Neštovice u holubů - difterie

Virus neštovic způsobuje nejznámější virové onemocnění holubů - difterii. Chov je zpravidla napaden skrytě a po průběhu inkubační doby se u vnímavých jedinců objevují typická zduřelá ložiska - zvrásněné uzlíčky kůže - na neopeřených místech. Tyto lze ponejvíce spatřit v koutcích zobáku, na obočnicích, ale i v zobákové a hrtanové dutině. Virus neštovic se soustředí i v tělních tekutinách, které po vyloučení z holubího těla zasychají a vzniklý prach obsahující invazeschopný virus proniká okolním prostorem. Dochází k rychlému promoření v rámci holubníku a posléze i k přenosu na větší vzdálenost. V tomto případě představují největší riziko vrabci, kteří jsou schopni virus lavinovitě rozšířit do velkých vzdáleností.

Výskyt

Onemocnění se objevuje již u mladých jedinců ve věku od druhého týdne stáří a také u holubů dospělých. Z hlediska výskytu dle ročního období se s onemocněním setkáváme nejčastěji mezi srpnem a prosincem. Náchylná jsou zejména holoubata, u kterých si onemocnění může vyžádat i daň nejvyšší. Vedle běžné formy neštovic, kdy jsou uzlíčky vidět v oblasti hlavy, se právě u holoubat v některých napadených chovech vyskytly i extrémnější projevy diftérie. Z mé chovatelské praxe mohu potvrdit, že v tomto případě se zduřelá ložiska objevují i v oblasti kloaky, silně promořená je i dutina zobáková a také holá místa na spodině křídel i jinde po těle. Tato prudká forma způsobuje, že rodiče přestávají holoubata na hnízdech krmit. Vyhladovělá a žíznivá holoubata poté rychle ztrácí sílu čelit náporům probíhající virózy, ke které se přidávají různá sekundární onemocnění. Mortalita u holoubat při této formě neštovic je vysoká a může zapříčinit ztrátu velké části odchovu. Je zajímavé, že i při výskytu silné formy neštovic se u výletků a dospělých jedinců setkáváme pouze s ojedinělými a nepříliš silnými příznaky nemoci a přitom na hnízdech holoubata hromadně hynou.

Běžná forma neštovic, která se vyskytuje nejčastěji, je charakteristická výskytem místně ohraničených zduření. Tyto se vyskytují na neopeřených místech - na obočnicích, končetinách, v okolí zobáku a také v dutině nosní, zobáku či hltanu. Hovoříme o formě slizniční. Při otevření dutiny zobáku spatřujeme na sliznici páchnoucí, sýrovité, zdrsněné nálepy, které jdou velmi těžce odstranit. Tyto kůrovité zduřeniny znesnadňují holubům příjem potravy i samotné dýchání a mohou být i příčinou úhynu postiženého jedince. Proto je vhodné povlaky při větším výskytu mechanicky odstraňovat, čímž zajišťujeme základní životní funkce. Na problémy s dýcháním nás upozorní hlasitý, ztížený dech, připomínající sípot. V případě, že jedinec nepřijímá potravu, je nutno ji aplikovat do volete. Nejvhodnější pro tento účel jsou velkoobjemové injekční stříkačky, ve kterých rozpustíme obilninové granule, speciální granule pro holuby nebo podáváme jogurt. Nekrózní sliznici několikrát denně potíráme dezinfekčním přípravkem, vhodná je jodová tinktura, na výplachy očí používáme borovou vodu.

Diagnóza

Slizniční formu neštovic je zapotřebí odlišit od trichomoniázy. Někdy se také stává, že ojedinělé ranky, které se objevují po holubích šarvátkách, vyvolávají kožní reakce připomínající zduřeniny při neštovicích. Přes tyto ojedinělé situace lze konstatovat, že s diagnózou onemocnění nebývají větší potíže. A jestliže si skutečně nejsme jisti, bezpochyby nám s diagnózou pomůže některý zkušenější chovatel holubů. Onemocnění lze samozřejmě určit i laboratorně. Po prodělaných neštovicích získává jedinec celoživotní imunitu.

Prevence

Proti holubím neštovicím byla vyvinuta specifická očkovací látka (např. vakcína OVODIFTERIN), která vytváří po aplikaci roční imunitu. Vakcína je nanášena pomocí gázy na opeřenou část běháků, kde před zákrokem bylo vytrženo 10 - 15 per. Vzhledem k obtížím, které vyvolávají neštovice u holoubat, se doporučuje jarní očkování chovného osazenstva. U výletků se zpravidla očkování již neprovádí, ale v oblastech, kde se onemocnění častěji vyskytuje, lze doporučit i očkování odstavených holoubat. Praxe nám však ukazuje, že jen málokterý holubář provádí očkování proti neštovicím. Je to jistě zapříčiněno menší zhoubností viru diftérie. Při tomto malém procentu očkovaných chovů lze do budoucna očekávat větší agresivitu viru a častější výskyt těžších forem onemocnění.

Medikace

V případě napadení neštovicemi není ve většině případů zapotřebí holuby léčit. Vždy ale provedeme vitamínovou kúru, kdy dbáme zejména na přísun vitamínu A, který urychlí zhojení napadených kožních oblastí. Při těžších formách onemocnění je doporučováno provádět běžnou medikaci širokospektrálními antibiotiky dle porady s veterinárním lékařem. V tomto případě lze doporučit např. levnější přípravky na tetracyklinové bázi (doxycykliny).