(Pocock, 1903) Podčeleď: Avicularinae Výskyt: Venezuela Velikost: 3 - 4 cm, 4 cm (von Wirth), 3,7 cm moje 4 roky stará samice Popis: Mláď...
(Pocock, 1903)
Podčeleď: Avicularinae
Výskyt: Venezuela
Velikost: 3 - 4 cm, 4 cm (von Wirth), 3,7 cm moje 4 roky stará samice
Popis: Mláďata po 1. svleku měří v těle v průměru 5 mm, s končetinami 10 - 12 mm. Mají kruhovitý černomodrý karapax, oválný abdomen s oranžovou kresbou typickou pro většinu mláďat rodu Avicularia. Končetiny mají růžové, pouze tarsální článek tmavý.
Samice je zbarvena růžovo-hnědě s oranžovo-černým zbarvením na zadečku. Nohy mají tmavé se světlejší svrchní stranou.
Samci mají fixační drápy.
Terárium: Pro chov používám terárium o rozměrech 20 x 20 x 20 cm, teplota 26 °C, uvnitř s kusem kůry a umělou květinou
Odchov: V září 1999 jsem na burze v Manheimu získal samici tohoto sklípkana. Jednalo se pravděpodobně o odchytové odrostlé mládě. Jako potravu jsem předkládal cvrčky a šváby přiměřené velikosti. Prvně jsem ji zkoušel pářit 9. 10. 1999 s vypůjčeným samcem, ale i přes zvýšený příjem potravy se samice 15. 4. 2000 svlékla. Další páření, již s jiným samcem, jsem zkoušel 10. 6. 2000 a opakovaně ještě 6.7. a 15. 8. 2000 vždy po přečerpání samce. Páření probíhalo ve 2 případech s předehrou (tj. bubnování obou partnerů, příchod k samici a odpáření pomocí obou bulbů). Asi po 14 dnech od 1. páření si samice vytvořila úkryt z velmi husté pavučiny.
Nepozoroval jsem zvýšený příjem potravy (spíše naopak), nárůst abdomenu ani jiné příznaky “březosti”. Proto mě velice překvapilo, když jsem při kontrole 12.11.2000 objevil u samice kokon. I nadále jsem udržoval stejnou teplotu a navíc více vlhčil jeden konec terária. 9.12.2000 jsem samici kokon odebral, měřil 3,3x3,5 cm a obsahoval 33 vajec, z toho 1 špatné. Vejce jsem nechal v nastřiženém kokonu. Druhý den (tj.10.12.2000) se vylíhly první nymfy v počtu 22 ks (další vejce se již dále nevyvinula). 16.12.2000 se nymfy svlékají do II. stádia. 30.12.2000 nymfy začínají tmavnout a 5.1.2001 se nymfy svlékají v pavoučky 1. svleku v počtu 15 ks. Ostatní se, bohužel, nedokázaly vysvléci nebo uhynuli ještě před 1. svlekem. V prvních 14 dnech došlo k dalšímu úhynu mláďat až na konečný počet 7 ks. Proč k tomuto došlo nevím, ale všichni sklípkánci byli umístěni ve stejných podmínkách. V květnu 2001 byla mláďata v cca 4. svleku a dařilo se jim, myslím, docela dobře.
Literatura: 1) Volker von Wirth Vogelspinnen
2) Lubomír Klátil Sklípkani krasavci s chlupatýma nohama
3) František Kovařík Sklípkani
4) Schmidt G. Vogelspinen 4. vydání
Autor textu: Ing. Martin Fengl
Autor fotografií zdroj: Ing. Martin Fengl