“Myslivci a pejskaři všech zemí spojte se… !”

Mají pravdu myslivci a lesní stráž, že “pytlačící” psi a kočky způsobují v lese velké škody svým vášnivým lovem? Nebo majitelé psů a koček, že je více než nesmyslné domácí zvířata v lese střílet, protože “stejně nic neuloví”? Několik desítek let nevyřešený a diskutovaný problém vede k žabomyším válkám a nenávisti dvou stran, které při větší toleranci, úctě a hlavně vstřícnosti by byli schopni se domluvit. Vždyť existují možná řešení, jak omezit pytlačení psů a koček v lese a jak nahradit škodu, kterou psi a kočky v lese případně napáchají. V drtivé většině tato domácí zvířata tak konají pudově a proti vůli svých pánů, kteří poté oplakávají své ztracené čtyřnohé kamarády a proklínají všechny myslivce. Proč jedni psi (plemena) jsou myslivci uznáváni coby výteční pomocníci a jiní jimi odsuzováni pro vlastně shodné chování? Proč i u plemen psů dochází k diskriminaci, kdy lovecká plemena myslivec zastřelit nesmí a jiná ano? Takových a podobných otázek existuje bezpočet a bylo by více než vhodné je začít řešit. Řešit však něco pouhými zákazy je k ničemu.

Proč se pouze zakazuje a přikazuje, pokutuje a střílí, a pro samotný les a divokou zvěř se dělá tak málo?! Myslivci se uzavřeli do sebe a proklínají “škodící” veřejnost a jejich domácí zvířata, veřejnost pro změnu hází všechny myslivce coby “zabijáky” divoké i domácí zvířeny do jednoho pytle a přitom zapomíná, že snad každý myslivec i v třeskutých zimách, kdy většina “nemyslivců” sedí doma za pecí a užívá si domácího tepla, pravidelně plní krmelce a hlídá les před zloději, a to nejen vánočních stromků. Svým způsobem mají obě strany zásluhu na tom, jak les vypadá a zvěře ubývá. A týká se to opravdu všech, nejen myslivců a majitelů psů a koček, ale i cyklistů, jezdců na koních, turistů, houbařů, zemědělců, řidičů i rodinek s dětmi na výletě…

Copak opravdu není nikdo schopen a ochoten udělat něco víc než jen vydat zákon, který opět nikomu nevyhovuje?

Při prohlížení staršího ročníku Pes přítel člověka, a to 2/78 jsem narazila na velice zajímavý článek, ze kterého bych ráda citovala alespoň jeho část. I když je to článek více jak 20 let starý, podle mého soudu je svým zaměřením stále aktuální a hlavně zajímavý. Posuďte sami:

ZPŮSOBUJÍ PSI ÚBYTEK POLNÍCH ZAJÍCŮ?

“Názory, jak dalece pytlačící psi ovlivňují početní stavy divoce žijících zvířat, se velice rozcházejí. Protože v Polsku se vyskytují domněle pytlačící psi a kočky poměrně ve velkém množství, (pozn. u nás tomu není jinak), rozhodl se významný polský myslivec Pielowski, že se pokusí podíl zajíců na kořisti psů a koček zjistit.
Prozkoumal žaludek 500 koček a psů, zastřelených v oblasti, která je poměrně dobře zazvěřena (50 zajíců na 100 ha). Podíl zajíců na kořisti koček činil 3,4 % především mladých zajíců, zatímco myši činily plných 74 %. U psů byl podíl zajíců o něco vyšší, 6,7 % a to zajíců převážně starých, z toho však byla pravděpodobně jen malá část zajíců, které psi sami ulovili. Při zkoumání žaludku je velmi obtížné, ne-li nemožné, přesně zjistit, šlo-li o kořist, kterou pes nebo kočka sami ulovili nebo šlo-li o zvíře zhaslé (mrtvé), nedohledané.
Pielowski pokládá vliv “pytlačících” psů a koček na populační dynamiku zajíce polního za nepatrný a nevýznamný, ačkoliv právě psi a kočky byli ze všech větších šelem ve zkoumaném prostoru nejvíce zastoupeni. Pozornost byla také věnována problému, jak ohrožuje zajíce liška. Podle obsahu žaludků se zajíci podílejí na kořisti lišek asi polovinou, kdežto myši tvoří něco více než jednu třetinu jejich kořisti. Ve 28 % byli žaludky prázdné, zvláště na podzim a v zimě. Podíl kořisti jednotlivých druhů zvířat je však značně rozmanitý podle ročního období. V zimě a na jaře byli kořistí převážně zajíci, na podzim a v letech silného výskytu myší, liščí žaludky obsahovaly převážně myši. Lze z toho usuzovat, že liška je při výběru stravy velice přizpůsobivá a loví především zvířata, jichž je nejvíce a která se dají nejsnadněji ulovit… (pozn. Tolik jen na obhajobu lišek, ale vraťme se zpět ke psům a kočkám).
Polské sympozium o všeobecném úbytku zajíců polních ukázalo, že tento úbytek nezpůsobují psi a kočky, jak se leckdy rádo tvrdí, nýbrž že činitelů je celá řada, a že psi a kočky přitom hrají úlohu zcela podřadnou. Stanovit přesný podíl jednotlivých vlivů je však obtížné, neboť jejich účinek je měnivý. Jsou to např. vlivy počasí, pesticidy (prostředky k hubení myší polních), dopravní ruch, mechanizace zemědělství, dravci….
Příčiny znatelného úbytku počtu zajíců polních v celé Evropě vyplývají z celé řady vlivů a tudíž je nesprávné tvrzení, že zajíců ubývá v důsledku pytlačení psů a koček.”

Citací tohoto článku samozřejmě nechci říci, že majitelé psů by si své miláčky nemuseli hlídat, neboť při pronásledování zajíce je mizivá šance, že jej chytí. Jsou tu přeci také jiní obyvatelé lesa a luk. Například zvěř vysoká (srnčí) apod.. Zejména v mrazivých dnech, kdy zvěř není schopná se příliš rychle pohybovat nebo naopak na jaře, kdy je les plný mláďat, je opravdu nezodpovědné a samolibé nechat běhat volně puštěného psa po lese, jestliže nejste schopni jej od zvěře ihned odvolat.

Jsme součástí této planety společně s divokou zvěří atd., a měli by jsme se naučit, jak se správně chovat nejen k lidem, ale také ke všem živým tvorům, kteří mají právo žít spokojeně a bez stresu, jako se o to snažíme i my “pánové tvorstva”.