V zemském chovu statistika vykazuje každoročně 8 - 10% ztrát z počtu narozených hříbat. Největší ztráty jsou během periody sání a jako příčiny jsou nejčastěji uváděny chyby ve výživě, zoohygieně a technice chovu.
Odchov hříbat pro výkonnostní jezdecký sport i pro rekreační využití je ovlivňován celým komplexem faktorů. Snem každého ambiciózního chovatele je odchovat špičkového jedince, což s sebou nese uznání a čest široké veřejnosti, ale i ekonomický přínos pro budoucí chov. To, že neexistuje žádná šablona na produkci např. olympijských vítězů, činí z chovu zajímavou, ale náročnou oblast podnikání. Úspěch se již nedostavuje pouze shodou náhod, ale cílevědomou činností, odborností a praktickými znalostmi chovatele. Budoucí výsledek tohoto komplexu - hříbě, je proto ovlivňováno jednak chovatelem a vnějšími podmínkami.
Chovatel svým rozhodnutím o výběru rodičovského páru rozhoduje částečně o budoucím genotypu, tvrdosti konstituce, charakteru, temperamentu, užitkové predispozici pro výkonnost a hlavně zdraví koně.
Vnější podmínky a jejich vliv je dán adaptabilitou hříběte na působení fyzikálních, chemických a mechanických činitelů. Vědeckým studiem chovatelských vlivů na budoucí výkonnost koně byla vyhodnocena jako jedna z nejdůležitějších dědičnost - heritabilita. Stanovení koeficientů heritability - h2 jednotlivých vlastností a adaptabilita jedince by se tak měly stát jedním z důležitých kritérií při výběru rodičovského páru. Chovatel by si měl uvědomovat, že jen zdravé hříbě a jeho odchov za správných podmínek je podmínkou pro zhodnocení prakticky pětileté chovatelské práce (od připuštění klisny po obsednutí remonty). Velmi důležitá je tedy chovatelská vzdělanost, odbornost, erudice a vůle si osvojovat nové poznatky (sebevzdělávání) s následným uplatněním do praxe. Stručně si proto připomeneme jednotlivá odborná témata, která významně ovlivňují kvalitu a úroveň budoucí populace koní.
Stanovení chovného cíle: světový trend v chovu sportovního koně spěje k určité specializaci a orientaci na jednotlivé jezdecké sportovní discipliny. Přesto však všechny vyspělé evropské chovatelské země a jejich jednotlivé plemenné knihy (hannoverská, holštýnská, westfálská, oldenburská, dánský a belgický teplokrevník, KWPN) mají základní rámec společný: Chovat ušlechtilého, rámcového a korektního koně s kmihuplným, elastickým, prostorným pohybem a na základě svého charakteru, temperamentu a jezditelnosti být vhodný pro různé discipliny jezdeckého sportu.
Přesto se populace jednotlivých plemen sportovních koní liší. Je - to právě důrazem v šlechtitelském cíli na specifické požadované užitkové vlastnosti jako např. holštýnská PK preferuje techniku pohybu ve skoku, westfálská PK všestrannost, hannoverská PK mechaniku pohybu a exteriér aj. Jednostranná orientace však s sebou nese rizika vzniku určitých predispozicí pro některá dědičná onemocnění. Pro sportovního koně má velký význam zdravotní stav končetin. Proto se v poslední době vědecké studie obrací na problematiku dědičných predispozic pro vznik zdravotních poruch na končetinách. Dosavadní poznatky jsou uvedeny tabulce č.1.
Dědičnost onemocnění na končetinách v %
Onemocnění střelkové kosti 26 -34
Artróza spěnkového kloubu 13 - 26
Špánek 20 - 35
Osteochondróza 25 - 27
Výše uvedené údaje by měl chovatel využívat v selekčním procesu a výběru rodičovských párů. Pastevní odchov hříbat s pravidelným pohybem by měl být samozřejmostí, právě jako prevence onemocnění pohybového aparátu hříbat.
Co tedy majitel chovné klisny by ve svém chovatelském kalendáři měl mít zabezpečeno:
1. zooveterinární požadavky na klisnu a narozené hříbě
2. výživu klisny a hříběte do 3 let stáří
3. prevenci vzniku onemocnění
4. vliv na charakter a chování hříběte
Ad 1:
a) komplex opatření pro bezrizikový a nekomplikovaný porod
b) imunitu klisny před porodem proti onemocnění influenzou, virovému potratu(EHV-1), tetanu a vzteklině
c) endo a ektoparazitární ošetření na základě koprologického vyšetření
Ad 2:
a) Kolostrální výživa:
Hříbě hned po porodu od 15 min - 2 hod se snáží vstát a sát. Mlezivo je první výměšek mléčné žlázy na začátku laktace. Od mléka se liší svým složením a nažloutlým zabarvením. Je hustší a mírně lepkavé. Má hořkou až slanou chuť a specifickou vůni. Obsahuje velmi mnoho bílých krvinek, vápenatých, hořečnatých a fosforečných solí a má také větší obsah bílkovin a vitaminu A. Působí mírně projímavě. Při vaření se sráží. Složení mleziva se postupně mění, takže za 2 - 3 týdny po ohřebení vylučuje mléčná žláza normální mléko. Rozdíl ve složení mleziva a mléka v různých laktačních obdobích udává tabulka č. 1
laktační období | bílkoviny | tuk | cukr | popeloviny |
mlezivo | 20,6% | 0,7% | 3,3% | 1,1% |
mléko 3 denní | 3,2% | 2,5% | 6,2% | 0,6% |
mléko 1. měsíc | 2,5% | 2,0% | 6,8% | 0,5% |
mléko 3. měsíc | 2,1% | 1,6% | 7,1% | 0,4% |
tab. č. 1
Specifickou hmotnost má průměrně 1,0347 a viskozitu o něco nižší než kravské mléko, je zásaditější než mléko masožravců. Bod mrazu mléka klisny je 1,034 °C . Mléko klisny obsahuje v kg asi 2,14 MJ energie, 105 g sušiny, 19,6 g proteinu, 12,7 g kaseinu, 13,6 g tuku, 60,8 g laktózy, 2,95 g popela, 0,9 g vápníku, 0,39 fosforu, 0,03 hořčíku, 145 g železa, 89,7 mg zinku, 25 mg mědi, 0,095 mg vit B2.
Při úhynu nebo utracení klisny, stojí chovatel před problémem, čím nahradit mléko klisny. I když se to může jevit neetické, je třeba i od uhynulé klisny po porodu se snažit oddojením získat kolostrum, které je pro první hodiny života pro hříbě nenahraditelné, - pokud ho nemáme zamražené např. od jiné klisny. Plnohodnotná náhražka, která naplní nutriční hodnotu pravého mléka a hlavně fyziologický příjem mléka od klisny v systému sání - tj. mateřský kontakt mezi potomkem a klisnou, neexistuje. Kravské mléko se může použít, ale svým složením se značně od kobylího mléka liší a musí se proto upravit. Je bohatší na tuk, bílkoviny, sušinu a popeloviny, chudší na laktózu. Proto je nutné kravské mléko ředit v poměru jeden díl mléka a tři díly vody. Doporučuje se mírné oslazení. Svým složením je bližší mléko kozí. Je možno říci, že i ranně osiřelá hříbata lze na kozím mléce bez úpravy odchovat, i když je také svým složením odlišné. Srovnání různých mlék a složek procenticky udává tab. č.2
druh mléka | voda | sušina | bílkoviny | tuky | cukr | popeloviny |
klisna | 90,16 | 9,74 | 2,86 | 1,26 | 6,33 | 0,29 |
kráva | 87,50 | 12,50 | 3,80 | 3,9 | 4,40 | 0,72 |
koza | 86,50 | 13,50 | 3,50 | 4,10 | 4,20 | 0,85 |
tab.č.2
Hlavní rozdíly jsou však ve skladbě bílkovin. V mléce klisny je 50 - 60% kaseinu, 40 - 50% připadá na albumin a globulin, kdežto v kravském mléce tvoří kasein 70 - 85% a zbytek v podstatě albumin, protože globulin je jen ve stopách. Obdobný poměr je v podstatě i v mléce kozím, kde však podíl albuminu je poněkud vyšší. Dle složení mléka jednotlivých druhů zvířat vidíme, že ideální je vždy pro hříbě mléko klisny. V prvním měsíci života je hříbě zcela závislé na výživě mléčné. Produkce mléka je ovlivněna stadiem laktace, věkem a pořadím porodu, plemenem a výživou klisny. Z faktorů výživy jsou nejvíce prozkoumány vlivy příjmu energie.
Je jisté, že nekvalitní výživa má vliv na produkci mléka a obsah energie v mléku. V průběhu prvních 2 měsíců laktace prudce stoupá, až dosáhne denní produkce mléka 15 - 17 l . Toto množství mléka zajišťuje u hříběte až kilogramový přírůstek denně. Můžeme proto pravidelným vážením hříběte zjistit laktaci klisny a tím i zkontrolovat naplňování nutričních požadavků hříběte.
V prvním měsíci života hříbě saje od klisny až 60x za 24 hod. To znamená, že hříbě na jedno sání vypije asi 150 - 250 ml mléka. Osiřelé hříbě uměle odchovávané proto musí dostat nejméně 12 x denně napít. Zde se dopouští chovatel nejvíce chyb. Hříbě, pokud přijde o matku aniž by od ní sálo, se velmi rychle naučí pít z lahve s dudlíkem. Ovšem při napájení s několika násobně nižší frekvencí než je přirozené, (ze 60 na 12x) má relativně hlad a proto velmi rádo příjme větší množství mléka - na jedno napojení až 0,5 l, což mu chovatel rád zabezpečí a domnívá se, že dělá to nejlepší pro hříbě, protože mu přece může dát více mléka než klisna. Opak je však pravdou! Silným sacím reflexem příjme velmi lehce a rychle nabízené množství mléka z láhve za velmi krátký časový interval - otvor v dudlíku oproti struku klisny mu to totiž umožňuje. Tím nedochází k proslinění a polyká na jeden hlt až 5 - 10x větší množství mléka. Do žaludku se tak dostane rychle velké množství mléka, které žaludek dilatuje, čímž se zpomaluje peristaltika. Nedostačující sekrece chymosinu způsobuje následně nedostatečné sražení mléčné hmoty. Ta postupuje do duodena, kde by mělo probíhat enzymatické štěpení bílkovin na aminokyseliny. Protože mléko však není dostatečně sraženo, dochází ke zvýšené produkci amoniaku a změně ph. střevního obsahu. To následně vyvolává zánět střevní stěny s klinickým projevem - průjmem.
Průjem způsobuje oslabení jedince, dehydrataci a zvýšené vylučování potřebných látek. Hříbě vlastně hladoví a zvýšenou potřebu živin a tekutin kryje zvýšeným příjmem nabízeného mléka a předcházející popsaný proces se opakuje a prohlubuje tak, že může končit úhynem hříběte. Je proto vždy lepší se pokusit najít náhradní klisnu a mléčnou periodu zabezpečit fyziologickou cestou. Kontrolu růstu a přírůstku hříběte a tím i výši laktace klisny provádět měřením a vážením hříběte. Hříbě by mělo zdvojnásobit svoji porodní hmotnost (55 - 60 kg) asi v 6 týdnu života. Od 3. týdne života začínáme s příkrmem koncentrátu a objemného krmiva do samostatného korýtka. Nežádoucí je krmení klisny a hříběte společně z jednoho koryta. Klisna dostává krmivový koncentrát bohatý na bíkoviny, který je pro hříbě velmi nebezpečný, protože způsobuje průjmy a později ortopedická onemocnění. Proto individuální krmení klisny a hříběte dle nutričních požadavků pro jednotlivé fáze laktace klisny a růstu hříběte zabezpečujeme uvazováním při krmení. Nemůže tak docházet k překrmování nebo naopak k deficitnímu příjmu krmiva. Optimální je kombinace stájového a pastevního odchovu. Ve stáji příkrmem zabezpečíme minerálně - vitaminózní dotaci a pastvou kvalitní trávy zbývající potřebné nutriční látky. Na dobu odstavu se názory liší. Odstav může být proveden od 4. - 8. měsíce stáří hříběte. Osobně preferuji, pokud to podmínky chovu umožňují, pozdější dobu v 7 - 8 měsíci. V této době jsou již hříbata zcela nezávislá z pohledu výživy na klisně, ale pocit ochrany a kontaktu s klisnou a stádem napomáhá ve vývoji charakteru a získání důvěry v člověka, což umožňuje lehčeji naučit hříbě požadovaným návykům. Velmi se to osvědčuje při korektuře kopyt, nasazování uzdečky, vodění a vet. zákrocích. Protože je v tomto věku hříbě samostatné, probíhá i odstav v daleko menším stresu.
b) Rostlinná výživa:
Hříbě může být prakticky od 4. měsíce odchováváno pouze na rostlinné krmné dávce. Hlavní pravidlo, které musí být dodržováno je, že příjem energie a bílkovin musí být dle potřeby.
Příklad krmné dávky pro odstávče a dvouletka:
Krmivo v kg/den v kg/den
stáří 7 - 12 měsíců stáří 18 -24 měsíců
ž.hm. 250 kg ž.hm. 375 kg
luční seno 2 3,5
mrkev 2 2
mačkaný oves 2 2
doplňková KS
ca 15% HP 1,5 1
min. vit dopl. 50g 80g
SE MJ 61 70
HP 495 520
Ad 3)
a.) denní kontrola zdravotního stavu a kontakt s hříbětem je nejednodušší a nejlevnější prevence onemocnění
b) imunizace hříbat od 3. měsíce stáří proti tetanu a rhinopneumonii
c) imunizace hříbat od 4. měsíce stáří proti influenze eventuálně vzteklině
d) úprava (korektura) kopyt každý 6. - 8. týden
e) odčervení (od 15. dne stáří začíná hříbě olizovat a požírat výkaly klisny- koprofagie -invaze) od 1. měsíce stáří
Ad 4)
a) Cílem je připravit hříbě během pobytu ve stádě základním návykům, které jsou nezbytné pro následující výcvik a trénink.
-návyk na ohlávku a uvazování
-návyk na vodění a předvádění
-návyk na přístup člověka z levé a pravé strany a na čištění
-návyk na zvedání a poklep končetin
-návyk na samostatnost
Postupný výcvik těchto návyků musí být provázen důvěrou koně v člověka a opačně. Člověk si sice musí vybudovat nadřazenost, aby ho kůň respektoval, podobně jako vůdčí klisnu ve stádě, ale mělo by k tomu dojít přirozenou cestou na základě znalostí etologie. Pokud se to podaří, odchováte opravdového přítele člověka, kterému bude také věrně sloužit a schopen s ním podávat vrcholné sportovní výsledky. Splníte si tak cíl vytyčený šlechtitelským programem.