Výcvik bernského salašnického psa

Bernský salašnický pes je podle rozdělovníku Mezinárodní kynologické federace (FCI) řazen mezi pracovní plemena, skupina 2 - pinčové, knírači, plemena molossoidní (dogovitá plemena typu mastifa) a švýcarští salašničtí psi.

Neměli jsme žádné zkušenosti s výcvikem

Původní poslání bernského salašnického psa v našich podmínkách, tj. tahání vozíků a hlídání selských dvorů není využito. Toto plemeno se stalo módním i v našich zeměpisných šířkách již koncem osmdesátých let minulého století, ale co se týče výcviku, není tento nijak rozšířen. Bylo by snadné vyjmenovat cvičiště, kde cvičí “berňák”.

Jak je mi známo, jedna fena bernského salašnického psa jezdí na letní výcvikové tábory talentované kynologické mládeže do Starého Plzence, má složenu zkoušku ZVV2 dle Národního zkušebního řádu. Na cvičišti v jihočeském Písku je rovněž jedna fena se ZVV1 (NZŘ), občas se nějaký zástupce tohoto plemene objeví mezi záchranářskými psy u některé z brigád kynologů záchranářů.

I naše základní kynologická organizace Českého kynologického svazu Vodňany má na svém cvičišti zástupce jmenovaného plemene. Se svojí patnáctiletou psovodkou cvičí u nás zhruba jeden rok a tato dvojice si nevede špatně. Dvouletá fena za období jednoho roku složila zkoušky ZOP, ZPU 1 (ZŘ Kynologické jednoty Brno), ZM (NZŘ), ZMT (Zkušební řád TART), nyní se připravuje na zkoušku ZVV1 (NZŘ). Tak trochu paradoxem je, že tato psovodka má svého prvního psa v životě a zároveň tato fena hlídá stádečko skotu na rodinné farmě...

Neměli jsme žádné zkušenosti s výcvikem tohoto plemene, tak jsme využívali rad a poznatků od lidí, kteří o “berňácích” něco věděli. Využili jsme např. zkušeností psovodky, která si k nám občas přijela se svým dvouletým psem procvičit základní poslušnost. Od psovodů záchranářů z Jihočeské záchranné brigády kynologů jsme se dozvěděli, že v sousedním Rakousku jsou bernští salašničtí psi hojně zastoupeni v záchranářském výcviku, včetně lavinových psů, ale že úspěšně skládají také stopařské speciálky, např. FH 1 a FH 2 dle zkušebního řádu SchH. Ukazuje se, že toto plemeno je přátelské vůči ostatním psům, ale i lidem.

Cviky poslušnosti

Cviky poslušnosti dle jakéhokoliv zkušebního řádu nejsou pro “berňáka” problémem, ať se již jedná o chůzi u nohy bez vodítka, aportování, překonávání překážek, kdy tělesné proporce by na první pohled mohly vést k domněnce, že takový pes (fena) nebudou pohybliví. Jako příklad lze uvést zmiňovaného dvouletého psa a fenu naší členky, jejichž chůze u nohy bez vodítka splňuje kritéria zkoušek IPO a SchH, tj. radostný projev psa (feny), sledování pána s hlavou směrem ke psovodovi.

Berňák prostě cvičí rád, protože to dělá radost paničce / páníčkovi, samozřejmě za předpokladu, že má dvojice spolu dobrý kontakt. U psa bylo možno pozorovat i projevy paličatosti, kdy ovšem pamlsky udělaly vždy své... Stopy u námi pozorovaných jednotlivců nebyly problémem, projevoval se až přehnaný zájem o vypracování stop.

Obrana

Obrany jsme měli možnost pozorovat pouze u feny, která dochází se zmiňovanou mladou psovodkou na naše cvičiště s těmito závěry: Obíhání plent bylo překvapivě snadnou záležitostí, fena obíhala plenty a to poměrně rychle, protože to paničce dělalo radost?! Co se týče zákusů do rukávu, zde byl problém pouze v razanci. Ve srovnání s německým ovčákem se jedná o jiný projev ve prospěch německého ovčáka, ale cvik byl splněn vždy i přes dílčí bodové ztráty. Vyštěkání u plenty, včetně ovladatelnosti, také nedělalo problémy. Navíc jsme nezaznamenali případ napadání figuranta.

Berňák se může uplatnit i na poli sportovního výcviku

Shrneme-li naše dosavadní zkušenosti, poznatky od dalších psovodů z jiných cvičišť i již zmiňované poznatky z Rakouska, tak se ukazuje, že bernský salašnický pes se může uplatnit i na poli sportovního výcviku podle různých zkušebních řádů, kdy je schopen složit zkoušky ZOP, ZPU 1, ZPU 2. Může také skládat zkoušky pasteveckých psů dle stejného ZŘ. Podle ustanovení Národního zkušebního řádu pro sportovní výcvik psů v České republice najdou “berňáci” uplatnění zejména u zkoušek stopařských ZPS 1, jedinci s průkazem původu mohou složit i ZPS 2, zkoušky všestranné dle tohoto řádu - ZM, ZVV 1, ZVV 2 nemusí být rovněž problémem, zvládne-li jedinec cviky obrany.

Zkušební řád SchH dává možnost složení zkoušky BH - zkoušky doprovodného psa, kde je ovšem podmínkou, že daný jedinec musí mít průkaz původu. Dále jsou to stopařské zkoušky FH 1, FH 2 dle stejného ZŘ.

O využití v záchranářské oblasti jsem se již zmiňoval. V německé kynologické literatuře jsem se dočetl, že např. ve Švýcarsku i Německu se toto plemeno úspěšně zapojuje do výcviku v rámci agility, což je na první pohled překvapivé, kdy znovu zdůrazňuji velikost jedinců tohoto plemene. Přesto jsou berňáci pohybliví v souladu s požadavky tohoto kynologického sportovního odvětví.

Jak se ukazuje, tak i toto plemeno má možnosti využití v různých odvětvích kynologického sportu, což je vždy prospěšné nejen pro psa/fenu, ale i pro majitele. Rovněž se ukazuje, že při výcviku “berňáků” se příliš neuplatní mechanická metoda výcviku a dril.

Cílem mého příspěvku nebyl nábor berňáků na kynologická cvičiště, ale nastínění směru možné aktivity majitelům bernských salašnických psů.