Šafránka velká

O tomto druhu ptáků, kteří žijí v severních částech Jižní Ameriky od Venezuely po Brazílii se příliš nepíše. Rozhodl jsem se proto opatřit si alespoň jeden pár těchto zajímavých opeřenců a zkušenosti z jejich chovu později publikovat ve Fauně. (Tak, jak jsem to praktikoval i u jiných druhů okrasného ptactva).

Dathe udává 5 poddruhů. Zcela vybarvený samec (dvou až tříletý) je převážně žlutý a má oranžovočervené čelo. Údaje o zbarvení samic se rozcházejí. Podle některých autorů nejsou žluté vůbec. Jsou šedozelené, černě čárkované na zádech, na spodině světle šedé. U poddruhu, který choval př. Pavlovec a nyní i já, je žlutá i samice. U mladších ptáků lze pohlaví pouze odhadnout. Teprve ve stáří dvou let, kdy jsou připraveni k hnízdění, můžeme pozorovat, že samec je intenzivněji žlutý.... a občas prozpěvuje. Tento zpěv není příliš výrazný (alespoň u této formy). V literatuře se můžeme dočíst, že samec je schopný uštvat samici k smrti. Já znám zase opačné případy, kdy u chovatele v Jihlavě samice zlikvidovala několik samců. Také docházelo k hynutí odstavených mláďat. Proto by bylo dobré, aby získané zkušenosti publikovalo více chovatelů a pomohli tak objasnit některé záhady, vyskytující se v chovu šafránek. V létě r. 2000 jsem sehnal dva mladé nepříbuzné kusy těchto ptáků. Připravil jsem pro ně klec 100 x 70 x 40 cm, kterou obývali samostatně. Krmení měli k dispozici v tomto složení: proso šedozelené s přídavkem lesknice, travních semen, moháru, občas mačkaného semence nebo slunečnice a loupaného ovsa. V oblibě mají zelené krmení - např. ptačinec, salát, listy pampelišky, nedozrálé trávy i mléčnou pšenici a ječmen. Také rozkrojené jablko, salátovou okurku. V zimě naklíčené klasy červeného senegalu, naklíčenou lesknici, proso. 1x týdně několik moučných červů nebo octomilky, rozmrazené kukly lučních mravenců a Supervit D do vody. Písek, drcené skořápky a sépie jsou samozřejmostí. Ptáci byli v dobré kondici a až ve stáří jeden a půl roku jsem pozoroval nepatrné rozdíly ve zbarvení a doufal, že mám pár. Agresivní vůči sobě nebyli a do styku s jinými ptáky nepřišli. První pokus o hnízdění proběhl v prosinci r. 2001. Šafránky jsem přemístil do většího prostoru, což byly dvě propojené větší klece, obvykle používané pro chov papouščích amad. Rozměry: délka 270 cm, šířka 60 cm, výška 80 cm. Asi až po měsíci si samička upravila výstelku v budce 12 x 12 x 15 cm z jedné třetiny otevřené. Následovala snůška pěti vajec. Nyní se její chování změnilo a začala samce pronásledovat. Raději jsem ho odchytil. Samice se uklidnila a zasedla na snůšku. Po čtrnácti dnech bylo jasné, že snůška není oplozená. Další pokus jsem odložil a umístil samce do metrové klece samotného. Totéž jsem udělal se samicí. Do uvolněného prostoru jsem vpustil jeden pár APČ.

V červnu letošního roku (asi 10.6.) jsem se rozhodl k druhému pokusu o odchov. Nyní mohu konstatovat, že jsem se rozhodl správně. Ptáci byli právě dvouletí. Žlutá barva samice nebyla až tak výrazná. Ptáky jsem vpustil do stejného prostoru jako o vánocích a to oba současně. Měl jsem obavy, jak se k sobě budou chovat, ale byli zcela klidní. Klece jsou vybaveny borovými větvemi - především u zadní stěny a budkami z překližky. Samice se rozhodla vybudovat hnízdo v borových větvích v podložce (válci) z pletiva, kterou důkladně vystlala senem a prázdnými klasy senegalu. Vznikla poměrně hluboká kotlinka. 19. 6. jsem zjistil první kropenaté vajíčko. Celkem snesla pět vajec. Nasedla podle mých záznamů od třetího vejce. Samce nepronásledovala a ten často prozpěvoval. Druhý den po nasednutí jsem ráno zapomněl zavěsit zpátky na klece jednu ze dvou koupelniček. Po příchodu z práce samička poletovala po chovné místnosti. Hned jsem ji chytil a po několika minutách se uklidnila a pokračovala v sezení. Následující den se rozblikala jedna ze zářivek v místnosti. Nevím, jak dlouho blikala, ale samička odpoledne poletovala po kleci - neseděla... Po výměně zářivkové trubice se vrátila do hnízda.... Naštěstí se toto odehrálo v prvních dnech sezení a k zastuzení vajec nedošlo. Čtrnáctý den sezení (4. 7.) jsem hmatem zjistil vylíhlá mláďata - do hnízda totiž nebylo moc vidět. Kromě směsi pros (zelené, žluté, bílé) a směsi Prestige jsem nyní krmil travními suchými semeny, běžnou vaječnou míchanicí s přídavkem vaj. směsi WITTE MOLEN, kuklami lučních mravenců, malým množstvím moučných červů - několikrát denně i bezkřídlými octomilkami. Po několika dnech také ptačincem žabincem, klasy pšenice a ječmene (střídavě) v mléčné zralosti i prosem (dozrávajícím), trávami - srha říznačka, jílek atd. Šafránky nebyly od začátku, kdy jsem je získal, nijak vybíravé. Kontrolu jsem prováděl tak, že jsem strčil ruku nad hnízdo a většinou se hned ukázaly dva žadonící zobáčky mláďat. V prvních dnech po vylíhnutí je bylo možné i zaslechnout. Jejich matka nebyla plachá a při krmení potomků jsem se mohl přiblížit až na vzdálenost půl metru od hnízda. Když bylo mláďatům asi 5 dní, našel jsem housenky běláska zelného. Nasypal jsem je na misku a i tento hmyz samička donesla mláďatům. Další den jsem zkusil housenky babočky kopřivové. Těch si však šafránky nevšímaly. Ani moji evropští ptáci tyto tmavé housenky nekonzumují. Za týden jsem zkusil zelené housenky předložit znovu, ale nyní se samici už nezamlouvaly a nekrmila s nimi opeřující mláďata. Konzumovala naklíčený červený senegal v klasech a naklíčenou lesknici. Zjistila, že ani klásky dozrávající lesknice nejsou k zahození... Mláďata jsem kroužkoval kroužky s vnitřním průměrem 3 mm ve stáří dvanácti dnů - - to už bylo obtížné. Asi bude třeba kroužkovat devátý až desátý den po vylíhnutí...

20. 7. vylétla dvě mláďata, což odpovídá stáří 16 až 17 dní. (Dathe uvádí 14 až 16 dní). V této době jsem omezil krmení hmyzem. Ještě šestnáctý den po vylétnutí byla matkou dokrmována. Proto jsem s odstavováním nespěchal a mládě šafránky odchytil až 23. den po opuštění hnízda. Vpustil jsem do klece k mláďatům straček dvoubarvých hnědohřbetých. Už za půl hodiny jsem je musel přestěhovat do jiné metrové klece, protože stračky se jich bály a zděšeně poletovaly (jsou podstatně menší než šafránky).
Zajímavé bylo, že samec šafránek se choval po celou dobu odchovu odměřeně (netečně). Nehonil samici ani mláďata a také jsem ho neviděl nikdy krmit.

Teplota v chovné místnosti během odchovu se pohybovala kolem 23 až 24 °C, v noci 19 až 20 °C.

Nyní očekávám zvýšenou aktivitu chovného páru a budu se těšit na další hnízdění...
Dodatek: hned po odstavení mláďat samice upravila hnízdo a už sedí na nové snůšce.