22. července 1822 se v Hynčicích, okres Nový Jičín, narodil v rodině drobného zemědělce syn Johann. Předkové, němečtí kolonisté, se v Hynčicích usad...
22. července 1822 se v Hynčicích, okres Nový Jičín, narodil v rodině drobného zemědělce syn Johann. Předkové, němečtí kolonisté, se v Hynčicích usadili asi koncem 16. století a postupně se mísili s moravskými obyvateli. Odhaduje se, že v žilách novorozence, jak se strany otce tak i matky, koluje asi čtvrtina české krve.
Mladý Mendel sdědil po předcích lásku k pěstování květin, ovoce i k chovu včel. Jeho otec ho ustanovil svým nástupcem na selském dvoře.
Významný vliv na jeho vývoj měli jeho učitel i katecheta na obecné škole. Je jistě zajímavé, že již v tehdejších letech vlastnila tamní obecná škola pokusnou zahradu a věnovala se chovu včel. Ve svém mladém věku prokazoval Mendel mimořádné schopnosti a proto, na naléhání učitelů, mu povolil jeho otec další vzdělávání a studium.
Mendel navštěvoval v r. 1833 piaristickou školu v Lipníku n. B., od r. 1834 do r. 1840 studoval na gymnáziu v Opavě a potom šel do Olomouce studovat filozofii. Mendel vyrůstal ve velmi těžkých finančních podmínkách, které se ještě zhoršily, když jeho otec přišel při práci v lese k těžkému úrazu. Během studia si proto musel vydělávat doučováním studentů. Psychické a dušení vypětí vyvolalo u něho vážnou nemoc, kvůli které musel na nějaký čas studium přerušit. Po zotavení mohl ve studiu opět pokračovat a to díky své sestře, které se v jeho prospěch vzdala části dědictví. Zdravotní obtíže se začaly opakovat a tak na doporučení svého profesora přijal nabídku a nastoupil jako opat do augustiniánského kláštera sv. Tomáše ve starém Brně. Tento klášter, jeden z nejbohatších na Moravě, vyvíjel čilý kulturní život. Mendel zde přijal řádové jméno Gregor.
V roce 1845 zahájil čtyřleté studium v Brně. Již v roce 1849/1850 vyučoval jako suplent na gymnáziu ve Znojmě řečtinu, latinu, němčinu a analytiku. Zde získal podklady pro své budoucí objevy a úspěchy.
V roce 1850 zahájil čtyřleté studium matematiky, fyziky a přírodních věd na vídeňské univerzitě. V důsledku své nervové indispozice nemohl však složit potřebné kvalifikační zkoušky pro povolání středoškolského profesora. Přesto přezvšechno byl v roce 1854 jmenován profesorem na německé reálce v Brně, kde působil do r. 1868.
Koncem r. 1850 začal provádět klasické pokusy s více jak dvaceti druhy různých rostlin a květin. Rozhodl se, že se bude především věnovat hrachu (Pisum sativum). Opatřil si 34 druhů hrachu, ze kterých vypěstoval geneticky čistý materiál pro svoji práci. Po více jak 10 000 kontrolních zkouškách mohl vypracovat genetické zákony.
Své klasické odborné přednášky uváděl v Brně v “Přírodovědném spolku”. Všechny získané poznatky byly uveřejněny v Brně v r. 1866 pod názvy “Pokusy s rostlinnými Kříženci” a “Jednání výzkumného spolku v Brně”. Jako mnoho podobných převratných počinů se tato namáhavá práce setkala jen s malým pochopením a skoro upadla v zapomnění. Osoba autora byla tehdy v oficiálním světě neznámá. Teprve v roce 1900, téměř současně uveřejnili přední světoví vědci H. de Vries, C. Correns a von Tschermak vlastní genetické pokusy, které byly shodné s těmi, které již v roce 1865 zveřejnil Mendel. Priorita jeho práce byla plně uznána.
V roce 1868 se dostalo Mendelovi veliké cti, když byl povolán za představeného starobrněnského kláštera. S touto funkcí přejímal na sebe nejen církevní, ale také veřejné závazky. Byl vším tak zaneprázdněn, že musel s dalšími pokusy skončit.
V r. 1883 se Mendel nachladil, onemocněl zápalem ledvin a až do konce svého života (6. 1. 84) nemohl opustit svůj pokoj. Při rozloučení byly jeho zásluhy o klášter i veřejnost důstojně oceněny.
J. G. Mendel byl velice skromný člověk, uzavřené povahy, ale mezi svými přáteli měl vždy dobrou náladu a upřímný humor. Vedle genetiky také úspěšně ovládal biostatiku, meteorologii, astronomii a včelařství. Ačkoliv byl jeho život velice bohatý, zachovalo se nám jen málo písemností. Podařilo se zachránit z jeho pozůstalosti jen několik maličkostí a knih, které byly uloženy v malém muzeu v bývalém starobrněnském klášteře. Zde, na místě bývalého výzkumného políčka, byl postaven pomník, který bude po všechny časy připomínat geniálního člověka, Johanna Gregora Mendela.