit thamnophisky se mi zatím nepodařilo, protože marcianusky jsou odrostlá mláďata a proximusky, přestože dosahují délky dospělých, věkově pohlavně dospělé nejsou. Vzhledem k údajům z literatury by neměly být s rozmnožováním těchto užovek problémy a proto doufám, že se mi podaří do budoucna mláďata odchovat.