Twa-twa určen

Holandský časopis pro chovatele exotického ptactva ONZE VOGELS je opravdu studnicí poznání, i když je pro nás jen málo čitelný. Zajímavý je především proto, že je již léta letoucí plnobarevný a velice často přináší skutečné novinky, což je zase tím, že Holanďané jsou opravdu na špičce evropského chovatelství exotického ptactva. Když jsem napsal nevinnou poznámku o ptáku TWA-TWA do článku s úplně jiným námětem, ani jsem netušil, jakou pozornost to vyvolá mezi čtenáři Fauny. Také pan Vít se zapojil do pátrání a napsal známému odborníkovi z Německa G. Oppenbornovi, který mu zaslal kopii článku z ONZE VOGELS, který se jmenoval Picolet en Twa twa. Ukázalo se, že ptáci nejsou úplně neznámí, že jsou uváděni i v naší odborné literatuře, ale pokud se týká jejich skutečného vzhledu, i tady se opakuje známá skutečnost exotické ornitologie. Jsou zobrazováni rozdílně.

O co tedy jde? Jde o ptáky rodu Oryzoborus a tento rod má v češtině jméno louskač. Pokud jde o toto rodové jméno, panuje kupodivu shoda mezi Karáskem a autory názvosloví Goslerova atlasu, což lze jenom přivítat. Tento rod je řazen do čeledi Emberizidae, což jsou strnadovití. Čeleď je to velmi rozsáhlá a patří do ní nejen skuteční strnadi Starého světa, ale převážná většina zrnožravých ptáků obou amerických kontinentů, jako jsou kubánky, šafránky, kněžíci, papežíci, ale i tangary a kardinálové.Takto rozsáhlá čeleď je docela samozřejmě dělena na vícero podčeledí, čímž shoda autorů končí. Také počet druhů rodu louskačů Oryzoborus se u různých autorů rozchází.

Karásek uvádí pod číslem 27. Louskač černohlavý -- Oryzoborus torridus (Scop.) a č. 28. Louskač černý -- Oryzoborus crassirostris (Gm.) druhy dva. Karásek ovšem není vyčerpávající seznam, ale jen výňatek asi desetiny druhů. Goslerův atlas vypočítává celkem 5 druhů rodu Oryzoborus a to druhy

nuttingi’ = louskač nikaragujský,
crassirostris = l. černý,
maximiliani = l. hrubozobý,
atrirostris = l. černozobý
angolensis = l. menší.

Karáskův druh torridus = nyní angolensis. Goslerův atlas pak používá české pojmenování louskač i pro další rody, kterými jsou Amaurospiza, Melopyrrha, Dolospingus, Catamenia.

• louskač černý - TWA TWA


• rudoušek černobřichý

Wolters zařazuje rod Oryzoborus do podčeledi Sporophilinae (německy Finkenammern), kam patří mimo jiné i šafránky, kubánky a kněžíci. Uvádí: rod Oryzoborus Cab., 1851. Druhy: Oryzoborus angolensis (L., 1766) s poddruhy torridus, funereus. Dále druh Oryzoborus crassirostris (Gmel., 1789) s poddruhy magnirostris, occidentalis. A druh Oryzoborus maximiliani Cab.,1851 (synonymum crassirostris) s poddruhy nuttingi, atrirostris, gigantirostris. Přičemž tyto 3 formy mohou být snad považovány i za samostatné druhy. Je vidět, že systematika vcelku nepočetného rodu je jako obvykle dosti zmatená. A teď se v tom vyznejte.

A nyní se podíváme na vzhled těchto ptáků. Protože jméno TWA-TWA se vztahuje na druh crassirostris, což je louskač černý, soustředíme se pouze na tento druh. Velikost uvádí jak Karásek, tak i další zdroj, což je kniha Birds of Venezuela (Rodolphe Meyer de Schaunsee a H.Phelps, Jr.) 14 cm. Barva: Karásek uvádí, že celý povrch těla je černý se zelenavým leskem, na křídle malé bílé zrcátko. Ptáci Venezuely - tady je barevné vyobrazení nepříliš přesné. Ohbí křídla je bílé-úzká bílá podél ohbí křídla a velmi zřetelné bílé zrcátko, zobák světlý, peří snad bez lesku-ten není patrný. Fotografie z ONZE VOGELS mám jen v černobílé kopii, takže nemohu posoudit informace o lesku peří. Ovšem bílé zrcátko v křídle dospělého ptáka je na fotografii malé, téměř neznatelné a na dvou jiných fotografiích, rovněž z ONZE VOGELS z roku 1987, je ptáci nemají vůbec. Ptáci, které jsem viděl na vlastní oči, neměli lesklé peří a bílého zrcátka jsem si rovněž nevšimnul. Mohlo jít ovšem o mladé ptáky, ti bílá zrcátka nemají. Muselo jít o samce, protože samice jsou údajně hnědé. Dobrým identifikačním znakem je tvar zobáku. Ten je světlý, mohutný, vysoký, téměř stejného tvaru jako u rudoušků rodu Pyrenestes, to jsou astrildovití, kteří byli dovezeni i k nám v nedávné minulosti. Tolik pro srovnání. Vejce jsou compleet bleek, což bude nejspíš modrá barva. Odchov byl kroužkován kroužky o průměru 3,2 mm, což je dobrý údaj pro porovnání velikosti.

Německy se ptáci nazývají Mohrenreisknacker (u Karáska Schwarzer Reisknacker), anglicky Large-billed Seed-Finch (u Karáska Thick-billed Seed-Finch), španělsky Semillero picón. Pojmenování TWA-TWA je pak původem v Surinamu, což je dřívější holandská Guyana. Tady jsou TWA-TWA velmi oblíbenými klecními ptáky. Lidé je chovají ve specielních klecích, které jsou uzpůsobeny k zavěšování a chovají je kvůli jejich zpěvu. Klece jsou poněkud podobné výstavním klecím pro postavové kanáry. Půdorys je obdélníkový, délka asi 3x větší než šířka, strop kruhový, přičemž střed kruhu je v polovině délky klece. V dolní části klece 2 bidélka u krmítka a automatické napáječky, v horní, kruhové části ještě jedno bidélko, z kterého ptáci přednáší svůj zpěv. Nahoře hák pro zavěšení. Tyto klece se používají i pro soutěže ve zpěvu, které se konají na volném prostranství, přičemž klece jsou připevněny užší stranou k asi 1,5 metru vysokému kolíku, zaraženému do země. Jednotlivé klece jsou při soutěži od sebe zřejmě v předepsané vzdálenosti, kterou odhaduji podle snímků asi na 3 metry. Článek v ONZE VOGELS z roku 1987 popisuje právě takovou soutěž v Surinamu. Jde o soutěž s postupem, je popisováno semifinále a po 14-ti dnech finále celé soutěže. Ptáci jsou pro soutěže speciálně trénováni. Reagují zpěvem na samice, které jsou jim předváděny, jakási soutěž o královnu krásy v lidském pojetí. To je asi tak všechno, co jsem v rychlosti z Holandštiny schopen pochopit. Obvykle sice, když to člověk čte vícekrát, začíná chápat i další souvislosti, ovšem časově se to nedá předvídat.

Ptáci se vyskytují ve Venezuele, Guyánách, severní Kolumbii, Brazilii (oblast Amazonie), východním Peru a na Trinidadu. Jsou to obyvatelé křovinatých savan a okrajů lesů, kde se živí převážně travními semeny a různými bobulemi, příležitostně i hmyzem. Jejich životní prostředí se velmi podobá tomu, jaké obsazují v Africe a Asii různé druhy astrildovitých.