V listopadu roku 2000 jsem zakoupil pár papoušků šedých od pana Šimona z Chotěboře.
Ptáci byli umístěni v obytné chodbě ve voliéře 2 m š., 0,8 m d., 2 m v. I když jsou ptáci po celý den v bezprostředním styku s lidmi, jejich ochočení je velice pomalé. Jsou velmi citliví na každou změnu v jejich blízkosti. Asi začátkem března 2001 byla otevřena hnízdní budka umístěná vně voliéry. 14. 4. samice poprvé navštívila budku, po té ještě několikrát, ale ke hnízdění toho roku nedošlo.
Začátkem ledna 2002 byl rozšířen sortiment potravy a po dobu jednoho týdne podáván přípravek PROMOTOR v poměru 1,5 cm3 na litr vody. 24. 2. 2002 snesla samice v noci vejce na zem, které se rozbilo. 27. 2. snesla další vejce již v budce, ale další kontrola pro agresivitu nebyla možná. 4. 3. bylo neoplozené vejce odebráno. V polovině května se ptáci znovu pářili a intenzivně se zajímali o budku. 28. 5. samice snesla znovu vejce a další kontrola se opět nemohla uskutečnit. 1. 7. vejce vzato, avšak mládě těsně před vylíhnutím uhynulo. I téměř po dvou letech jsou ptáci stále velmi citliví na jakoukoliv změnu v prostředí, kde jsou umístěni. Samec píská několik melodií a různě je kombinuje. Úplné ochočení bude u těchto ptáků, odchycených z přírody, větší problém. Ještě několik slov ke krmení. Ptákům dávám směs zrní pro velké papoušky, která je běžně v prodeji. Podávám ji jak suchou, také naklíčenou, kterou berou raději. Z ovoce a zeleniny dostávají mrkev, papriku, jablka, švestky, velkoplodý šípek, kukuřici v klasech, jeřabiny červené i černé, jak čerstvé tak zamražené. Na okus mají větve javoru, lípy, jeřábu a černého bezu. Větve nastříhám na 5 cm dlouhé kousky a hodím na strop voliéry, kde je postupně konzumují. Jako pochoutku dostávají burské i vlašské ořechy a granule pro psí štěňata z drůbežího masa.
Chtěl bych se s těmito několika málo zkušenostmi podělit s chovateli, kteří se rozhodnou pro chov těchto ušlechtilých krasavců.