Křížení pěnkavovitých ptáků

Zcela zvláštní místo mezi ptáky chovanými v klecích pro zpěv zaujímají Kříženci různých druhů pěnkavovitých ptáků. Jsou velmi oblíbeni a to plným právem. Tak pilně jako kříženec nezpívá žádný jiný pták. Zpěv křížence neuspokojuje citlivé ucho chovatele ušlechtilých kanárů, pro ně je příliš hlučný, avšak pro milovníka přirozeného zpěvu má velký půvab. Všichni kříženci nezpívají stejně, záleží na tom, jaké vlohy zdědili po rodičích a které ptačí zpěváky slyšeli v mládí. Jedno však mají společné, zpívají neúnavně.

Kříženec kanára s čížkem lesním

Měl jsem křížence kanára s čížkem lesním, který u mne žil v kleci rozměrů 60 x 30 x 30 cm dlouho. Na žádného z mých ptáků celá moje rodina nevzpomíná tolik, jako právě na něj. V jeho zpěvu se mísily prvky zpěvu ptáků naší přírody, zkrátka připomínal vše, co u nás slyšíme v hájích a zahrádkách uprostřed jara. Kromě krátké doby pelichání zpíval v každou dobu po celý rok. Když jsem přišel domů pozdě v noci a rozsvítil světlo, ve chvilce začal zpívat.

Kříženci se ujímají cizích opuštěných mláďat

Kříženci bývají neplodní, avšak toto pravidlo má své výjimky. Byla odchována mláďata od párů sestavených z různých kříženců. Vždyť to byl právě čížek (ohnivý), který dal kanárům tu červenou barvu. Samičky kříženců mívají přibližně stejné zbarvení jako samečkové, ale samozřejmě nezpívají. Mají však jednu vlastnost, pro kterou jsou chovateli velice ceněny. Často se ujímají cizích opuštěných mláďat a krmí je. Ke křížení je nejlepší použít kanáří samičku, která je zvyklá na klec a vychovává mláďata bez potíží. Kříženci mívají velmi různé zbarvení, většinou však převládá zbarvení ptáka z volné přírody. Pokud mi je známo, byli již odchováni kříženci mezi kanárem a zvonohlíkem, zvonkem, čížkem, stehlíkem, čečetkou, konopkou, pěnkavou, strnadem, hýlem a různými druhy cizokrajných čížků, strnadů a zvonohlíků. Tím jistě nejsou zdaleka všechny možnosti podobných sestav vyčerpány. Není však podmínkou použít vždy jako jednoho z partnerů kanára. Viděl jsem křížence různých pěnkavovitých ptáků odchycených v přírodě. 

Odchov kříženců

Chceme-li se pokusit o odchov kříženců mezi kanáří samičkou a jiným druhem ptáka, musíme již v zimě samičku připravovat. Kanáří samičky, které přezimovaly při pokojové teplotě kolem 20 °C, začínají jít do páru kolem vánoc, často i dříve. Partner, kterého máme pro křížení připraveného, půjde pravděpodobně do toku přibližně začátkem dubna. Aby se kanáří samička připravila k hnízdění ve stejné době, musí být buď mladá z loňského pozdního hnízdění, nebo samička, která byla přezimována v chladné místnosti bez večerního svícení. Takové samičky přicházejí do toku později. Podmínkou zdaru je, aby pták z volné přírody byl zvyklý na klec, náhradní potravu a byl zcela krotký. Nejlepší je, když oba partneři přezimují v samostatných klecích vedle sebe, aby měli možnost se dokonale seznámit. Výhodou je, když se v téže místnosti nenachází pták druhého pohlaví kříženého partnera. Je samozřejmé, že se každý ochotněji seznamuje s vlastním druhem. Do společné klece umístíme ptáky teprve potom, co jsme zjistili, že samička svým chováním projevuje ochotu hnízdit. Chovná klec pro takový pár nemá být menší než 70 x 40 x 30 cm. Jako stavivo se tradičně dává cupanina, což jsou nitě vytahané z kousku nepotřebného hadříku. Jednotlivá vlákna nemají být delší než 7 cm, aby se neomotávala ptákům okolo nohou. Samička bude ihned nosit materiál do hnízda, někdy všechno zase ihned vyhodí a v nošení staviva znovu pokračuje, až konečně vystaví hnízdní důlek, vykroužený vlastním tělem. V průběhu stavby hnízda můžeme pozorovat samce jak krmí samičku. Někdy dochází za zpěvu samečka a něžného vábení samičky ke spojení obou partnerů. Vše další probíhá jako u chovu barevných kanárů.

Mláďata kříženců

Dále bych chtěl dodat, že samec odchycený ve volné přírodě bývá často temperamentnější než kanár a někdy si krátí dlouhou chvíli znepokojováním samičky. Po snesení vajec ho raději z chovné klece přemístíme, samička stačí sama mláďata vychovat. Mláďata kříženců rostou obvykle rychleji než kanáři. Je samozřejmé, že nemůžeme křížit libovolné ptáky, jak si mnozí chovatelé představují. Mezidruhové křížení není sice vázáno na rod, ale na čeleď, to znamená, že například kanáří samičku můžeme křížit s partnerem z čeledi pěnkavovitých. Zbarvení kříženců bývá velmi zajímavé. Škoda, že krásné vybarvení kříženců většinou není možno geneticky upevnit v důsledku jejich neplodnosti. Použitím samiček barevných kanárů lze získat zvlášť krásně zbarvené křížence.