Gigant (Giant homer)
Největším představitelem ze skupiny tzv. homerů, tedy výstavních okrasných holubů, vyšlechtěných z poštovního holuba, je americký giant homer, u nás označovaný jako gigant. Z dalších plemen homerů, lišících se jak utvářením postav, tak zejména barvou očí a tvarem hlavy, známých evropským chovatelům, můžeme jmenovat americké výstavní(show racer), antverpské výstavní(show antwerp), ryzí výstavní(genuine homer), exhibiční holuby(exhibition homer), anglické výstavní(show homer) a německé výstavní holuby(NVH-german beauty homer). Všechna tato plemena jsme mohli naposledy vidět pohromadě na Celostátní výstavě holubů v Lipsku/SRN v uspokojivém celkovém počtu 1785 holubů. Z tohoto počtu patřila cifra 895 jedinců NVH, 428 bylo vystaveno amerických výstavních a třetím nejoblíbenějším homerem nebyl nikdo jiný než gigant, zastoupený 296 jedinci.
Historie plemene
Na současných českých celostátních výstavách se k dlouhodobě dominantním německým výstavním holubům stále více derou ke slovu i holubi plemene gigant, přičemž jiná plemena “homerů” u nás nejsou v podstatě vystavována, i když jsou v některých českých chovech zastoupena. Chov gigantů má na českém území již téměř třicetiletou tradici, což zapřičinilo i to, že jsme v dřívější době měli těsné vazby s maďarským holubářstvím, které lze označit za domovinu evropského chovu gigantů. První vzorník plemene gigant byl u nás otištěn v IZ chovatelů holubů již v roce 1979. Přesto je nutno podotknout, že giganti u nás zprvu našli uplatnění zejména do křížení za účelem dosažení hybridů k výtečné masné produkci a teprve postupně si získávali i chovatele toužící po získání holubů špičkového plemenného typu. Tomuto směru jistě pomohlo i vydání nového amerického standardu v roce 1989, které již zcela jasně určilo výstavní směr šlechtění tohoto původně masného plemene. V devadesátých letech 20. století zažil v České republice chov gigantů skutečný rozkvět a dá se říci, že tento dosud neskončil. Vedle mimořádně působivého svalnatého a hrdého vzezření plemene, chovaného v ohromné barevné škále, jistě k tomuto rozšíření přispěla i zajímavá obchodní taktita některých jeho chovatelů a propagátorů. Tato by se dala charakterizovat asi následovně: “Koupíš jednoho holuba, zaplatíš 1.200, koupíš dva, dáš mi 2.000 a koupíš-li 10 holubů, zaplatíš dohromady 6.000,-Kč. Tak tě jeden holub vyjde na polovinu.”
Gigant byl vyšlechtěn v průběhu 20. let dvacátého století v USA, křížením pošťáků s holuby show homery, carnó ale i kingy. K uznání plemene došlo v roce 1929, ve stejném roce byl vydán i první vzorník. V dalším průběhu byli holubi plemene gigant kříženi z důvodu zlepšení plemenných znaků, popř. vyšlechtění nového barevného rázu i s jinými plemeny, nikdy však toto šlechtění nebylo jednoduché a skutečných úspěchů bylo dosaženo až po dlouhých letech, ve kterých se intenzivně pracovalo na typizaci plemenných znaků. V tomto následném křížení s giganty bylo vedle jiných plemen homerů využito i texanů a na druhou stranu bylo v USA použito právě gigantů k vylepšení utváření hlavy u orientálních racků. Gigant se v průběhu let stal holubem typu, přestal být využíván k farmářským účelům i když si zachoval velmi dobrou, nadprůměrnou plodnost.
Proč je oblíbený?
Na značné oblibě gigantů však jistě měl vliv i jejich symetrický, sportovně hrdý vzhled, vitalita a další vlastnosti, které uchvátily i západoevropské chovatele. Zde jsou giganti již delší dobu oblíbeni např. v Dánsku a nebývalý “boom” zažili jako plemeno v Německu v průběhu devadesátých let. Zatímco na počátku devadesátých let bychom na německých celostátních výstavách toto plemeno marně hledali, od roku 1994/5, kdy se giganti poprvé objevili na CV se z původních necelých 40 holubů jejich počet ustálil na hranici kolem 300 jedinců. S nástupem gigantů se však počal zvětšovat i počet zástupců jiných plemen homerů(Homerrassen) a podobně jako u nás v případě gigantů začala být tato plemena v Německu označována jako módní. Mezi předními chovateli těchto plemen dnes můžeme nalézt řadu dřívějších špičkových chovatelů poštovních holubů, kteří z letově vedeného chovu přešli na chov příbuzných plemen holubů, dnes již určených výhradně k výstavním účelům a převážně jen k voliérovému chovu. Ale zpět k situaci u nás. V Česku se několikrát podařilo giganty importovat přímo od chovatelů z USA, kvalitní holuby dnes u nás představují zejména jedinci v rázech modrém grizzly, modrém pruhovém ale i v mnoha jiných, např. opálovém, červeněplavém a dalších. Osobně se mi velmi líbí zbarvení redukované, ale i některá zbarvení rodobarvá či dominantní opál. Bylo by zřejmě dobré porovnat kvalitu našich holubů na evropském fóru, za účasti německých, dánských, maďarských a dalších chovatelů při posuzování americkým posuzovatelem. Holuby z USA dnes dovážejí i přední chovatelé z mnoha dalších evropských zemí, o to zajímavější by toto klání mohlo být.
Popis
Dnes je gigant po celém světě oblíben i pro svou pestrou barevnou škálu. Základem této palety je zbarvení typické pro holuby poštovní, ke kterému se přidávají různé barvy typické pro okrasné holuby a v neposlední řadě, jak už to u amerických plemen bývá, i řada barev a kreseb tzv. módních či amerických, kam řadíme indigo, opálovou, rodobarvou i redukovanou řadu, holuby mandlové a další rázy. Například v Německu, na výstavě Norimberk 2000 byli giganti vystaveni v této barevné škále: modří bezpruzí, kapratí i pruhoví, tmaví, tmaví kapratí, červeně, žlutě a stříbřitě plaví v pruhové i v kapraté kresbě, dále jedinci hněděplaví, oblíbení a kvalitní modří bělouši(grizzly), černí, červení, žlutí, indigo, dominantní opál, andalusián, žlutí a červeně kapratí, bílí a početná skupina AOC. Vedle těchto rázů se giganti objevují na výstavách i v rázech hnědožlutém, pruhovém a kapratém indigo, jako žlutěplaví a červeněplaví bělouši.
Přestože barva a kresba jsou u plemene důležitými znaky, běžně se používá mezirázové křížení, zaručující zlepšení toho nejdůležitějšího - typu gigantů. Nebojme se tedy i v našich chovech párovat k sobě různé rázy gigantů, tímto také dosáhneme toho, že sladíme stále ne úplně jednotný typ jednotlivých rázů.
Hlava giganta je v poměru k tělu mohutná, její horní linie tvoří plynulý nenarušovaný oblouk směřující ze záhlaví až ke špičce zobáku s nejvyšším bodem hlavy nad očima. Čelo a hlava jako celek jsou rovněž velmi široké. Líce nesmí být vystouplé, či jinak výrazné, hrdlo je pěkně vykrojené bez náznaků lalůčků, či jiných narušení. Zobák je velmi široký a střední délky, obě čelisti jsou stejné síly, přičemž dolní část spodní čelisti je nesena vodorovným směrem. Linie mezi horní a spodní čelistí při pomyslném protažení protíná střed oka. Vlastní oči jsou důležitým plemenným znakem, s tím, že požadujeme oči jakoby živé, čilé a plné vitality, výrazně zbarvené - oranžové až červené, mezi odborníky neslyšíme o oku gigantů jinak než pod označením rubínové. K získání takového oka jistě velmi dobře pomohou i speciální karotenové holubí granule nabízené zahraničními firmami, ale i naučení holubů na strouhanou mrkev nebo kvalitní strava v případě, že správné oko je již v chovu zaneseno. Barva očí u bílého rázu je vikvová, kdežto u hnědých holubů vídáme oči tzv. nepravě perlové.
Ozobí gigantů je poměrně velké, ale jemné a hladké, tvarované do písmene V. Tolerantní jsme k dělenému ozobí, tvar ozobí však nesmí narušovat plynulou křivku horní linie hlavy. Krk je výrazně silný, především v nasazení, ale poměrně mohutný je i při výrazném zúžení u hlavy. Krk by neměl být příliš krátký, jak mnohdy vídáme, ani tenčí a dlouhý. Hruď je značně široká, udává se šířka mezi 14-15 cm, je zřetelně klenutá a hrdě nesená. Kompaktnímu vzhledu giant homera dodávájí gradaci široká záda, výrazně se sužující směrem ke krátkému, úzkému, vodorovně nesenému ocasu. Křídla giganta jsou poměrně velká, avšak těsně přilehlá, velmi dobře složená a krátká. Jsou volně položena na ocase, dobře kryjí záda a konce letek se vzájemně nekříží. Kostra holubů je výtečně osvalená, silně vyvinuté, pevné svalstvo je dobře patrné i na stehnech široce nasazených nohou. Velmi důležitým plemenným znakem je pevnost, přilehlost a kompaktnost úzce složeného opeření.
Posuzování kvality
Při posuzování kvality zástupců plemene gigant bychom se měli zaměřovat na stejné znaky jako šlechtitelé v USA. Hlavní důraz věnujeme utváření hlavy, dále na hrudní partii, osvalení a celkovou kondici holuba, stejně tak i na křídla a pozice barva a kresba. Menší důraz klademe na ocas, nohy, kýl a oči. Holubi by měli rovněž splňovat určitá hmotnostní kritéria. Současný náš vzorník udává ideální hmotnost kolem 850 gramů, v USA je dnes ideálem hmotnost mezi 950 až 1000 gramy. Jestliže má holub výrazně podváhu, či váží výrazně nad horní hranici, musí být přísně trestán a to stejné platí i v případě, že sílu holuba tvoří měkká tučná tkáň a nikoliv pevná svalovina. Důraz na osvalení gigantů je nesporný, je nutno tomu uzpůsobit i krmný režim, chudší na tučná olejnatá semena a kukuřici a naopak bohatý na vlákniny, luštěniny, minerální látky a vitamíny. Temperament gigantů je poměrně klidný, je radost dívat se na hejno těchto hrdě se nesoucích holubů, kde samci pyšně vykračují za svými holubicemi nebo imponují svým sokům.
Nejlepší světoví chovatelé plemene jsou sdruženi v Americké asociaci chovatelů giant homerů(AGHA), která připravuje velmi kvalitní program pro chovatele - klubisty, zajišťuje gigantům ohromnou propagaci a v neposlední řadě vydala nádhernou ilustrovanou brožuru o chovu plemene. Přestože již v této organizaci máme české zastoupení, pro případné další zájemce o členství, nebo o brožuru je zde kontaktní adresa: J.Aubrey Mire, 314 Jean Vidrine, Ville Platte, LA 70586 USA.
