Vycházím ze svých 11 let zkušeností v ordinaci. Problematika se týká bílých, ale i barevných hladkosrstých psů. Ti jsou však na tom trochu lépe. Problémy se většinou omezují na bílé znaky. Chovám bulteriéry a velmi často ošetřuji boxery, stafordy, argentiny, pitbuly. Pitbul je jedna z nejzdravějších ras. Pokud jim něco je, vesměs dobře reagují na léčbu a brzy se uzdraví. Buldočci a bulíci jsou na tom hůře. Bulíci jsou v oblasti kůže odolnější než buldočci, ale pokud se problém dostaví, máme na několik měsíců dost práce. Protože se věnuji léčitelství, mívám často v ordinaci staré případy, mnohdy jsme poslední “cesta”. O to je moje práce náročnější, než když si mě klient zvolí jako svého lékaře hned od štěňátka.
Mám-li v ordinaci zdravé štěně, krátkosrsté s bílými znaky nebo bílé, směřuji vstupní pohovor následujícím způsobem:
“Pejska koupejte co nejméně, pokud to půjde, vyhraďte mu prostor, ve kterém se po procházce vytře do vyřazeného prádla a pak ho vykartáčujte.” Tito psi mají samočistící schopnost a po půl hodině v domácí boudičce vystlané svetry a ručníky jsou téměř čistí. Můžeme použít vlhkou žínku namočenou v octové vodě a kartáč. Pokud nutně potřebujete umývat tlapky, myjte je jen vodou nebo vodou s tinkturou z měsíčku či lichořeřišnice nebo s pár kapkami octu. Tlapky důkladně vysušte, případně zapudrujte. Vlhko na bílých tlapách je začátek problémů. Doslova katastrofa je každotýdenní koupání psa. Pokud pes samovolně usychá, je déle vlhký. První problém. Pokud ho fénujete, je přesušený. Nevyberete si.
Ať se na mě kolegové nezlobí, ale já ke koupání používám šampon známé značky na barvené a poškozené vlasy. Po vykoupání na pár minut udělám zábal v kondicioneru - opět na barvené a poškozené vlasy. Vím, že pes má jiné pH než člověk, ale kromě jedné velmi drahé psí značky jsem se nesetkala se psím šamponem, který by odpovídal mým požadavkům. Psi se po nich drbou, mají lupy a přesušenou kůži. Mnohdy stačí psa překoupat, dát jim kondicioner a je po problému.
Často a nevhodně koupaní psi mají poškozenou ochrannou vrstvu kůže. Jsou náchylnější k povrchovým infekcím, ale i ke zranění a následné infekci. Ve vlhké kůži se také dobře daří kvasinkám. Ztratila jsem několik klientů, neboť se domnívali, že léčba antibiotiky vyřeší problém s kůží jejich psa, přestože ho budou i nadále stále šamponovat.
Každá srst a kůže potřebuje výživu. Tu může přijímat z venku - norkový olej, placenta, avokádový olej... nebo vnitřně - B vitamíny, kolagen, elastin, chondroitin.... a hlavně nenasycené mastné kyseliny. Dále křemík, zinek, biotin...
Nenasycené mastné kyseliny jsou nejen nezbytné pro fyziologické funkce kůže, ale současně se zapojují do řetězce zánětlivé reakce, kde vytěsňují látku způsobující svědění a zánět. Při dlouhodobém podávání NEMK se snižuje zánět a svědění. NEMK jsou v živočišných tucích, v pupalkovém oleji (aj.). Chtěla bych, aby bílí psi a buldočci všeobecně (prevence alergií) dostávali pupalku celoživotně alespoň 2 x týdně. K tomu do 1 roku želatinové přípravky denně, po roce jednu až tři několikatýdenní kůru. Anebo 2 x týdně udržovací dávku.
Štěňata, bulíci a stafi všeobecně se osypou na bříšku při styku s mokrou trávou nebo případným zdrojem vody nevalné kvality. Lehčí případy řeším čajovníkovým balzámem a těžší případy homeopatií, např. Rhus´t.
Baculatí psi mají volnou kůži s tukovými polštářky v podpaží a ve slabině. Při pohybu se kůže dře a zrudne, zfialoví, může mokvat, krvácet.… V tomto případě používám bylinné masti - měsíčkovou či třezalkovou, v těžších případech přidám homeopatika.
Obrovský a dlouhodobý problém je meziprstí. V meziprstí mohou být kvasinky, Staphyloccoky aj., s alergickou reakcí. Alergii na tlapkách řeším náročně, dlouhodobě, asi s 80% úspěšností při naprostém respektování mé léčby klientem.
Kvasinky jsou obtížně zničitelné. Z přírodních přípravků je to jogurt, citrónová a octová voda, které jim ztěžují životní podmínky a kvasinky postupně mizí. Pokud však pes líže tlapky z nudy nebo z důvodu alergie, je to téměř boj proti větrným mlýnům. Ve vlhku je kvasinkám dobře. Tlapy jsou rudě fialové, meziprstí je vyplněno červenohnědým až do fialova zbarveným mazem.
Řekla bych, že celá populace psů (a asi i lidí) žije pohromadě se Staphyloccokem. Méně nebezpečný a lépe zničitelný je S. intermedius, běžně přítomný na kůži, mnohem vážnější je S.aureus. Při poruše imunity se tato bakterie pomnoží a vytvoří klinické příznaky. Např. podlité, opět rudofialové “vředy”. Nejsou to vředy v pravém slova smyslu, je to meziprstní kožní kapsa naplněná krví s hnisem. Klasická medicína má antibiotika, která by se mohla po zjištění citlivosti původce použít (i na kvasinky). Jde o dlouhodobou léčbu, z mých zkušeností s recidivami.
Mnozí kolegové podceňují výskyt roztočů dravčíků. Tato zvířata má téměř každý pes, i když hladkosrstí mnohem méně. Přesto jsem měla mnoho případů, kdy pes prošel hypoalergenní dietou, jedl jen skopové s rýží, téměř nikam nesměl a stále měl po těle boláky. Absolvoval vyšetření na svrab a kultivaci na plíseň s negativním výsledkem. Ale roztoče na lepící pásku nikdo nechytal. Stačilo opakované ošetření vhodným antiparazitárním přípravkem a zařadit pupalku. V těžších případech léčím tělo zanesené kortikoidy a antibiotiky buď “čistící směsí” nebo Thuyou, Siliceou či Nux vomicou. Na to nenavazuji již konkrétní přírodní léčbou.
Je velmi málo kožních problémů, které řeším antibiotiky. Ale nepopírám v určitých případech jejich nezbytnost. Ještě více se bráním potlačující léčbě kortikoidy. Je to léčba pro oko. Ekzém je za pár dní pryč... a za pár týdnů zpět. Časem již vnitřní orgány nestačí detoxikovat aplikované kortikoidy, protože sotva stačí detoxikovat běžné zplodiny.
Já se zaměřuji na imunitu a vyčištění organismu. Používám bylinky a homeopatika dle individuálních případů. Lichořeřišnice po dlouhodobém používání ničí cizorodé zárodky, echinacea podporuje imunitu, kopřiva čistí krev, konkrétní homeopatikum mobilizuje vlastní síly proti cílenému agens.
Vylučovacích orgánů máme v těle několik. Zplodiny vydechujeme, vylučujeme močí, žlučí, střevem. Tam, kde vnitřní orgány nestačí vylučovat těmito cestami (často jde o genetickou dispozici), musí tělo vylučovat kůží. Jedinec má vyrážky... Buďme rádi, že vylučuje kůží. Kdybychom tuto cestu “přetnuli” potlačujícími léky, přetížíme vnitřní orgány. Pak je otázka času, kdy budeme léčit chronické jaterní nebo ledvinové nedostatečnosti nebo dokonce akutní selhání.
Léčitelství je proti kortikoidům pomalé, ale bez vedlejších a nežádoucích účinků. Postupujeme systematicky několik měsíců. Za dva roky je 95 % pacientů stabilizovaných, mají své přírodní léky, majitelé vědí jak je svým psům dávkovat při zhoršení a při zlepšení. Na kontrolu chodí tak 1x ročně. Já vím, že dva roky jsou zdánlivě dlouhá doba, ale tělo není zatěžováno dalšími chemickými léky, prodloužíme život psa, všeobecně dodáme životní energii. Musím přiznat, že v dobách, kdy jsme o alternativní medicíně neměli představy a běžně jsem léčila antibiotiky a kortikoidy, jsme rozhodně z dlouhodobého hlediska nebyli úspěšnější. Pacienti pak střídají lékaře, nikdo nakonec neví, co zvíře kdy dostalo, a může dojít i k iatrogennímu onemocnění (způsobené lékařem).
Je na každém z vás majitelů a na každém z nás veterinářů, abychom si vybrali cestu ke zdraví. Každá z nich však vyžaduje oběti časové a finanční nebo zdravotní.