Cichlidy z jezer Malawi a Tanganika

Úvodem mi dovolte jen malou poznámku k obsahu tohoto článku. Pokud pozorně čtete např. inzerci i v tomto časopise, jistě ani Vám neuniklo, že se u nás neustále rozrůstá chov afrických cichlid. 

Chov afrických cichlid

Dostávají se k nám stále nové druhy, o které je stále mezi akvaristy velký zájem. I když někdo namítne, že se jedná jen o módní směr, který k nám přišel ze západu, musím mu oponovat tím, že tyto krásně zbarvené a zajímavé cichlidy se již v našich akváriích chovají dlouhá léta, jen se o nich dříve málo vědělo a psalo. Bohužel ani u nás nevyšla žádná odborná publikace týkající se pouze těchto ryb. V nově vydávaných akvaristických knížkách sice již něco málo najdeme, ale dle mého názoru to pro začínající akvaristy, kteří by se např. chtěli chovem těchto cichlid zabývat a ještě se něco podrobnějšího dozvědět např. o tom, v jakém prostředí žijí v přírodě, je nedostačující. Aby si mohl každý z nás vytvořit alespoň nějakou představu a podle toho i uzpůsobit interiér akvária tak, aby se co nejvíce podobal biotopu v přírodě, dovolil jsem si napsat takové shrnutí mých poznatků a zkušeností s chovem těchto afrických cichlid.

Najdete zde i některé odborné odstavce a zajímavosti vyňaté z různých materiálů, které mě zaujali a rád bych se s Vámi o ně podělil. Chtěl bych tímto článkem pomoct začínajícím akvaristům a doufám že i zkušení chovatelé zde najdou nějakou zajímavost. 

Ještě bych si dovolil shrnout pár základních informací k tomuto tématu. Zkusím zde v kostce popsat charakteristiku biotopů obou afrických jezer i charakteristiku chovu a odchovu cichlid z nich pocházejících.

Jezero Tanganika

Jezero Tanganika je částí velké africké příkopové propadliny, která se táhne od Rudého moře až k Mozambiku. Jezero tvoří část západního ramene příkopové propadliny a vzniklo asi před dvaceti miliony let. Vysoké srážky v této krajině naplnily tuto kotlinu a vzniklo nejhlubší africké jezero. Největší hloubka je 1470 m. Je druhým nejhlubším jezerem na světě. Obrovské hory, které jezero lemují, spadají příkře do vody až do hloubky 1000 m. Délka jezera je 700 km a v průměru je 40 km široké. Maximální šířka je až 80 km. Rozloha jezera je 32880 km čtverečních a celkové množství vody tvoří asi 35 km krychlových, což odpovídá polovině Severního moře. Z jezera vytéká řeka Lukuga, přítok druhé nejdelší řeky Afriky - Konga.

V tomto jezeře, ve kterém narážejí vlny na skalnatou linii břehu a v určitých ročních dobách jsou silné bouře, s sebou přineslo za 20 milionů let izolace značné evoluční změny.

Nyní poskytuje jezero Tanganika domov asi 285 druhům ryb, což je více, než je sladkovodních druhů v Evropě. Z těchto druhů je 222 v jezeře endemických. Otázka taxonomie endemických cichlid z velkých afrických jezer je složitá a dnes v podstatě nevyřešitelná. Stále dochází k tvorbě nových druhů, neboli speciaci.
Také pod vodou se jezero vyrovná moři. Viditelnost ve vodě je až 15m. Obrovské bloky hornin a skály leží ukryty na písečném dně. Skály osídlují řasy, houby, plži a korýši. Moře připomíná i velká rozmanitost a barevnost ryb. Tak jako na korálovém útesu se každý druh v jezeře specializoval na určitou lokalitu nebo hloubku, která je pro ně optimální pro život a odchov potomstva.

A zde se dostáváme k prvnímu rozdělení afrických cichlid na cichlidy “volné vody” žijících převážně v hejnech a na “teritoriální ryby” zabírající svou lokalitu, např. jeskyňku a blízké okolí, které obývají v páru nebo početnějších komunitách. Při výběru rybek do akvária musíme i k tomuto faktu přihlížet a zvolit vhodně poměr druhů např. 5 : 5.

Jezero Tanganika má vodu o Ph 7,5 - 9,2 o celkové tvrdosti ( 7 - 12 něm. stupňů ), vodivosti 606 - 620 uS/cm. Teplota na povrchu je 24 - 29 °C, v hloubkách 23 °C. Průhlednost vody je až 22 m.

Jezero Malawi

I jezero Malawi, jehož vznik je vulkanického původu, má obdobnou charakteristiku jako jezero Tanganika. Jeho rozloha je 28480 km čtverečních, ovšem hloubka s porovnáním jezera Tanganika je skoro poloviční. A to největší naměřená hloubka byla 785 m. Což je možná i jeden z důvodů odlišného biotopu jezera. I když zatím není vědecky zodpovězeno na otázku, proč v “sousedících” jezerech došlo k tak odlišnému evolučnímu vývoji.
Samozřejmě pro nás je tato rozdílnost o to zajímavější. Což nakonec můžete posoudit sami co do rozmanitosti a barevnosti rybek. Možná mě sami dáte za pravdu, že jakákoliv cichlidka, či jiná rybka má své osobité kouzlo a půvab, který již učaroval hodně akvaristům.
Jezero Malawi má vodu o Ph 7,7 - 8,8, nejvýše středně tvrdou ( celková tvrdost 4 - 8 něm. stupňů ), s vodivostí 210 - 235 uS/cm, průhledností až 20 m. Povrchová teplota vody je 24 -- 30 °C, v hloubkách je teplota kolem 22 °C. (naměřené hodnoty byly převzaty z “Akvaristiky” od J. Hofmana a J. Nováka).

Jak uspořádat akvárium

Z výše uvedeného popisu charakteristik biotopů obou jezer můžeme pro vlastní potřebu vybrat spoustu údajů potřebných k vytvoření optimálních podmínek pro uspořádání akvária a pro úspěšný chov a odchov afrických cichlid.

Akvárium pro africké cichlidy by mělo být co nejčlenitější. Různě poskládané kameny můžeme zkombinovat s kořeny, které zase jsou prospěšné pro chov rybek rodu krunýřovců. (Ale o tom bude zmínka později.)

Zajímavé na těchto cichlidách je i fakt, že lze chovat v jednom akváriu více druhů pohromadě (např. oproti jihoamerickým cichlidám). V druhově specializovaném akváriu vytvářejí ryby mezi sebou společenský žebříček, který se tvoří v nezáludných tradičních bojích. Jak vidíte, hierarchie panuje i mezi rybami. Pokud je ale pestrost druhů rozmanitější, zmenšuje se i agresivita jednotlivých ryb, či dominantních samců k slabším jedincům v hejnu. Ani nedochází k agresivnějšímu pronásledování samic nebo k soubojům končících smrtí slabšího jedince. Ale i zde platí pravidla přirozeného výběru. Dominantní samec je vždy z celého hejna nejlépe vybarven a má i přednostní právo ke tření. To zaručuje pěkné a zdravé potomstvo.

Více ryb v akváriu rozptyluje pozornost dominantních samců, kteří raději upustí od pronásledování samice nebo potyček s jinými samci, jen aby mohli hájit své teritorium. Bylo vypozorováno i to, že pokud dojde k šarvátce mezi dvěma samci, najde se jiná ryba (i jiného druhu), která je rozežene. I když to není vždy pravidlem. Rozhodně ale stojí za to,věnovat čas k pozorování chování našich rybích svěřenců. Pak si můžeme položit otázku o významu chování nebo příčin jednotlivých reakcí a zkoumat důvody např. vnitrodruhové agrese. Kdekoliv se stal člověk schopným záměrně řídit přirozený běh věcí určitým směrem, vděčil za tuto moc tomu, že pochopil řetěz příčin, které tento běh způsobují. To už jsem se, ale dostal od etologie (etologie - nauka o chování) k psychologii, proto se vrátíme k našemu tématu.
Nesmíme ale opomenout velikost akvária. I zde platí pravidlo, že čím bude nádrž větší, tím lépe jak pro rybky, které lépe porostou, tak pro nás, protože se časem vytvoří v akváriu určitá biologická rovnováha a toto biouniversum nám ušetří spoustu starostí a času s údržbou. Pro africké cichlidy doporučuji akvária od 200 litrů výše. Na jednu rybku musíme počítat minimálně 3 - 5 litrů vody (podle velikosti ryby v dospělosti). Také je nezbytné zařídit v akváriu silné filtrování a vzduchování. Osvědčilo se mi mít dva nezávislé zdroje např. vzduchovací motorek napojený na vzduchovací kámen a vnitřní filtr s průtokem vody jednou takovým, než obsah vody v akváriu. Může se stát, např. při výpadku elektřiny, že se filtr nerozběhne. Následky jsou smutné.

Jelikož jsou jezera Malawi i Tanganika v subtropickém pásmu a voda v nich je brakická, upravíme i naši vodu pomocí kamenné soli (NaCl) a jedlé sody (soda bicarbona), na Ph 7,5 a teplotu doporučuji udržovat pomocí termostatu v mezích 25 - 28 °C.

 

Krmení

Hlavní složka potravy v přírodě jsou řasy, kterými jsou hojně porostlé již zmíněné kameny a pobřežní skály. A to je snad jediný mínus u těchto ryb. Je logické, pokud je hlavní složka potravy ryb rostlinná, že by nám v akváriu zdecimovali všechny jemnolisté kytky. Je jen pár druhů vodních kytek, které lze mít v akváriu s “afrikou”, jsou to : všechny druhy rodu Anubias, Ammania senegalensis, Bolbitis heudelotii, Crinum natans, Lagarosiphon major, Pistia stratiotes, Ranalisma humilis, Vallisneria spiralis a hybridní druhy rodu Aponogeton.

Ale i toto mínus lze již dnes vyvážit. Pro vytvoření věrného biotopu, lze na našem trhu sehnat jakoukoliv z výše uvedených kytek a to jak živou, tak věrně udělanou umělou napodobeninu speciálně pro akvarijní účely. Pokud zvolíme živé kytky, musíme rybkám dávat pestřejší stravu a v létě jim přilepšit omytým listem hlávkového salátu, v zimě zas přidat mražený špenát. Dnes jsou již vyvinuta i speciální sušená krmiva pro určité druhy ryb.

Tato krmiva jsou již dnes vyráběna na vědecké bázi a složením obsahují ty nejdůležitější prvky s převládajícím množstvím nejvhodnější stravy pro ten který druh. Pro africké cichlidy můžu jmenovat např. Tetra - phyll nebo Cichlid excel od firmy Hikari. Tato speciální krmiva obsahuji ty nejdůležitější vitamíny, minerální látky, stopové prvky a spoustu jiných důležitých faktorů, zajištujících správnou výživu ryb. Ale hlavně zde převládá rostlinná složka, tak žádaná na jídelníčku afrických cichlid. Především musíme zajistit rybkám co nejpestřejší stravu, i když by se dalo říct, že jsou všežravci. Poznáte sami, že některá krmiva přijímají lépe než jiná. 

Kromě již uvedených krmení lze ryby krmit nastrouhaným rybím filé, hovězím srdcem, mraženými patentkami nebo dafniemi. Občas můžem i zkusit vařené těstoviny. Dospělé rybky stačí krmit jednou denně, mladé třikrát.
Čím bude jejich strava různorodější, tím více se Vám rybky odmění pěkným vybarvením a zdravým potomstvem.

Rozmnožování

Tím můžeme navázat na rozmnožování těchto afrických cichlid. Jako příklad uvedu cichlidy rodu Pseudotropheus. Samec se nejdříve začne dvořit samici, natřásáním celého těla a roztahováním všech ploutví. (Snad aby dokázal, že je ten největší a nejsilnější.) Když je samice svolná ke tření, tak si takto vybraný pár vyhlédne jeskyňku či plochý kámen, který nejdříve očistí. Pak nad kamenem začnou kroužit. Samice začne vypouštět jikry, které hned v následující otáčce sbírá do tlamky, kde je ukládá do jakéhosi vaku, pod tlamkou, který se s přibývajícími jikrami zvětšuje. Mezitím se snaží samec podstrkovat před tlamku samice svou řitní ploutvičku, na které jsou kresby znázorňující jikry. A jak se samice snaží chytnout do tlamky i tyto atrapy, vypouští sameček mlíčí a v tlamce samice dochází k oplodnění jiker. Pak už zůstává vše na samici. Veškerý vývin plůdku z jiker probíhá v tlamě samice. Po celou tu dobu žere málo nebo vůbec. Když ji po 7 až 10 dnech odlovíme do menšího akvária,(samozřejmě ji musíme vytvořit stejné podmínky, co se týká teploty a vody, jako ve společné nádrži.) tak po pár dnech, když je všude klid, můžeme pozorovat, jak vypouští z tlamky svá mláďata “na procházku” po akváriu, aby se postupně naučila hledat potravu a samostatnosti. Z této zvláštní péče o potomstvo je odvozen i druhý název, dalo by se říci lidovější a to “tlamovci”. Jsou to ryby, které mají nejvyvinutější smysl v péči o potomstvo.
Většina cichlid v jezeře vychovává své potomstvo v tlamě. Vylíhlé mladé rybky jsou z tlamky pravidelně vypouštěny, aby se stravovaly na skalách. Jakmile hrozí nebezpečí, uprchnou zpět do rodičovské tlamy. A jiné cichlidy v jezeře používají jinou formu péče o potomstvo. Hloubí si v písku “hnízda” kam kladou snůšky jiker, které rodiče opatrují až do samostatnosti rybek.
S třením tanganických tlamovců souvisí také mezi rybami zcela ojedinělý jev, rozmnožovací parazitismus (kukaččí syndrom), mohu - li to tak nazvat.

Zatím byl prokázán u tří druhů sumců peřovců :
Synodontis multipunctatus
Synodontis petricola
Synodontis eurystomus - (Podle některých novějších ná zorů se tento druh správně jmenuje Synodontis polli.)

Poprvé na začátku 80 let byl v akváriích pozorován neobvyklý jev - sumci peřovců podkládají třoucím se tlamovcům svoje jikry a samice cichlidy je normálně posbírá spolu s vlastními do tlamy. Teprve později byl tento způsob rozmnožování potvrzen i ve volné přírodě. Sám jsem měl možnost zhlédnout dokumentární záběry natočené přímo v jezeře Tanganika. 

Ačkoliv jsou všechny tři uvedené druhy peřovců tanganickými endemity, nejsou svým rozmnožováním vázány pouze na tanganické tlamovce. V akváriích se ukázalo, že mohou používat “služeb” tlamovců i z jezer dalších. Touto tzv. “symbiozou”, jsme se dostali k další části, ke společenství ryb. Budˇto lze vytvořit pravděpodobný biotop, s endemitními druhy ryb a rostlin nebo můžeme experimentovat jako autor A. Obst, který již publikoval v časopise Akvárium - Terárium v roce 1984 v čísle 4.
Společně s africkými tlamovci umístil i rybky rodu Ancistrus dolichopterus. Adaptace rybek proběhla velmi dobře. Ancistrus dolichopterus pochází původem z Amazonky a žije i ve vodách Guayany. Dospělé rybky se pak i ve společné nádrži s africkými tlamovci bezproblémově vytíraly.

Můj chov

Na popud tohoto zajímavého experimentu se mě podařilo získat 8 ks mladých rybek Hypostomus sp. plecostomus. (U nás v té době ještě málo rozšířených ryb.) A i adaptace těchto endemitních ryb ve společném akváriu s tlamovci proběhla dobře. Až na malé potyčky s rybkami Ancistrus dolichopterus, kteří již delší čas nádrž obývali a měli na dně akvária již vytvořená svá teritoria.

Nyní již chovám ve společných nádržích s africkými cichlidami i africké hrbohlavce (Steatocranus casuarius), endemické peřovce a tři druhy krunýřovců:
Ancistrus dolichopterus
Hypostomus sp. plecostomus
Glyptoperichthys gibbiceps.

Výtah z knihy “Rozmanitost života”

Ale abych se vrátil k původnímu tématu. Jezera Malawi a Tanganika jsou ojedinělé biotopy a nikde jinde na světě se cichlidy z těchto jezer nevyskytují. Ale jak jsem se dočetl v krásné publikaci: “Rozmanitost života” od Edwarda O. Wilsona, je možná jen otázkou času, kdy lidé v honbě za většími zisky zničí i tyto dvě tak ojedinělé lokality. Dovolte mi citovat z již zmíněné publikace:

“Přirodopis nám přináší větší radost a je i zajímavější, když přírodu pozorujeme z hlediska evoluční teorie a hledáme náhlá uvolnění tvůrčí energie v adaptivních radiacích. O to hrůznější jsou pak zjištění, jak rychle mohou být takové výtvory evoluce zcela zničeny. Většina skupin vzniklých radiací zůstává na vrcholu rozmanitosti po dobu tisíců až milionů let. Ve srovnání s tím je např. současné mizení cichlid z afrického Viktoriina jezera téměř okamžité. Hromadně je hubí obrovský okoun nilský, nenasytný dravec, který byl ve 20 letech tohoto století vysazen ugandskou vládou jako hospodářsky využitelná ryba. Tento vodní obr dorůstá délky až dva metry a váží až 180kg. Doslova si cichlidami prokousává cestu k jihu od místa svého vysazení na severním břehu Viktoriina jezera. V místech kde se uchytil, vymizela už více než polovina druhů cichlid.
Omezení skupin jako jsou africké cichlidy na jediné jezero činí tyto biotopy velmi zranitelnými při jakékoli změně životního prostředí. Jediným zásahem člověka mohou být zcela vyhlazeny.” 

Tak to je jen malý výtah z knihy “Rozmanitost života”.

Pár řádků z novější publikace “Akvaristika”

A na doplnění ještě pár řádků z novější publikace “Akvaristika”od J.Hofmanna a J.Nováka. Z kapitoly “Ryby v ohrožení”:

“V Nilu žije jedna z největších sladkovodních ryb vůbec, Lates niloticus z čeledi okouníkovití (Centropomidae). Tato ryba byla vysazena do Viktoriina jezera. Nad očekávání rychle se zde rozmnožila a je vážným nebezpečím zejména pro tlamovce rodů “Haplochromis” a “Astatotilapia”. 

Tyto rybky chované v Evropě a v Americe běžně v akváriích tvoří značnou část potravy domorodého obyvatelstva. Místní rybáři je chytají do velkých jemných sítí. Robustní druh Lates niloticus sítě trhá, navíc se jej domorodci bojí.
Mizení drobného druhu Astatotilapia brownae je dnes již tak velký, že se předpokládá jeho úplné vyhynutí. Není vyloučeno, že přežije jen v nádržích akvaristů. Některé druhy malých cichlid jsou ve Viktoriině jezeru ohroženy více než jiné. Nejhůře jsou na tom ty, které žijí ve volné vodě (pelagiálu), protože i Latus niloticus je pelagický dravec. Populace žijící na mělčinách (mezi pobřežními skalami) zarostlých řasou a vodními rostlinami zůstávají naopak téměř nedotčené. Vznikla tak paradoxní situace. Ryba, vysazená proto, aby se stala potravou člověka, není lovena a navíc ničí druhy, které byly předmětem tradičního rybolovu. V poslední době byly hlášeny časté úlovky druhu Lates niloticus i z jezera TANGANIKA!!!
I jezeru Malawi hrozí vymizení řady endemických druhů tlamovců, kam se rozšířil náš starý známý kapr. Kapr zde roste velmi rychle, v jednom roce života dosahuje hmotnosti i více než 0,75 kg a pro chutné maso je oblíben. Proniká však i do volných vod. Třeba v jezeru Malawi vznikla před několika lety situace, že kapr začal na některých místech potlačovat původní druhy ryb.”

Tolik z krásné publikace “Akvaristika” vydané v roce 1996. Úmyslně jsem ponechal oba výtahy, protože první zmínka o okounovi (Lates niloticus) od E.O.Wilsona je z roku 1995 a druhý výňatek z roku 1996. A obě zprávy se doplňují tak, aby si mohl každý sám udělat obrázek o hrozící katastrofě. Tedˇsi jen můžeme položit otázku, jak dlouho bude trvat, než se ten “predátor” okoun dostane i do jezera Malawi ? A jaké budou následky?
To už si může každý domyslet sám. Budou pak ještě nějaké africké cichlidy ? Budou přežívat už jen v našich akváriích? Proto s každou, nově vypěstovanou rybičkou v našich akváriích pomáháme již dnes tak tvrdě zkoušené přírodě. Uchování druhů v přírodě mizících nebo ohrožených je další možností akvaristiky. Např. u tlamovce Astatotilapia brownae se předpokládá, že v přírodě budˇjiž vymizel nebo v nejbližší době vyhyne. Uvažuje se dokonce o jejich výkupu od chovatelů a vysazení zpět do původního biotopu.

Závěr

A co dodat na závěr? Snad jen, že všem novým akvaristům kteří se nadchnou pro chov těchto tak zajímavých cichlid držím palce a přeji jim, ať se nebojí z gruntu přeměnit své akvárium na výše popsaný biotop s africkými tlamovci. Jejich barevnost, rozmanitost tvarů a zajímavé chování jim to plně vynahradí.

Úplným začátečníkům rád poradím, pokud to bude v mých silách, na e - mailu :P.Ota@seznam.cz. Přeji Vám všem hodně akvaristického štěstí a úspěchů v chovu i odchovu těchto afrických cichlid.

Použitá literatura:
J.Hofmann a J: Novák - Akvaristika
Akvárium - Terárium č.4 z r. 1984.
Konrad Lorenz - Takzvané zlo
333 x Jak a proč z r. 1982.
Edward O. Wilson - Rozmanitost života.