Hynutí koťat

Za neonatální mortalitu se považuje úhyn živě narozených koťat do dvou týdnů po narození. Je to kritická doba, kdy se mohou projevit všechny nepříznivé vlivy omezující až vylučující život jedince. U koček držených volně nezjistíme, kolik koťat se narodilo a kolik uhynulo, kočka obvykle předvede svá koťata, až jsou schopna samostatného pohybu. Ve sledovaných chovech je nutno počítat se ztrátami před odstavem 10 - 30 %, z toho 65 % v prvním týdnu po narození. Každý problematický, nefyziologicky probíhající porod zvyšuje možnost úhynu koťat, taktéž příbuzenská plemenitba.
Nejčastější příčinou hynutí bývá příliš nízká porodní váha, koťata mají nízkou aktivitu a nemají zájem o mateřské mléko. K tomu se připojuje celkově snížená odolnost, koťata trvale naříkají, následně ztichnou, mají tendenci se stranit ostatních koťat nebo je matka přímo separuje -- odvrhne od sebe. Stejně tak končívají koťata, která se narodila s většími anatomickými defekty. Někdy se u dominantních zvířat, zvláště kocourů může projevit kanibalizmus vůči novorozeným koťatům. Ztráta mléka kojící kočky, nadměrná nebo nedostatečná péče ze strany matky, její nedostatečné nebo nevhodné krmení, také neúměrný zájem člověka vedoucí až k poranění mláďat zvyšuje možnost úhynu.
Nepříznivé vlivy zevního prostředí, zvláště zimy nebo extremně vysoké teploty, vlhkosti, nečistoty nebo přeplnění prostoru zvířaty vedou ke stresu a k hynutí. Zvláštní kapitolou jsou problémy s rozpouštěním červených krvinek u koťat, která mají jinou krevní skupinu než matka nebo při vrozených defektech zažívacího, dechového, cirkulačního a nervového aparátu, případně metabolizmu. Zamoření parazity, infekce virové, bakterielní nebo plísňové koťatům nesvědčí.
Pokud má chovatel zájem odchovávat zdravá koťata s nejmenšími možnými ztrátami, musí již před zamýšleným krytím zajistit, aby rodičovský pár byl zdravý, s dobrou obranyschopností (vakcinace dostupnými vakcínami), bez zevních a vnitřních parazitů. Mimo riskantní příbuzenskou plemenitbu je nutno u plemen, kde se často vyskytují odlišné krevní skupiny zvážit rizikovost a problematičnost tohoto spojení.

Pokud má kočka připravený pelíšek - porodní box, kde se může zahřát, je ideální v prostředí pokojová teplota. Není vhodné kočku při fyziologickém porodu rušit. Po porodu je nutný klid, přítomnost cizích lidí je rušivá, zvláště pokud manipulují s koťaty.
Denní přírůstek zdravých koťat by měl být 4 - 10 g, porodní váha by se měla zdvojnásobit za 10 - 12 dní. Má-li kočka nedostatek mléka nebo mléko ztratí a není možno zajistit kojnou kočku se stejně starými koťaty, je nutno zavčas přikrmovat komerčně vyráběnou náhradou kočičího mléka. Tu by měl mít chovatel připravenu již před porodem - pro jistotu. Pokud je kotě podchlazené, má tělesnou teplotu pod 35 stupňů a nemá sací reflex, nesmíme se jej pokoušet krmit. Nejprve se musí zahřát na teplotu 38 stupňů, pak teprve může být schopno polykat podané mléko. Koťata s odlišnými krevními skupinami než matka, je nutno prvních 24 hodin krmit uměle, nesmí pít od matky!
Je na zvážení chovatele, jestli koťata, která se narodí postižená většími nebo menšími vadami nebo slabá, neduživá a málo životná, za každou cenu udržovat při životě. Za neplnohodnotná zvířata, pro která je mnohdy přežívání utrpením, přebírá chovatel plnou zodpovědnost a nemůže je s dobrým svědomím předat jiným zájemcům o kočky. Euthanasie postižených koťat (bezbolestné usmrcení) zvěrolékařem je jistě vhodnější řešení .

Pokud není zcela jasná příčina uhynutí kotěte, je vhodné zajistit pitvu. Podle zjištěných skutečností je možno se v dalším chovu vyvarovat chyb.