Jak chránit tlapky

Zapomínáte na péči o polštářky na tlapkách vašich čtyřnohých kamarádů? Jistě nejste sami. Jedná se o poměrně častý problém, týkající se jak psů “městských”, tak “vesnických”. Každý má však svá specifika, ale podstatně hůře jsou na tom psíci ve městech.
To, že dlažba, asfalt, štěrk, či jiný “pichlavý” nebo tvrdý povrch jsou pro tlapky nevhodné, jistě ví každý, ale vyhnout se pohybu po takovém povrchu je v tomto civilizačním světě opravdu nemožné. Je však možné našemu pejskovi ulehčit život a jeho tlapky kontrolovat, čas od času promazávat preventivně krémem (např. indulonou, či krémem přímo tomuto určeným), ale také šetřit..
Takový rozehřátý asfalt, který se lepí na tlapky, ten umí pejsky i jejich páníčky pořádně potrápit. Roztopený asfalt na cestách psa velmi pálí a často se nalepí nejen na samotné polštářky, ale také na chlupy mezi jednotlivými polštářky, a to i v silných vrstvách. Nikdy se nesnažte asfalt z tlapek odstranit jinak než za použití chemie - rozpouštědel. Výrazně si ulehčí práci majitelé dlouhosrstých psíků, pokud jim dlouhou srst rostoucí mezi prsty a polštářky ostříhají. Po odstranění asfaltu z tlapek je nutné je dobře opláchnout a opět promazat krémem.
Zcela odlišný problém týkající se tlapek je jejich prošoupání. To nejčastěji přichází po dlouhém a podceněném běhu u kola po silnici. Chcete-li vašemu pejskovi dopřát dostatek pohybu, jistě se nemůže jednat o patnáctikilometrovou trasu výhradně po silnici. Prošoupání polštářků díky zvýšenému pohybu po komunikacích není žádnou vzácností a pro psíka je velice bolestivé a špatně se hojí.
Takové problémy se většinou postřehnou až když je téměř pozdě. Pes nerovnoměrně kulhá, často mění při kulhání končetiny, neboť ho většinou bolí všechny tlapky. Samozřejmě se vyhýbá pohybu a je “bez nálady”.
Když se podíváte na takto postižené polštářky, zjistíte, že pokožka je jemná (namísto hrubé a početně vrásčité), působí “mokře” a jsou přítomny “tečkovité změny”. Když už se však stane, že si váš pejsek “prošoupe polštářky na tlapkách”, omezte jeho pohyb na minimum, vyhýbejte se tvrdým a hlavně ostrým (štěrkovitým) cestám. Jemně a ohleduplně polštářky promazávejte krémem a vyčkejte pár dní, až se tlapky opět “obnoví”. Je-li nejhůře, nejpoškozenější tlapky ošetřete např. framykoinovou mastí a opatřete obvazem. Pravidelně převazujte. Netroufáte-li si na tuto proceduru, navštivte veterinárního lékaře a tlapky nechejte odborně ošetřit.
Existují i přímo botičky, které takto poškozenou tlapku (tlapky) chrání, ale jsou špatně k sehnání a navíc musíte sáhnout poměrně hluboko do kapsy. Mimo to ne každý pes je dobře snáší. Jak poškození tlapek, tak tyto ochranné botičky dobře znají majitelé saňových psů aktivně provozující tento sport.

A to jsme už přešli do zimních měsíců, kde prošoupání tlapek je spíše “specializací” právě pro zmíněné saňové psy. Ovšem i ostatním psíkům hrozí co se týče poškození tlapek nebezpečí. O co problematičtější je léto, o to zákeřnější jsou zimní měsíce. Asi nejzáludnější a nejméně předvídatelné je pořezání tlapek o led. Ano, slyšíte dobře. Takové poranění je, dalo by se říci častější, než-li pořezání o sklo. Rány které způsobují ostré hrany ledu (kterého si pouhým okem snad nikdy nemůžeme povšimnout), jsou většinou velice hluboké a “klikaté”. Téměř v každém případě je nutné okamžité šití na veterinárním středisku. Dovolte mi připomenout, že pokud se šití roztrhnuté tlapky neprovede téměř ihned, dodatečně je to nemožné. Nešitá rána se poté hojí velmi, velmi dlouho a zejména na nasolených cestách je takové zranění pro psa silně bolestivé. Opravdu se nebojte šití a na veterinární středisko v takových případech s vašim pejskem spěchejte. Psa sice šití jistě bolí, ale rána se brzy zahojí a bolest poměrně rychle odezní. Ovšem neošetřená tržná rána (pořezaná) na polštářku bolí velmi dlouho a pes se proto trápí mnohem déle. Kde předpokládáte ostré hrany ledu (po rychlém tání a opětovném mrznutí na pošlapaných místech), nenechejte svého psíka zbrkle pobíhat sem a tam. Poměrně bezpečně se může vydovádět třeba ve vrstvě málo ušlapaného sněhu.
Dále jsme zmínili solené zimní cesty. Ty jsou pro tlapky psa velkým nepřítelem. Psy s jemnějšími polštářky, či poškozenými nadměrným pohybem nebo s drobnými rankami, kterých si ani nevšimnete, přechod takové prosolené silnice či chodníku štípe. Takový pejsek také často kulhá, či zvedá nekoordinovaně tlapky do výšky a kde kdo se usmívá, že je psíkovi zima… Ale zimou to až tak doslova není. Menší zlo jsou cesty sypané struskou apod., byť ostré strany kamínků jsou pro zmrzlé tlapky také velmi nepříjemné. Myslete tedy na to, že váš pejsek boty nenosí, a tedy ne každý povrch po kterém chodí, je pro něj stejně příjemný.