Osvětlení v chovatelském zařízení

Před krátkou dobou se jeden čtenář Fauny obrátil na naši redakci s dotazem na způsob osvětlování uvnitř chovatelských ubikací. Určitě to je téma zajímavé a pro práci užitečné. Dovolte mi pár slov.

Zářivky

Pro většinu exotických ptáků je v našich zeměpisných šířkách na podzim, v zimě a v předjaří den příliš krátký. Ptáci proto nemohou přijímat dostatek potravy. V případě, že mají v hnízdě mladé, nestačí jim čas pro jejich nakrmení. Je proto nutné pomocí umělého světla denní dobu prodlužovat. Dobře se osvědčují zářivky, které jsou i úsporné. Doporučovány jsou výrobky např. True-Lite, Philips č. 47, Osram č. 11, 12 a 19. (Zájemci ať si vyžádají přesná technická data od prodejců ve svém okolí). Podle zkušeností se doporučují zářivky s narůžovělým (teplým) světlem, které je také nazýváno neutrálně bílé. Dobře se osvědčuje světlo s kapacitou 15 - 25 W na 1 m2 podlahové plochy. Rozsvěcování je samozřejmě možné ručně, ale výhodnější je pomocí spínacích hodin, což platí i o zhášení. Zde se dobře uplatní i automatické stmívací zařízení. Dobu délky stívání lze s použitím tohoto přístroje seřídit podle potřeby chovatele (např. 15 - 30 min.). Po celou noc necháme svítit orientační světlo o výkonu 4 - 8 W (to zajistíme pomocí zvonkového transformátorku).

Každý chovatel, který se chce chovem např. astrildvitých pěvců nebo malých druhů papoušků vážně zabývat, měl by při své práci vycházet z uvedených údajů. Jsem přesvědčen, že porozumí jejich správnosti.

Vlastní zkušenost

Já jsem s chovem různých druhů astrildů a amadin začínal okolo r. 1935 ve velmi primitivních podmínkách. Rádcem mi byl “Zpravodaj KPEP” a krátce také německý časopis Gefiederte Welt. Poznával jsem také zařízení chovatelů v našem městě a okolí, a také na Liberecku při svých prázdninových pobytech. Všude bylo z čeho se učit. Po skončení války jsem postupně budoval stále dokonalejší zařízení. Mohl jsem brát v úvahu i to, co jsem viděl v býv. NDR nebo některých západních zemích, které jsem mohl navštívit.

Jsem zastáncem zřizování kombinovaných voliér, tedy vnitřního prostoru s dobrou izolací, s dobrým větráním, svícením, s možností temperování nebo topení. Spojení s výletovou částí je zajištěno průletovým uzavíratelným okénkem. Na konstrukci výletové části je dvojité pletivo, které chrání osazenstvo proti nebezpečné škodné (kočky, kuny, lasice ap.). Mezistěny vnitřních voliér mohou být ze sololitu, plně to vyhovuje.

Perspektivní zařízení

Můj přítel S. Moupic v našem městě vybudoval podle mých návrhů pro astrildy a amadiny voliéry, které se velice osvědčily. Jejich podstatou bylo, že vnitřní voliéry byly dostatečně prostorné, aby se zde mohl odbývat veškerý život ptáků. Obslužnou chodbu zde lemovala řada různě velkých klecí pro chov chůviček a pro rezervní ptáky. Voliéry byly osázené různými rostlinami a nízkými keři. Na zemi byla z poloviny čistá hlína, z druhé poloviny říční písek. Výletové voliéry byly jen 1 m hluboké s jedním bidélkem, které bylo v úrovni průletového okénka, na zemi byl písek. V této voliéře nebyly žádné keřovité porosty.

Krmení bylo podáváno z obslužné chodby. Je škoda, že toto perspektivní zařízení sloužilo jen krátkou dobu, protože přítel Moupic předčasně zemřel.

Při této příležitosti mi prosím dovolte, abych vás upozornil, že v mé knize Astrildovití pěvci vydané v r. 1978, je mnoho i dnes platných cenných informací o zřizování chovatelských zařízení nejrůznějších typů.