Může být každý pes ubytován venku nebo naopak v bytě? Odpověď nemůže být jednoznačná a existuje mnoho výjimek, ale i pravidel, kterých je dobré se držet.
Pokud se jedná o ubytování štěněte, které jste si právě přivezli od chovatele, je z důvodu navázání vzájemných vztahů a vhodné socializace dobré ho vzít alespoň na několik dní domů. Existuje však jedna výjimka, a to v zimním období. Jedná-li se o štěně, které chovatel do vašeho odběru měl ubytované za každého počasí venku a i vy ho hodláte mít po celý rok venku na zahradě, určitě jej neberte ani na pár dní domů a rovnou jej ubytujte venku. Takové velké teplotní výkyvy by mohly být štěněti zdraví nebezpečné. Samozřejmostí musí být kvalitní, výborně zateplená bouda.
Venku může být ubytován téměř každý pes. (Opomenu-li míru potřeby kontaktu s člověkem). Ovšem celoročně ubytovat psa venku, tedy i přes zimní měsíce, není až tak jednoduché. Obecně by mělo platit, že čím menší pes, tím snadněji prochladne a je tedy citlivější k nízkým teplotám. Také čím kratší srst, tím méně je pes odolný k mrazivým teplotám. Tedy pokud to není nezbytně nutné, hladkosrstá a také malá plemena v zimních měsících ubytujte doma, či na jiných vhodných místech, kde teplota neklesne pod bod mrazu.
Není však vyloučeno, aby např. Německá doga, americký stafordšírský teriér, či také jezevčík a další psi s krátkou srstí byli ubytováni venku. Zejména krátkosrstí psi potřebují výborně zateplenou boudu, nejlépe s tzv. předsíňkou, umístněnou na vhodném - chráněném místě. Konstrukce boudy, zateplení a další vybavení (např. i vytápěcí desky apod.) by mělo být dokonalejší právě u psů krátkosrstých-hladkosrstých a u psů malých velikostí.
Naopak např. saňová plemena a některá pastevecká plemena ani v zimních měsících boudu téměř nevyužívají. Přesto i oni by měli mít “svůj byt”, do kterého se v případě potřeby mohou kdykoliv uchýlit.
Nad tím, že pes jakéhokoliv plemene (i obřího) je ubytován uvnitř rodinného domku, se nikdo nepozastaví. Avšak velký pes v panelovém domě? To hned tak každý “nestráví” a poukazuje na to, že tak velký pes je v paneláku chudák. Většinou se za tímto názor schovává něco zcela jiného - pocit, že velký pes na sídlišti dělá “větší nepořádek”. Ovšem pes ubytovaný v bytě rozhodně není chudák. Není (ve většině případů) ošizen o kontakt se svou rodinou. Musí být chtě nechtě několikrát denně brán ven alespoň na malou procházku, účastní se mnohých aktivit se svou rodinou… Navíc byt je podstatně větší než-li kotec, a pokud je pes dobře vychováván, rodině nepřekáží a sousedi o něm téměř nevědí. Nezřídka pes ubytovaný v kotci, nemluvě o psech na zahradě, vidí svého pána jen jednou za den - - když ho jde nakrmit a na nějaké procházky většinou “není čas”. Neměli by se odsuzovat žádní majitelé psů, ať mají svého psa umístněného kdekoliv, pokud je v čistotě a pokud je mu věnováno tolik času, kolik pes opravdu potřebuje.
Přesto jsou plemena, která by dala přednost ubytování venku a v bytě nejsou zrovna nejšťastnější. A nemusí se jednat zrovna o plemena dlouhosrstá, ale o plemena “ze severu”.
Je mnoho majitelů psů, kteří chtějí svému psíkovi-dospělákovi (celoročně ubytovanému venku) udělat radost, např. na vánoce a vezmou ho z třeskutých zim do přetopeného bytu (domu). Psíkovi určitě momentálně radost uděláte, ovšem jak se tam bude cítit za pár minut? Kožich odložit nemůže… Organizmus psa na takové nárazové obrovské teplotní rozdíly není připraven. Některým, mrazem tak trochu zkřehlým plemenům, vezmete-li je do vyhřáté místnosti, může vaše dobrosrdečnost způsobit velké zdravotní komplikace, v některých případech končící smrtí! Chcete-li si v zimě vašeho psa, zvyklého na pobyt venku, vzít na chvíli domů, umístněte jej alespoň na hodinu až dvě do chladné místnosti, např. do garáže či na verandu, (najděte jakousi přestupnou stanici), kde sice nemrzne, ale teplota se drží jen trochu nad nulou. (Stejně postupujte, až budete chtít psa opět dát ven.)
Je nutné si uvědomit, jaké horko vašemu psíkovi musí být u vás doma. Díky chladnému počasí se psíkovi ubytovanému venku vytvořila podsada, která jej chrání před zimou a ta ho hřeje i ve vyhřátém bytě.
Tak jako pro psa ubytovaného celoročně venku jsou nebezpečné nárazové vysoké teploty v zimním období při přemístění do bytu, ani u psů celoročně ubytovaných v bytě není rozhodně zdraví přínosný dlouhodobý pobyt venku, klesne-li teplota hluboko pod bod mrazu. Je samozřejmě něco jiného, jdete-li s ním na procházku apod., kde se může pohybem doslova zahřát, ale vystrčit psa na nějakou tu hodinku za dveře “ať je na čerstvém vzduchu”, je hazardování s jeho zdravím. Právě psům drženým v bytě se nevytváří zmiňovaná podsada, (organismus nepociťuje potřebu bránit se přicházejícímu chladnému počasí). Jsou zvyklí na teplo a mráz má k jejich kůži daleko jednodušší přístup. Samozřejmě jsou náchylnější např. k prochladnutí.
U některých plemen, ubytovaných celoročně doma, není od věci na delší pobyty venku v mrazivých dnech používat různé oblečky (to platí i pro velká plemena). Musí být chráněna i břišní partie. Takové jsou vhodné i pro malá dlouhosrstá plemena, která se tímto chrání nejen před chladem, ale také je chráněna srst před chemií a posypovými materiály používanými na zmrzlé chodníky a cesty.