Protože dostávám stále více e-mailů s dotazy na chov brouků, rozhodl jsem se napsat alespoň v kostce malé shrnutí, podle kterého by mohli noví zájemci začít s chovem. Než se ale rozhodnete pořídit si jakéhokoliv brouka, pouvažujte, zda jste ochotni tomu věnovat svůj čas a vytvořit takové podmínky, aby to nebylo trápení pro obě strany.
Chov brouků lze samozřejmě doporučit jak pro lidi, kteří trpí různými alergiemi na srst apod., tak pro ty, kterým např. bytové podmínky nedovolují chovat jiné živočichy, vyžadující hodně prostoru. Další výhodou je to, že pokud by náhodou chovaní brouci nějakým nedopatřením opustili terárium, tak vám v bytě nezpůsobí žádné škody a neublíží ani dítěti, pokud by je objevilo např. na koberci, tzn. že nekoušou. Můj začátek s chovem a odchovem těchto tak zajímavých bezobratlých byl takový, že jsem asi tak před čtyřmi roky objevil v jedné akvaristické prodejně na prodej jeden krásný pár Xylotrupes gideon borneensis. Fascinovaně jsem pozoroval tyto krásné exempláře, jak si majestátně razí cestu substrátem a prodírají se drobnými větvičkami, hledajíc potravu. A to jsem do té doby ještě neměl ani tušení, že by se dali exotičtí brouci chovat a odchovávat v našich podmínkách. Ale byl to první podnět ke shánění informací týkajících se chovu. Své první brouky jsem si pak koupil asi měsíc nato v Praze na burze terarijních zvířat, která se koná pravidelně v areálu na Brumlovce. Pro začátek jsem sháněl dle rad zkušených chovatelů něco méně náročného. Vyhrál to druh Pachnoda marginata peregrina, protože mě zaujalo krásné kontrastní hnědožluté zbarvení a samozřejmě zde sehrála svou roli i nízká cena a minimální nároky na chov. Tak se Vám zde pokusím popsat základní podmínky k chovu a odchovu tohoto druhu.
čeleď: Scarabaeidae ( vrubounovití )
podčeleď: Cetoninae ( zlatohlávci )
Velikost: 2,5 - 3 cm.
Výskyt: tropická Afrika,
Nejdříve si připravíme substrát. Spadané suché bukové či dubové listí rozmělníme na malé kousky a ideální je přidat malinko trouchnivého dřeva ( buk, dub ) rovněž rozmělněného v poměru tak 3 : 1. Pak po promíchání celý substrát mírně navlhčíme. Takto připravený substrát použijeme jak do insektária, kde budeme brouky chovat, tak později do nádoby s larvami.
Při nákupu nových brouků doporučuji kupovat jen brouky, kteří mají ještě jasné a kontrastní zbarvení (což svědčí, že je brouk čerstvě vylíhlý) a také zda jim nechybí již některé články nohou. U starších brouků totiž dochází k větší křehkosti a lámavosti jednotlivých článků. Můžeme se také informovat na stáří brouků u samotných chovatelů. Z mých zkušeností můžu říct, že dnes snad již nikdo z chovatelů nebude riskovat špatné jméno a nepříjemnosti s tím spojené, spíše naopak vám vyjdou vstříc, protože pro každého chovatele jsou nabízení brouci či larvy ukázkou zkušeností, znalostí a trpělivé práce s tím spojené.
Brouci rodu Pachnoda žijí 3 - 4 měsíce, což vás doufám neodradí od jejich chovu, protože za tu dobu naklade jedna samice až 30 vajíček a zajistí tak zdárné pokračování rodu. U Pachnod rozeznáme samce od samice tím, že samci mají na spodní straně zadečku středový příčný vtlak, kdežto samice jej nemá. Po spáření začne samice klást do substrátu bílá vajíčka velikosti asi špendlíkové hlavičky, z kterých se pak začnou líhnout larvičky. Vylíhlé larvy se začnou živit substrátem z listovky. Na larvy nám postačí jakákoliv plastová nádoba, nejlépe s víčkem. Velikost volíme podle velikosti a počtu chovaných larev nebo podle snášenlivosti, některé druhy mají kanibalistické sklony např. Pachnoda flaviventris a to již v prvním stadiu, které označujeme jako L1. To se ale netýká námi popisovaného druhu, kde si larvy neubližují a proto je můžeme chovat bez problémů pohromadě.
Tím se dostáváme k postupnému vývoji larev. Larvy, než se zakuklí, prochází třemi vývojovými stadii (instary).Ty jsou označovány jak v literatuře, tak v inzerci jako L1, L2 a L3. Samozřejmě je larva v každém instaru daleko větší a má i větší hlavu chráněnou chitinem, který musí po každém novém svlékání ztvrdnout. Čím větší budou mít larvy prostor (nádobu se substrátem), tím větší budou i vylíhlá imaga (brouci). Nádobu s larvami uzavřeme, aby substrát, který musíme udržovat stále mírně vlhký, nevysychal. Pozor ale, abychom nezamezili i přístupu vzduchu. To platí i pro insektárium s brouky, kde by měla být alespoň 10 - 15 cm vrstva substrátu, kam pak kladou samičky vajíčka.
Larvy je dobré přikrmovat kousky banánu, plátky jablka, listy hlávkového salátu a jiným měkkým ovocem. Což je také individuální, jak u kterého druhu. U tohoto druhu se mi nejvíce osvědčilo položit na substrát kolečko banánu, kde si ho larvy vždy našly. Také jsem měl přehled, zda se předložená potrava nekazí. Přezrálé ovoce nevadí, ale pozor na jakékoliv druhy plísní ! Také je nutné kontrolovat, zda larvy nespotřebovaly substrát, v němž je chováme. Na zimu je dobré udělat si menší zásobu, abychom jej mohli obměňovat. Substrát je základem pro úspěšný chov a odchov!!! Vývojová doba od vajíčka po brouka je 3 - 5 měsíců. Záleží také na teplotě, v které larvy chováme. Čím je teplota větší, tím rychleji larvy prochází jednotlivými stadii až po kuklu. V posledním instaru se larva zakuklí. Kukla (dále jen kokon) je vejčitého tvaru a je poměrně křehká a pokud je přilepená ke stěně či dnu, ponecháme ji, jak je. Substrát v nádobě udržujeme již jen lehce vlhký, protože nadměrná vlhkost působí na kokony, v kterých již probíhá přeměna larvy na brouka. A velká vlhkost způsobí, že může dojít i k úhynu zakuklených larev, nebo budou vylíhlí brouci nějak deformovaní či budou mít “pomačkané” krovky, což jistě neudělá žádnému z chovatelů radost.
Zde je možné také sledovat ( pokud je nádoba čirá ) postupnou přeměnu larvy v brouka. Pak již jen čekáme, než je vývoj ukončen a brouk sám !!! nevyleze na povrch. Potom přemístíme nového brouka do připraveného insektária. Někdy i potom zůstávají noví brouci ještě pár dnů zalezlí v substrátu a ještě nežerou. To již ale dáváme do insektária kousky banánu, aby si pak hned mohli nalézt potravu. Pro úplné začátečníky mi ještě dovolte pár rad k založení insektária, které bychom měli mít připravené, ještě než koupíme své první brouky.
Pro začátek, pokud ještě nemáte slepené nějaké insektárium, nám může posloužit i starší nepoužívané akvárium, na které ovšem musíme udělat rámeček se síťkou (aby nám naši svěřenci neulétli) a je lepší kombinovat se sklem, aby nedocházelo k velkému vysoušení substrátu. Na dno umístíme již zmíněný navlhčený substrát a můžeme zde umístit i nějaký pěkný kořen či členitou větvičku, která slouží nejen jako dekorace, ale i ke šplhání. Ještě pro zpestření insektária zde můžeme umístit i některou pěknou imitaci kytek z PVC, kterých je na výběr na našem trhu dostatek a jsou pomalu k nerozeznání od těch skutečných. Samozřejmě tam můžeme naaranžovat i živé pokojové květiny (pozor, ne jedovaté!), musíme však počítat s tím, že nám larvy brouků budou poškozovat kořenový systém rostliny. Pokud se i přesto rozhodnete experimentovat s živými rostlinami, doporučoval bych k vytvoření alespoň částečného biotopu některé z těchto druhů:
Faucaria tigrina - původem z jižní Afriky - sukulent
Dracaena godseffiana - z tropické Afriky - vyžaduje teplo a vlhko
Dracaena goldieana - západní Afrika - vyžaduje teplo a vlhko
Aloe variegata - jižní Afrika - v zimě sušší prostředí
Gasteria maculata - jižní Afrika - vyžaduje světlo a sušší prostředí
Crassula arborescens - jižní Afrika - světlo a sušší prostředí.
Brouky krmíme kolečky banánu, kousky zralých jablek, hrušek i melounu. Ale vždy jen tolik, kolik potřebují za jeden den. Zároveň substrát na povrchu mírně postříkáme rozprašovačem. Brouci přijímají vodu nejen z předkládaného ovoce, ale občas i pijí z ulpěných kapek vody.
Teplota stačí pokojová 22 - 28 stupňů. Terárium nevystavujeme slunečním paprskům, aby nedocházelo k přehřívání.
K prodloužení dne postačí žárovka nebo úspornější zářivka. Nejideálnější je napojení světelného zdroje na spínací hodiny, které i v době naší nepřítomnosti světlo zapínají i vypínají. Pěkně nasvícené insektárium s krásně barevnými africkými brouky má obzvlášť ve večerních hodinách také svoje kouzlo.
Tak jako se začínajícím akvaristům doporučuje začít např. s pavími očky, tak bych já doporučil u brouků začít s rodem Pachnod.
U nás jsou nejběžněji k sehnání tyto tři druhy:
Pachnoda marginata peregrina
Pachnoda marginata marginata
Pachnoda sinuata
Zbarvení jednotlivých druhů naleznete v odborných knížkách nebo na internetu. Podmínky k chovu jsou u všech tří druhů stejné, viz.výše.
Chtěl bych tímto také oslovit další chovatele brouků, zda by se i oni nepodělili o své zkušenosti a nepřispěli svými články k větší popularitě chovů a odchovů jiných druhů zlatohlávků, nosorožíků a roháčů.
Já osobně již mám ve svém chovu na pětadvacet druhů brouků a musím uznat, že je to velmi zajímavý a krásný koníček. Začínajícím chovatelům rád poradím.