•pokračování z Fauny č. 14/2002 Umělý odchov mláďat Malí klokánci normálně žijí ve vaku a potřebují ho i při umělém odchovu. Vyrobíme jej z...
•pokračování z Fauny č. 14/2002
Umělý odchov mláďat
Malí klokánci normálně žijí ve vaku a potřebují ho i při umělém odchovu. Vyrobíme jej z látky a připevníme do odpovídající výšky na stěnu boxu. Klokaní mládě se vyprazdňuje do vaku a bude to dělat i nám. Klokaní máma po něm uklízí, nám nezbude, než mít kapes několik, prát je a střídat.
U mláďat primátů vystačíme s režimem péče o malé děti a stejnými přípravky. Mládě se však musí něčeho držet, což improvizujeme polštářkem z umělé kožešiny nebo chlupatou hračkou. Mládě lze nosit i na vlastním těle, zavěšené třeba na kožešinové vestě. Rovněž mláďata primátů svoji oporu často znečistí. Jejich vývoj je pomalý a doba do odstavu dlouhá.
Mláďata šelem při umělém odchovu často ztrácí srst. Stačí přidávat do mléka trochu šťávy ze syrového masa a k tomuto jevu, zatím neznámého původu, nedojde. Koťata sají decentně a žádají si polohu na břiše, štěňatům je poloha lhostejná a pijí hltavě. Snadno mléko vdechnou. Štěňata lze přikrmovat pevnou potravou od třetího týdne věku, u koťat je tato doba individuální. Někdy přijmou jinou potravu než mléko třetí týden, jindy se jí brání i po druhém měsíci života. Jsou dokonce známy případy, že kotě vůbec odmítalo sát a muselo být několik týdnů naplňováno sondou. Mláďata zvířat, žijících ve vodě, pijí velmi až extrémně tučné mléko.
Mláďata hlodavců, která se rodí vidoucí a osrstěná, lze převést na náhradní potravu během několika dnů. U ostatních nelze vývoj nijak urychlit.
Většinou droboučná mláďata hmyzožravců krmíme kapátkem s rizikem zahlcení mlékem.
Mláďata sudokopytníků vyžadují delší typy dudlíků, jejichž konec má dosáhnout na kořen jazyka. Mládě z jazyka udělá jakýsi žlábek, pomocí kterého saje. Potřebu nakrmit chovatel rychle zjistí vsunutím prstu do tlamičky mláděte. V kladném případě mládě ihned zabere. Prst také signalizuje teplotní pohodu mláděte. Zvířátko prochladlé má vnitřek tlamičky studený. V přírodě mláďata sudokopytníků sají ve stoje, zadečkem obráceni k hlavě matky, která je současně olizuje a usnadňuje jim vyprázdnění. Při umělém odchovu musí tuto funkci převzít chovatel pomocí tamponu a vlažné vody. Při sání z vemínka ho mládě údery hlavou masíruje a provokuje k vyšší produkci mléka. Láhev nevyprovokuje, ale vyrazí člověku z ruky. Někteří sudokopytníci mláďata odkládají a matky se k nim vrací (jelenovití, různé antilopy), jindy mláďata ihned následují samici (lamy).
Problémem je náhradní mléko lichokopytníků, složením i typem se lišící od mléka kravského. Rozhodně je jistější sehnat umělé koňské mléko, než složitě připravovat náhražku z jednotlivých surovin.
•pokračování ve Fauně č. 16/2002
Autor textu: MVDr. Petr Skalka
Autor fotografií zdroj: Pixabay