Když jsem před časem skončil svou specializaci na chřestýšovce a jedovaté hady vůbec, přemýšlel jsem o tom, co budu chovat dále. Volba padla na hroznýše, krajty a psohlavce. Psohlavci jsou relativně štíhlí stromoví a velice temperamentní hadi. Žijí v tropických oblastech Jižní a Střední Ameriky. Rod Corallus je dnes již druhově bohatší, než tomu bylo dříve.
V současnosti jsou uznávány tyto druhy a poddruhy:
Corallus annulatus annulatus
Corallus annulatus bleinbory
Corallus annulatus colombianus
Corallus caninus
Corallus cooki
Corallus enydris
Corallus grenadensis
Corallus hortulanus
Corallus ruschenbergeri
Corallus cropanii = Xenoboa cropanii (diskutabilní species)
Tento druh byl dlouhá léta považován za poddruh psohlavce orinockého (Corallus enydris). Psohlavec hnědý žije v tropických oblastech Nikaragui, Panamy, Kolumbie, Venezuely, Peru, na Trinidadu, ostrovech St. Vincent a Winwardových ostrovech. Psohlavci hnědí jsou velice kousavá zvířata (každý chovatel těchto hadů ví, že kousnutí není zrovna příjemné vzhledem k délce jejich zahnutých zubů). Hlava je zřetelně oddělena od úzkého krku a štíhlého těla. Ocas je chápavý. Zbarvení je velice variabilní, může být pískově žluté až hnědé nebo černé se žlutým, černým nebo matným kostkováním. Psohlavci hnědí mají 39 - 48 (49) dorsálií a 100 - 122 subcaudalií. Je typickým obyvatelem stromů, kde loví ptáky a savce. Tak jako většina “stromáků” nejsou nároční na prostor, pro chov 3 - 4 dospělých hadů postačuje terárium 70 x 70 x 70 cm. Terárium je vybaveno větvemi, rostlinami a miskou na vodu. Teplotu udržuji 18 - 20 °C v noci a 26 - 29 °C ve dne, rosím 3x týdně. Krmím 1x za 14 dní menšími morčaty a potkany. Páření probíhá od listopadu do ledna, mláďata se rodí od dubna až srpna, někdy i později podle doby páření. Samice průměrně rodí 8 až 14 mláďat. Bývají dlouhá 40--50 cm, občas je nutno mláďata uměle rozkrmit. Jinak je psohlavec hnědý nenáročným chovancem.
I když není tento psohlavec pro svou někdy až hysterickou kousavost příliš častým chovancem v našich teráriích, přesto je to krásné zvíře, které si zaslouží naši pozornost. C. hortulanus je poměrně statný had, hlava je poněkud masivnější než u druhu C. cooki a C. enydris. Základní zbarvení je bílošedé s kontrastními skvrnami. C. hortulanus má 48 - 63 dorsálií a 105 - 137 subcaudálií. Chovný pár chovám v teráriu o rozměrech 60 x 60 x 100 cm (d x š x v) vybavené velkou nádrží s vodou a množstvím větví. Denní teplotu udržuji 25 - 29 °C a 20 °C v noci. Optimální vlhkost je 75 - 80 %, při nižší vlhkosti si buďte jisti, že “hortulany” začnou mít dýchací problémy, jsou choulostivější než C. cooki. U mého chovného páru k páření došlo prokazatelně v listopadu 2001, když jsem čerstvě svlečenou samici přidal k samci, kterého chovám společně se samcem C. enydris (toho jsem raději oddělil, aby nedošlo k nechtěnému zkřížení obou druhů). Potravu přijímají jak kdy a to ještě střední myši a křečky (džungary), větší kořisti se spíš bojí. Při časté manipulaci se psohlavci časem zklidní, také kolega Bohumil Stejskal má podobné zkušenosti. C. hortulanus se vyskytuje v Kolumbii, Venezuele, Peru, Bolívii, Brazílii.
Literatura:
Bambousek Petr, Fauna 1999/5 str. 3 - 4: Zajímavé postřehy z chovu psohlavců Corallus enydris cooki
Kocián Miroslav. Hroznýši a krajty Polaris, 2000
Rehak Ivan At 1982/1 str. 27 - 28: Rozmnožení psohlavce orinockého v zajetí
Vergner Jiří At 1979/1 str. 19-21: Zajímavé případy sexuálního chování u plazů v zajetí
Vergner Jiří At 1979/6 str. 172-175: O hadech rodu Corallus Daudin
Stejskal Bohumil, Fauna 2002/4 str. 7: psohlavec orinocký (Corallus enydris enydris)