V minulém díle jsme stručně charakterizovali westernovou jezdeckou výstroj. Nyní se budeme zabývat základními ochrannými pomůckami, které slouží k ochraně zdraví koně v průběhu jeho westernového výcviku a ježdění.
Pro začátek si položíme otázku: které části těla koně jsou nejvíce náchylné na poranění při práci s ním? Jsou to především jeho končetiny. V dnešní části o westernové výstroji se proto budeme zabývat končetinami a jejich ochrannými pomůckami, kterými jsou kamaše a zvony.
Jistě jste již mnohokrát slyšeli o tom, že nejdůležitější je prevence. U ochrany zdraví končetin koní to platí dvojnásob, protože škody napáchané z důvodu nedostatečné ochrany těchto partií bývají často neodstranitelné.
Přední končetiny mají tři významy pro pohyb koně. Zachycují pohyb těla vycházející ze zádě a posun dopředu, nesou přední část těla koně a napomáhají pohybu - odrazu. Přední končetinu tvoří lopatka, kloub ramenní a ramenní kost - plec, kloub loketní, předrámí, kloub zápěstní - karpus, přední holeň, spěnkový kloub, spěnka, korunka a kopyto.
Při intenzivním tréninku to bývají často právě přední končetiny - od holenní kosti ke kopytu, které jsou značně přetěžovány. Přední holeň je spojnice mezi karpem a kloubem spěnkovým a upínají se na ni funkčně důležité svaly a šlachy. Šlachy na přední holeni jsou nejvíce namáhaným orgánem u sportovních koní. Proto utváření holeně připisujeme velký význam. Obvod holeně vyjadřuje sílu kostry. Kloub spěnkový je při pohybu koně silně namáhán a jeho suchost je znakem tvrdé konstituce. Kosti spěnkové přisuzujeme pružnost chodů. Síla, tvar a směr spěnky vlastně určují postoj předních končetin. Korunka a korunkový kloub zajišťuje spojení kosti spěnkové s kopytem. Korunka je hrubý val nad kopytem a je velmi citlivá na tlak nebo poranění. Kopyto je “základ koně”. Kopyta předních končetin jsou širší, nižší a zaokrouhlenější.
Zadní končetiny spolu se zádí vytváří pohyb koně. Zadní končetiny tvoří stehno, koleno, bérce, hlezno, metatarsus - holeň, spěnkový kloub, kost spěnková a kopyto. Nejvíce zatěžované partie zadních končetin jsou od hlezna ke kopytu. Přičemž nejvíce namáhaným kloubem je právě hlezno. Je to složitý kloub. Z přílišné námahy nebo u koní slabší konstituce vznikají u hlezen různé defekty ovlivňující výkonnost koně. Jsou to novotvary a nálevky. Některé defekty hlezna jsou dědičné. Metatarsus - holeň je u zadní končetiny kulatějšího tvaru než u přední nohy. Jeho délka je důležitá a ovlivňuje postavení hlezna (hlezno vysoké, nízké). O spěnkovém kloubu a spěnce platí totéž co u přední nohy. Zadní spěnka je však strmější. Kopyto zadní končetiny je spíše užší, elipsovité oproti kulatému kopytu končetiny přední.
Tak to byl tedy na úvod malý výlet do anatomie končetin koně. Jak jste zjistili, končetiny jsou velmi důležitými a zároveň velmi namáhanými partiemi koní. Příliš intenzívní cválání, náhlé obraty a změny směru, cválání do strany, spiny, přeskoky atd. působí na kosti, klouby, svaly a šlachy končetin tak, že se nadměrně opotřebovávají či deformují. Kritickými místy jsou holeně, spěnkové klouby a spěnky, korunky.
Jednou z možností jak eliminovat nadměrné opotřebení kostí, kloubů a šlach jsou různé typy bandážování. Jde v podstatě o stažení holenní kosti směrem ke korunce pružnou bandáží. Cílem bandážování je ochrana nejvíce zatěžovaných partií.
I vývoj ochranných pomůcek jde samozřejmě neustále dopředu. Mnohem častěji jsou v současné době využívány kamaše nežli klasické bandáže. Kamaše mají jednoduché zapínání na suché zipy. Aby byly holeně co nejvíce chráněny, měly by být dostatečně vysoké (= zapínání na čtyři suché zipy). Jsou používány proto, aby snížily riziko poranění předních (i zadních) končetin při tréninku či soutěži. Jsou vyrobeny z materiálu, který je relativně pružný, avšak musí držet tvar. Při srovnání různých materiálů a výrobních technologií bylo zjištěno, že nejvhodnějším materiálem je neopren. Neoprenové kamaše dokáží nejlépe tlumit nárazy ze spodu, stahují svaly a šlachy holenních kostí. Poměrně častým poraněním (nejen) sportovních koní jsou zápaly šlach. Zápaly šlach, které při zanedbání či neléčení přestávají být pružné, jsou na omak tvrdé a vytváří charakteristický oblouk. Oblouk představuje pro koně trvalé poškození šlach na holenní kosti (z nadměrné zátěže) a poměrně často vede ke kulhání.
Kamaše tedy dokáží snížit riziko poškození svalů, šlach a kloubů. Jsou však velmi vhodné i pro koně, kteří již například oblouk mají a jsou využíváni k rekreačnímu ježdění. Kamaše ale nejsou všelékem. Po každé výcvikové hodině či vyjížďce pečlivě zkontrolujte zdravotní stav koně. Prohmatejte mu končetiny a pokud jsou jeho šlachy horké, přikládejte studené obklady. Jestliže ani po několika hodinách nemají šlachy obvyklou teplotu, zavolejte veterináře, který zvolí nejúčinnější léčbu.
Neméně důležitými ochrannými prostředky končetin jsou zvony, které mají chránit korunky a korunkové klouby proti tzv. zášlapům. Zášlap je poškození korunky. Může vzniknout při provádění úkroků, ustupování na holeň, při provádění spinů atd. kdy jedna noha obkračuje druhou, a to tak, že kůň dostatečně neobkročí přední nohu (na které kůň stojí), provede úkrok a obkročující nohou (kopytem) přišlápne korunkový kloub či korunku stojící nohy. Jak jsme již psali, korunka a korunkový kloub jsou velmi citlivé. Zášlap je proto pro koně velmi bolestivou záležitostí. Doba jeho léčení je poměrně dlouhá (od několika týdnů do několika měsíců). Při nesprávném léčení může zášlap vyřadit koně z běžné činnosti i na celou sezónu. Zášlap bývá i příčinou trvalého kulhání koně.
V některých westernových disciplínách nepatří kamaše a zvony k povolené výstroji při soutěžích (Trail, Western Pleasure, Western Riding a Showmanship at Halter). Naopak v Reiningu či rychlostních disciplínách jsou kamaše a zvony povoleny právě s ohledem na zdraví koní. Ať tak či onak, při každodenní práci s vaším svěřencem by pro vás měly mít kamaše a zvony stejně stejný význam jako kvalitní sedlo a správné uzdění.
(převzato z časopisu Český reiner)